Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?Anketa
Úmluva, k jejímuž přistoupení se Česko zavázalo v roce 2016, kdy ji odsouhlasil kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), již sklidila kladné stanovisko od prezidenta Petra Pavla. „Jsme jedním z posledních států Evropy, který se k Istanbulské úmluvě nezavázal,“ uvedl prezident s tím, že nevidí „jediný skutečný důvod, proč bychom to neměli udělat“.
Mezi zeměmi, které Istanbulskou úmluvu zatím neratifikovaly, je kromě Česka také Slovensko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko nebo Maďarsko. Turecko od úmluvy Rady Evropy nazvané podle tureckého města, kde byla v roce 2011 poprvé otevřena k podpisu, odstoupilo v roce 2021. Uvedené země k neprodlenému podpisu již vyzvala Evropská komise či plénum Evropského parlamentu.
Fotogalerie: - Před jednáním vlády
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková pro Seznam Zprávy uvedla, že pokud bychom Istanbulskou úmluvu neratifikovali, pak bychom se dle ní „postavili vedle Turecka, Ruska nebo Ázerbájdžánu“.
„Zdá se mi absurdní, že v zemi, která byla mezi prvními, jež umožnily ženám volit, se v roce 2023 dohadujeme o tom, zda ratifikovat dokument, jehož předmětem je v důsledku rovné postavení žen a mužů,“ doplnila. Míní, že mnozí lidé považují úmluvu za značně kontroverzní, jelikož se jí říká „Istanbulská“. „Vytvořil se kolem ní příběh o tom, že zasahuje do rodinného života nebo ohrožuje české tradice a kulturu,“ podotkla.
Poslanec TOP 09 a člen podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Michal Zuna se k ní připojil a Istanbulskou úmluvu podpořil. Dle něj bude „zásadním posunem“ společenského vnímání přípustnosti násilných činů, který v praxi pomůže ukončit jejich bagatelizaci.
Že je problémem pasáž týkající se „genderu“ a „genderově podmíněnému násilí na ženách“ si nemyslí, racionální argumenty proti ratifikaci prý zatím neslyšel. „Pouze lži o zákazu Velikonoc a hysterii okolo genderů. Beru je jako důvod pro osvětu, ale určitě ne jako důvod shodit ze stolu dokument, který v reálu konečně zlepší postavení obětí. Úmluva je součástí civilizovaného světa, kam Česká republika patří, a není důvod s ratifikací otálet,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Šimáčková Laurenčíková také uvedla, že věří, že kabinet na některém z nejbližších zasedání souhlas s ratifikací vysloví. Premiér Petra Fiala či ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) dodávají, že očekávají, že ve středu vláda rozhodne o projednání Istanbulské úmluvy v Poslanecké sněmovně.
Premiér uprostřed května připomenul, že ministerstvo spravedlnosti navrhlo vládě buď schválit úmluvu s návrhem na její ratifikaci Parlamentem, nebo projednávání odložit do příštího roku, případně proces ratifikace zastavit. „Můj osobní názor je, že by bylo výhodnější a správnější a spravedlivější, aby měli šanci se vyjádřit všichni poslanci, takže si myslím, že bychom měli istanbulskou smlouvu předložit skutečně k rozhodnutí Parlamentu,“ vyjádřil se Fiala podle ČTK.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek pak sdílel, že v oblasti sexuálního násilí chystá předložit dvě varianty řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku v trestním zákoně, včetně stanovení zákonného věku určujícího stav bezbrannosti u dětí. „Vše projednám se zástupci všech poslaneckých frakcí 27. 6. ve Sněmovně. Pokud jde o tzv. Istanbulskou úmluvu, předpokládám, že ji vláda projedná 14. 6. Lze předpokládat, že vláda propustí tuto Úmluvu do dalšího projednávání do Sněmovny,“ vyjádřil se Blažek.
V oblasti sexuálního násilí předložím dvě varianty řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku v trestním zákoně, včetně stanovení zákonného věku určujícího stav bezbrannosti u dětí. Vše projednám se zástupci všech poslaneckých frakcí 27. 6. 23 v @snemovna . Pokud jde…
— Pavel Blažek (@blazek_p) June 6, 2023
Šimáčková Laurenčíková míní, že dokument přes české zákonodárce projde. „Jsem také ráda, že ratifikaci úmluvy podporuje i pan prezident a v závěrečné fázi tudíž nehrozí další zdržení,“ dodala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
Jirka 59
