Akci, které se zúčastnilo několik desítek lidí, uspořádala česko-turecká organizace, hlásící se k učení a odkazu myslitele a učence Fethullaha Güllena, žijícího v USA, na kterého Erdoganova vláda vydala zatykač za údajné organizování nepovedeného převratu a infiltrace do státních orgánů a institucí, včetně justice a policie.
Nejdříve jako vzdor…
„Súfismus je spojen s islámem, o který se opírá. Šířil se od přelomu 7. a 8. století z oblastí původně ovlivněných křesťanskou a helénistickou tradicí – ze Sýrie a částečně Egypta na východ,“ uvedla na začátku více než hodinové přednášky doktorka Křihová. „Toto učení se stávalo jakousi vzdorovitou filozofií proti světštěji zaměřené umajovské vládě. Šířil se do oblasti dnešní irácké Mezopotámie, posléze na území dnešní Persie a ještě dále na severovýchod do střední Asie. Vyskytuje se na severovýchodě dnešního Íránu a zasahuje jako Velký Chorásán částečně do Afghánistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. Právě sem pronikali poněkud vzdorovitější příznivci súfismu.“
Nepochopení, nebezpečí, dezinterpretace
O čem je súfismus? „Dá se nazvat esoterickým učením. Pro někoho je učením dost nepochopitelným, a možná i nebezpečným, a to pro ty, kteří se rozhodnou súfismus studovat sami za sebe. Jde o to, aby súfismus nebyl vykládán samostatnými jedinci. Adepti jednotlivých řádů byli vždy vybízeni k tomu, aby měli svého učitele. Nebyla podporována individuální cesta k osvícení,“ pokračovala dále íránistka.
„Protože překračoval hranici toho ortodoxního, kanonického islámu se svojí až možná přemírou horlivosti, zbožnosti, až askeze.“ V rámci súfismu byl a je velmi důležitý podle Zuzany Křihové řetězec učitele a žáka, bez kterého by formování adepta nebo novice nebylo možné. Upozornila rovněž na nebezpečí plynoucí z interpretace nebo dezinpretace jednotlivých článků súfismu.“ Jejich vůdci byli často napadáni z hereze a pronásledováni. Je třeba zdůraznit, že negativní stránka vyznění súfismu vychází z nepochopení jeho učení. Z obrácené stránky byl vždy pokládán svým přístupem jako velmi pozitivní k islámu.“
Jen a jen Bůh a nic jiného
„Když to velmi zjednoduším, hlavní myšlenkou súfismu je, že existuje pouze Bůh. Vše ostatní jsou jen jeho stíny nebo jeho pouhé vyzařování. Neexistujeme my, neexistují rostliny, věci, všechno je jen vyzařování Boha. Cílem súfijů a jejich následovníků je dostat se do oné prapůvodní jednoty s Bohem,“ pokračovala dále uznávaná íránistka. „K tomu se dostaneme tak, že ze sebe necháme odplout všechny lidské negativní vlastnosti, které by nás spojovaly s tímto světem. Podle súfijů je Bohu naprosto lhostejné rozlišení mezi dobrem a zlem. Je to pro něj naprosto nepodstatné, protože on sám je všeobjímající. Lidská duše je uvězněna v kleci lidského těla. Měla by být snaha se oprostit od všech zatěžujících lidských vlastností, které nás odpoutávají od Boha.“
V Íránu mu „pšenka nekvete“
Súfismus prý také nemá v současném Íránu na „růžích ustláno“. Například jsou zakázána veřejná sdružení, na kterých mohou zastánci súfismu praktikovat svoji víru. Naopak ale hrobky nejvýznačnějších súfijských mudrců jsou oblíbené a navštěvované,“ konstatovala odbornice.
Z publika pak zazněl názor, že „satan je v arabském světě pod Bohem. V Íránu za Chomejního byly největším satanem Spojené státy americké a pak menší satan bylo Rusko…“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
