Jednou z nepravd, které se o Husovi údajně mylně vyprávějí, je ta, že byl upálen za svoji kritiku mravních zlořádů v katolickém kléru. To je podle Malého nesmysl, který vyvrátil již v roce 1915 historik Sedlák v životopise odsouzeného katolíka. V něm údajně ukazuje, že „biskupové shromáždění na kostnickém koncilu byli stejně ostrými mravokárci špatného života duchovenstva jako Hus“. Pravou příčinou Husova odsouzení měly být bludy, které hlásal. „Třicet inkriminovaných vět, jež koncil nalezl v Husových spisech, skutečně bludy jsou i dnes a zůstanou jimi stále, což je třeba říci jasně a bez uhýbání,“ píše Malý.

Celý komentář k přečtení ZDE.

Přesto podle historika bylo chybou, že byl Hus za svoje názory upálen na hranici. Stejnou chybou prý byla i poprava jeho žáka Jeronýma Pražského, který za ním přijel do Kostnice. „Rovněž se tak ale nedá hájit pozdější husitské vraždění katolíků, které odsuzuje ve svých Dějinách i evangelík Palacký. Desetitisíce kněží, řeholníků, řeholnic i laiků včetně žen a dětí byly upáleny, svrženy z oken na kopí nebo rozčtvrceny jen proto, že se nechtěly vzdát své katolické víry a přijmout husitské hereze, jež byly na hony vzdáleny katolické věrouce a popíraly i to, co Hus věrně učil (např. sedmero svátostí, mariánskou úctu),“ myslí si.