Při diskusi, která následovala po úvodních proslovech hostů, padla ve Společenském centru Brno-sever řada zajímavých dotazů. V reakci na jeden z nich profesor Petr Drulák poukázal na skutečnost, že globální elity diskutují o všech možných scénářích dalšího vývoje. „Je trochu na nás pokusit se promyslet svou alternativu. Když se podíváme do roku 1989, žádnou svou alternativu jsme promyšlenou neměli. Režim po zásluze padl a stále to pociťuji jako moment osvobození. Myslím si, že nějakou dobu jsme byli i suverénní stát. Pak jsme ale přejímali řešení, která byla definována jinde, a čím víc čas postupoval, tím více bylo řešení odjinud,“ analyzoval Drulák. „Možná že začátkem 90. let jsme měli ještě svá řešení, ale tím, jak jsme vstoupili do EU, se naše možnost vytvářet vlastní osud zužovala. Uvědomme si, že to není jen otázka vnější, co chce Brusel, Berlín a Washington. Naprosto zásadní selhání, a řekl bych z více než 50 procent je v Praze, selhání českých elit. Dá se to empiricky prokázat, když srovnáte Česko s Maďarskem. Jsme v té samé situaci, a přesto v Maďarsku dokážou prosadit pro sebe často řešení, která jsou tvrdě proti proudu, který je jim vnucován. Zachovávají si členství v EU, které je pro nás důležité, ale přesto si dokážou leccos vyboxovat,“ dodal.
O setkání při příležitosti představení československé knihy Svrchovanost zprava i zleva jsme na stránkách ParlamentníchListů.cz už informovali. Úvodní reportáž si mohou čtenáři přečíst zde:
Podle Druláka je důležité si uvědomit, že nejde jen o Berlín nebo Davos, ale soustředit se na to, jak si vybojovat věci doma. Pouze tehdy budeme připraveni. Jinak přijde řešení dobře propagované, ale ne naše. „Doma, tím myslíme i Svatopluka (nový spolek založený prof. Petrem Drulákem, pozn. redakce). Myšlenka založení spolku je vedena vědomím potřeby zdola vytvářet společenství lidí, kteří jsou ochotní si pomoct,“ specifikoval další ze zakladatelů, Michal Semín, který byl také hostem diskusního večera v Brně. „Spolek nevzniká proto, aby sdružoval intelektuály, je to myšlenka vytvořit větší společenství lidí svépomocné povahy, posilovat přirozené vazby. Jsme jeden národ, který je momentálně existenčně ohrožený. Nemáme prostředky, jak změnit politický kurz této země, ale všichni máme prostředky, abychom vytvářeli vztahy v rámci rodiny, obce, v době, kdy krize udeří. Přicházíme s nápadem, ale víme, že je to celé otevřené,“ uvedl Semín. Svatopluk má být otevřen stovkám tisíců lidí.
Stát musí dostat pod kontrolu klíčové aktivity
Další dotaz z publika směroval na suverenitu státu, jeden z posluchačů v publiku požádal profesora o bližší vysvětlení k jedné definici z knihy Svrchovanost zprava i zleva. Zajímalo ho, jak se bránit nadnárodním způsobům vládnutí? „V příspěvku jsem se právě zaměřoval na to, odkud je svrchovanost ohrožována. Jsou to jak věci uvnitř, např. že se důležitá část ekonomické aktivity prodá nějaké firmě a pak už je jedno, kdo je ve vládě, protože firma pracuje po svém. Pokud je firma ještě pod ochranou nějaké mezinárodní investiční smlouvy, máme různé dohody o ochraně investic, tak pokud by chtěla vláda změnit podmínky, čelí mezinárodní arbitráži. Pokud je vláda zbabělá, nejde do toho. Další problém jsou tzv. nezávislé úřady, které ovládnou nezávislé skupiny. Ty pak fungují nezávisle na demokracii, ale rozhodně nejsou nezávislé na zájmových skupinách, které je mají regulovat,“ popisoval stav Drulák. „Vy se ptáte na cestu, jak z toho ven? Není úplně jednoduchá. Znamená především upevnění suverenity státu. Stát musí dostat pod kontrolu klíčové ekonomické aktivity, vše, co se týká energetiky, vše, co se týká zajištění potravin. Jsou sektory, kam se musí stát vrátit jako podnikatel, jako někdo, kdo je schopen firmy kontrolovat. Návrat státu do ekonomiky. Je potřeba zvážit, do jaké míry máme zájem na tom, aby výrazné ekonomické aktivity byly pod kontrolou subjektů, které jsou mimo Českou republiku v rukou zahraničních investorů. Je to jednak otázka ekonomická, kdy se ukazuje, že Česká republika je jedním z největších vývozců dividend v Evropě,“ dodal a dal příklad: „Opět Maďarsko, Polsko dokázaly nad některými věcmi převzít kontrolu, aniž dělaly revoluci.“
Psali jsme:
Důležité jsou kromě ekonomické oblasti i institucionální vztahy. „Je potřeba si začít tvořit silový vztah se státy jako Německo nebo Francie. Máme pocit, že když nám velký hráč něco nutí, nemáme možnost se bránit. Není to tak. Většina hráčů je vůči nám zranitelná,“ uvedl Drulák, který se domnívá, že máme páky na Německo i na Francii. „To neznamená, že bychom je měli každý týden vydírat. Ale v okamžiku, kdy cítíme, že nás Brusel tlačí, musíme říct: jestli s tím hodláte pokračovat, máme možnosti, které vás budou bolet,“ dodal.
Budoucnost? Ambicióznější seskupení středoevropských států
Podle profesora máme šanci vytvořit i širší společenství států především středoevropských, kde budeme společně bojovat za určité zájmy. „Něco jako visegrádská spolupráce, ale mnohem ambicióznější,“ dodal. Podle Druláka existuje společenství států, které mají na to, aby mohly společně v rámci středoevropské spolupráce působit. „Vztah k EU je složitý a důležitý. Občas se mluví o tom, že bychom měli vystoupit z Evropské unie. Nemyslím si, že by se to dalo uskutečnit. Pokud by měl někdo takovou odvahu a šel do toho, bylo by to dost destruktivní a přineslo by to obrovské náklady. Spíš čekejme, jakým způsobem se bude Evropská unie vyvíjet, protože jsou tam obrovské vnitřní tenze. Hrozí, že se bude decentralizovat, možná se bude rozdělovat,“ dodal.
„Podívejte se, v jak strašném jsme ekonomickém modelu…“
Další dotaz z publika zněl, jaké páky tedy na Německo a na Francii máme? „U Německa je to jasně energetika,“ reagoval Drulák. „Když v noci nefouká a nesvítí slunce, potřebují energii. To je jeden konkrétní příklad. Pak jsou to různé investice např. v montovnách. Podívejte se, v jak strašném jsme ekonomickém modelu. Investice se nám zdály rozumné v 90. letech, Česká republika neměla velký problém s nezaměstnaností. Ale stali jsme se montovnami. Vzdali jsme ambici mít vlastní značky a dodáváme pod značkami jinými. Což znamená, že největší část přidané hodnoty není u nás. U nás se to vytvoří, ale prodá jinde pod jinou značkou. Takže největší zisky nejsou u nás. Neříkám, že nemáme úspěšné značky. Doufejme, že tento kapitál přežije krizi. Ale je to obrovský otazník,“ analyzoval Drulák. „U Francouzů je to složitější, protože jsou tu méně exponovaní. Ale naše nejvýznamnější banka je ve francouzských rukou. Málokterý z politiků se odváží mluvit o sektorové dani. Řadu let tady mají banky až nemravné zisky a do toho se nikomu nechce jít,“ podotýká.
Na besedu s profesorem Drulákem přišly desítky lidí. Někteří se domnívali, že je potřeba reformovat demokratický systém kompletně, na druhou stranu zazněly obavy, že není možné shromáždit ideovou sílu, která by dokázala něco změnit. „V podstatě máte pravdu, ale jde o to to zkoušet. Může to tak být. Ale když to nezkusíme, marníme určitou příležitost. Někdy se vyplatí vést i ztracené bitvy,“ reagoval Drulák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
