V úvodu hovořil o zrušení druhého důchodového pilíře. Lidé, kteří si v něm dnes spoří, dostanou prý v průběhu roku 2016 na vybranou, co chtějí s penězi udělat. Výše úspor všech třiaosmdesáti tisíc účastníků se budou navzájem lišit podle toho, jakou investiční strategii ten či onen klient zvolil. Vláda prý doufá, že všichni účastnici alespoň něco vydělají, pokud by ale prodělali z toho důvodu, že vláda přikročila ke zrušení druhého pilíře a že si tedy lidé nemohli spořit např. 20 či 30 let, jak původně počítali, mohou chtít kompenzaci po státu. Na to prý upozorňuje i expert z Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Druhý pilíř pohřbil politický boj

„Za největší problém druhého pilíře považuju to, že se stal předmětem ostrého politického boje už nejméně rok před svým samotným zrozením,“ podotkl odborník. Obratem ale dodal, že počet klientů ve třetím pilíři ukazuje na velkou důvěru v něj. V tuto chvíli je v něm necelých pět milionů klientů. Najdeme ale i země, kde druhý pilíř funguje. Jde např. o Švýcarsko či Švédsko.

Bezděk také naznačil, že u těch společností, které občanům nabídly vstup do druhého pilíře, může dojít na arbitráže proti českému státu. „Nelze to vyloučit,“ zmínil. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale dnes přidává další argument proti druhému pilíři. Zasáhla proti němu slovenská, maďarská i polská vláda. V Maďarsku byl pilíř po třinácti letech fungování znárodněn. Na Slovensku byl omezen a funguje dál a v Polsku vláda znárodnila asi polovinu úspor klientů z druhého pilíře. Tam jde ale podle Bezděka o poměrně čerstvou situaci a budou to řešit i tamní soudy.