Podle zveřejněného Peroutkova dokumentu v něm autor popisuje rozdíl pohledu na židy mezi tehdejším Čechem a tehdejším Němcem. Tehdejší Němci prý i přesto, že se jinak prohlašovali za liberály, se při debatě o židech „rozohňovali více než i ti Češi, kteří se předem prohlašovali za požírače židů“, napsal Peroutka ve svém článku.
Židé v německé společnosti jako otravná látka? naznačil Peroutka
Peroutka také míní, že je pravděpodobné, že židé působili v německé společnosti velmi negativně, a tudíž se tomu Němci museli bránit. „Každý organismus se brání otravě cizí látkou. Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu,“ napsal Peroutka.
Ferdinand Peroutka psal o tom, jak v sobě nemá znaky antisemitismu, ovšem připustil, že by se mohl stát kulturním antisemitou, kdyby se prý židé chovali stejně u nás jako tehdy v Německu. „Musím učinit jedno přiznání: nemám žádného talentu k antisemitismu, ale při pohledu na bývalou německou literaturu několikrát jsem si pomyslil, že by ve mně mohlo vzniknout pokušení kulturního antisemitismu, kdyby podobně jako tam málo asimilovaní židé se zmocnili ducha naší literatury a našich novin a kdyby svými způsoby a svým myšlením zastírali naše způsoby vlastní a přehlušovali ráz myšlení našeho,“ popsal Peroutka chování židů k německé kultuře.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste