Intelektuál ze Západu vyrazil v Budapešti na fotbal. Všechny předsudky z kaváren se rozpadly

23.06.2021 17:17

Maďarsko-kanadský profesor sociologie Frank Furedi popsal svůj zážitek s maďarskými fanoušky fotbalu v zápase proti Francii. „Jejich bujaré veselí bylo nakažlivé. Měl jsem opravdu silný pocit, že ve vzduchu visí svoboda. Tisíce lidí pochodovaly směrem k Puskasovu stadionu za transparentem s nápisem Bratrství,“ popsal Furedi. „Nejsme jako oni, jsme hrdý národ, který se odmítá před kýmkoli sklonit,“ popsali mu fanoušci, proč jim vadí pokleknutí. Prý jde o novou formu zbožnosti.

Intelektuál ze Západu vyrazil v Budapešti na fotbal. Všechny předsudky z kaváren se rozpadly
Foto: repro Youtube, tan
Popisek: Maďarští fanoušci na EURU 2021

Anketa

Je Alena Schillerová dobrá ministryně financí?

69%
28%
hlasovalo: 8485 lidí

Server Spiked zveřejnil článek Franka Furediho, který se týkal toho, proč maďarští fanoušci fotbalu protestovali proti poklekávání fotbalistů. „Na fotbal chodím celý život. Ale tohle byl nejintenzivnější a nejpozitivnější zážitek, jaký jsem kdy na zápase zažil,“ napsal Frank na úvod. Šlo o zápas v Budapešti mezi Maďarskem a Francií v rámci turnaje Euro 2020. Když vešel mezi fanoušky, tak viděl partu kluků, kteří drželi banner zachycující gesto pokleknutí. „Na transparentu je přeškrtnutý obrázek někoho, kdo pokleká – jasné vyjádření odmítnutí této praktiky pokleknutí,“ napsal autor.

Frank Furedi je syn maďarských emigrantů, který jako absolvent radikálních studentských protestů šedesátých let dlouhá léta publikoval z pozic radikální levice, byl dokonce lídrem Revoluční komunistické strany. Přesto byl v roce 2005 v britském tisku nejcitovanějším sociologem. Postupem času se ale s liberálně- levicovým mainstreamem rozešel a v novém tisíciletí je zástupci tohoto směru nálepkován jako rasista a sympatizant konzervativní pravice.

Mluvím s Gergelym a Sanyim, dvěma kluky, kteří se kolem transparentu motají. Říkají mi, proč si myslí, že je správné postavit se proti anglo-americkému gestu pokleknutí. Sanyi mi říká: „Nej.sme jako oni, jsme hrdý národ, který se odmítá před kýmkoli sklonit.“ Vedle nás stojí Orsolya, která říká, že rituál pokleknutí nemá nic společného s tím, že bychom byli proti rasismu. „Je to nová forma zbožnosti. Je nám z toho zle,“ myslí si.

Celý článek ZDE:

Téměř každý, s kým mluvím, mi říká, že my Maďaři jsme se rozhodli postavit se proti všemu tomu svinstvu. Stále se zlobí, že když při nedávném zápase vypískali Iry za pokleknutí, západní tisk je odsoudil jako rasisty. Mají pocit, že je západní média neustále poučují, jako by byli koloniální poddaní. A to už si nenechají líbit.

„Mluvit s těmito příznivci bylo jako být zahalen zdravým rozumem. Jejich bujaré veselí bylo nakažlivé. Měl jsem opravdu silný pocit, že ve vzduchu visí svoboda. Tisíce lidí pochodovaly směrem k Puskasovu stadionu za transparentem s nápisem Bratrství. Byli hluční. Byli odhodláni zajistit, aby byl jejich hlas slyšet,“ popisuje Furedi.

Anketa

Považujete policejní zákrok vůči mrtvému teplickému Romovi za chybný?

hlasovalo: 23372 lidí

Poté dorazil na stadion, jehož atmosféra byla šílená. „Bylo tam přes 60 000 fanoušků. Neexistoval žádný sociální odstup a nikdo neměl na sobě roušku. Fandění bylo ohlušující. Když Maďarsko skórovalo proti Francii – mistrům světa – rozpoutalo se peklo. Všichni byli tak nadšení, že mnozí z nich sotva vnímali, když Francie skórovala a zápas směřoval k remíze. Když zápas skončil výsledkem 1:1, stadion propukl ve zpěv a skandování. Lidé skákali radostí – cítili, že remíza je morálním vítězstvím Maďarska,“ myslí si.

„Šel jsem ke skupince francouzských fanoušků, abych je utěšil. Usmívali se a říkali mi, že i oni si to užili. Jedna z nich řekla, že není zvyklá vidět na fotbalovém zápase tolik emocí a hluku. Vysvětlil jsem jí, že hluk, který slyšeli, je takový, jak zní svoboda. Zarazila mě nepřítomnost nevraživosti mezi maďarskými a francouzskými fanoušky. Po zápase se všichni smíchali a popíjeli. Francouzi se cítili vítáni a já jsem se cítil hrdý a šťastný, že transparent hlásající Bratrství opravdu něco znamená.

Kéž by se evropská média dokázala na tuto událost podívat objektivně a nezaujatě. Možná by pochopila, že Janis Joplinová se mýlila, když zpívala, že svoboda je jen jiné slovo pro to, že už není co ztratit. V tuto velkolepou slunečnou sobotu byla svoboda mnohem víc než to,“ dodává Frank Furedi.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Stovky hodin příprav a pak tohle!“ Krátce před tiskovkou s von der Leyenovou se to stalo... Babiš exkluzivně pro PL

18:30 „Stovky hodin příprav a pak tohle!“ Krátce před tiskovkou s von der Leyenovou se to stalo... Babiš exkluzivně pro PL

Premiér Andrej Babiš poskytl ParlamentnímListům.cz exkluzivně komentář týkající se výstupů některých…