V úvodu hovořil o zrušení druhého důchodového pilíře. Lidé, kteří si v něm dnes spoří, dostanou prý v průběhu roku 2016 na vybranou, co chtějí s penězi udělat. Výše úspor všech třiaosmdesáti tisíc účastníků se budou navzájem lišit podle toho, jakou investiční strategii ten či onen klient zvolil. Vláda prý doufá, že všichni účastnici alespoň něco vydělají, pokud by ale prodělali z toho důvodu, že vláda přikročila ke zrušení druhého pilíře a že si tedy lidé nemohli spořit např. 20 či 30 let, jak původně počítali, mohou chtít kompenzaci po státu. Na to prý upozorňuje i expert z Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.
Druhý pilíř pohřbil politický boj
„Za největší problém druhého pilíře považuju to, že se stal předmětem ostrého politického boje už nejméně rok před svým samotným zrozením,“ podotkl odborník. Obratem ale dodal, že počet klientů ve třetím pilíři ukazuje na velkou důvěru v něj. V tuto chvíli je v něm necelých pět milionů klientů. Najdeme ale i země, kde druhý pilíř funguje. Jde např. o Švýcarsko či Švédsko.
Bezděk také naznačil, že u těch společností, které občanům nabídly vstup do druhého pilíře, může dojít na arbitráže proti českému státu. „Nelze to vyloučit,“ zmínil. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale dnes přidává další argument proti druhému pilíři. Zasáhla proti němu slovenská, maďarská i polská vláda. V Maďarsku byl pilíř po třinácti letech fungování znárodněn. Na Slovensku byl omezen a funguje dál a v Polsku vláda znárodnila asi polovinu úspor klientů z druhého pilíře. Tam jde ale podle Bezděka o poměrně čerstvou situaci a budou to řešit i tamní soudy.
Host pořadu také naznačil své představy důchodové reformy. Druhý pilíř by měl být povinný pro osoby mladší čtyřiceti let a dobrovolný pro osoby starší. Do druhého pilíře by se převedla 3 % z pilíře prvního, stejně tak je nakloněn k prodlužování věku odchodu do důchodu, který se zvyšuje od roku 1996. Expert poukázal na to, že již ve dvacátých letech 20. století byl důchodový systém nastaven tak, že se důchodu dožil jen každý druhý člověk. Věk odchodu do důchodu je tak třeba upravovat podle předpokládané délky dožití. A posledním krokem by měla být rozumná valorizace penzí.
Vysoké zdanění práce
Bezděk také připomněl, že Česká republika je zemí s vysokým zdaněním práce, týká se to prý především odvodů, které musí zaměstnavatelé odvádět za zaměstnance. To by bylo dobré snížit, protože by to zvýšilo šanci lidí najít si práci. Za současných podmínek bývají zaměstnanci pro zaměstnavatele příliš drazí. Týká se to především lidí s nižším vzděláním. Platí totiž, že vzdělanější lidé jsou více schopni přizpůsobovat se situacím a práci si najít. Dnes je to tak, že občané v penzijním systému prožijí asi tak dvacet let života.
Faktem také je, že lidé čelí několikanásobnému zdanění. Zdaní se jim hrubá mzda, a když si z čisté mzdy dokážou něco uspořit a zúročit tyto prostředky, stát zdaní i tyto úroky. „Je to tak a vymysleli si to politici, aby měli více peněz do státního rozpočtu. A funguje to ve všech zemích kolem nás, tím to neobhajuju, jen konstatuju,“ řekl host.
Další problém představuje demografická křivka. Dnes je to tak, že na jednoho penzistu pracují dva ekonomicky aktivní, tento poměr by se ale mohl obrátit, což povede k poklesu státního důchodu.
Bezděk ve studiu také čelil dotazu, že někteří důchodci jsou na pokraji smrti hladem. Odvětil, že český sociální systém je nastaven tak, že garantuje určitý minimální příjem, ať už v podobě základního důchodu nebo další možné sociální pomoci.
Kolik by si lidé měli spořit
Obecně se říká, že by si lidé měli na stáří spořit pět až deset procent svého příjmu. „De facto si ušetříte problémy ve stáří i tím, když si v ekonomicky aktivním věku vyřešíte vlastní bydlení. A když má člověk děti, které s pomocí boží dobře vychová, tak může pomoct i jejich solidarita. Ale jinak bych to řekl tak, dokáže-li člověk s průměrným platem spořit částku alespoň šest set či sedm set korun, tak je to dobře,“ prohlásil Bezděk.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
