Ivan David v šoku: NATO zradilo? Turecko na koni

11.10.2020 10:44

Europoslanec Ivan David (SPD) na svém facebooku upozornil, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg byl tento týden na oficiální návštěvě v Ankaře, kde se setkal s prezidentem Recepem Erdoganem a s dalšími významnými představiteli Turecka. „I pro mne však bylo šokující, co řekl v pondělí 5. října na tiskové konferenci s ministrem zahraničních věcí Turecka,“ naznačil, že si Stoltenberg „ve lhaní velmi notoval s hostitelem“. „To není Chamberlain s Hitlerem, to jsou prý naši spojenci,“ hrozí se David, jenž přinesl překlad celé zprávy z konference tak, jak ji uvádí oficiální web NATO.

Ivan David v šoku: NATO zradilo? Turecko na koni
Foto: archiv
Popisek: MUDr. Ivan David, český psychiatr. Za politické hnutí SPD byl zvolen poslancem Evropského parlamentu
reklama

V úvodu projevu Stoltenberg děkuje tureckému ministru zahraničí za vřele přivítání: „Je skvělé být zpět v Ankaře a setkat se znovu s vámi. Děkuji za velmi vřelé přivítání. Turecko je cenným spojencem NATO a významně přispívá k naší sdílené bezpečnosti,“ zmiňuje například, jak Turecko během pandemie projevilo solidaritu se spojenci a partnery poskytnutím podstatné podpory v našem společném boji proti covidu-19.

Anketa

Podporujete Andreje Babiše? (Ptáme se od 8.10.2020)

67%
33%
hlasovalo: 41837 lidí

Turecko označil za jednoho z největších přispěvatelů výcvikové mise NATO v Afghánistánu, která pomáhá vytvářet podmínky pro mír. „Jste také součástí našich misí v Kosovu a Iráku. A hrajete hlavní roli v boji proti terorismu. Turecko je tedy cenným spojencem, který NATO přispívá mnoha různými způsoby,“ vyjmenoval Stoltenberg.

Zmínil, že naopak NATO také napomáhá bezpečnosti Turecka: „Například rozšířením své protivzdušné obrany proti raketovým útokům ze Sýrie a zvýšením naší vzdušné a námořní přítomnosti. Polsko oznámilo, jak jste zmínil, že nasazuje námořní hlídkové letadlo. A další spojenci také plánují zvýšit podporu Turecku. NATO tedy zůstává pevně odhodláno napomáhat k bezpečnosti Turecka,“ oznámil Stoltenberg.

Věnoval se vzájemné diskusi o napětí ve východním Středomoří. „Nyní jsme vytvořili vojenský dekonfliktní mechanismus ke snížení rizika incidentů a nehod v regionu. To zahrnuje závazek používat zabezpečenou horkou linku, která byla zřízena mezi Řeckem a Tureckem a je trvale k dispozici. Mechanismu bylo dosaženo konstruktivním zapojením Turecka a Řecka do ústředí NATO,“ doplnil generální sekretář NATO.

Vyjádřil přesvědčení, že mechanismus zmírnění konfliktů může pomoci vytvořit prostor pro diplomatické úsilí. „Pevně doufám, že základní spory lze nyní řešit čistě prostřednictvím jednání v duchu spojenecké solidarity a mezinárodního práva,“ podotkl.

„Čelíme řadě obtížných problémů. O to je pro mě ještě důležitější oslovit je přímo s tureckým vedením. Jsme znepokojeni důsledky akvizice systému S-400. Tento systém může představovat riziko pro spojenecká letadla a může vést k sankcím USA. Toto je národní rozhodnutí Turecka, ale S-400 nelze integrovat do systému letecké a protiraketové obrany NATO,“ pokračoval Stoltenberg a naléhal na Turecko, aby spolupracovalo s dalšími spojenci při hledání alternativních řešení.

Společně také vedli diskusi o komplikovanou situací v Libyi a v Sýrii a o pokračujícím násilí v Náhorním Karabachu a v jeho okolí. „Jsme hluboce znepokojeni eskalací nepřátelských akcí. Všechny strany by měly okamžitě přestat bojovat a najít cestu vpřed k mírovému řešení. A očekávám, že Turecko využije svůj značný vliv k uklidnění napětí,“ uvedl Stoltenberg.

Poté byl turecký šéf diplomacie Mevlüt Çavuşoglu dotázán na postoj Turecka k tomu, že Arménie zahájila útoky na civilní cíle v Náhorním Karabachu.

Anketa

Bude Mikuláš Minář v politice úspěšný?

4%
96%
hlasovalo: 12882 lidí

„Arménské útoky na civilisty nejsou nic nového. Arménie zaútočila na civilisty. A právě teď Arménie v konfliktní linii, přímo v regionech, kde se nachází Ázerbájdžán, zaútočila na armádu i civilisty včetně dětí. Mnoho civilistů se stalo mučedníky. Na druhé straně, v posledních letech na místech poblíž Baku a Ganja začala přímo odpalovat rakety, které skutečně mířily na civilisty. A to je vlastně válečný zločin,“ sdělil Çavuşoglu.

Ázerbájdžán podle jeho slov „ bojuje na svém vlastním území“. A snaží se dobýt svoje vlastní území, hájí svoji vlastní zemi před teroristy a okupanty. „Jak z hlediska práva, tak i morálky by měl každý Ázerbájdžánu poskytovat podporu,“ poznamenal. Všechny mezinárodní organizace a země se prý buď snaží být velmi vyvážené, nebo vydávají prohlášení na podporu Arménie

Dodal, že pokud jde o územní celistvost Ukrajiny nebo Gruzie, tak „velmi silně naši západní přátelé, podporují tyto země a jejich uzemní celistvost“. „Proč tedy, když dojde na problém mezi Ázerbájdžánem a Arménií, neříkáme Arménii, aby se stáhla z Ázerbájdžánu? Obě země jsou partnery NATO,“ zdůraznil turecký ministr.

A generálnímu tajemníkovi NATO na bezpečnostním summitu NATO v roce 2018 bylo zmíněno, že energetická bezpečnost bude hrát důležitou roli. Arménie tedy začala, pokud jde o Turecko a Itálii, organizovat útoky na plynovody, které přepravují energii. Pokud by tedy došlo k přímému útoku na tato potrubí, jaká by byla reakce NATO na takový útok?

Mezinárodní právo, rezoluce OSN v otázce územní celistvosti Ázerbájdžánu musí prý tuto otázku vyřešit. „Což znamená, že Arménie by měla okamžitě ustoupit. A tuto výzvu by měl sdílet každý, včetně NATO. Jinak nelze tento problém vyřešit,“ doplnil Çavuşoglu, s tím, že Ázerbájdžán sice teď nepožaduje od Turecka žádnou podporu, ale pokud ji budou potřebovat, Turecko nebude váhat ji poskytnout.

Stoltenberg vyjádřil nad touto situaci znepokojení a prohlásil: „Situací v Náhorním Karabachu a v jeho okolí sledujeme. Máme obavy, když vidíme eskalaci nepřátelských akcí, stále více bojů, více násilí. Takový boj představuje riziko a znepokojuje celý region a všechny spojence NATO. Kritická infrastruktura, energetická infrastruktura, je jedna z mnoha obav, které souvisejí s násilným konfliktem, jak se nyní vyvíjí na Ukrajině a v jejím okolí,“ řekl generální tajemník NATO.

„Ze všech těchto důvodů je tedy nesmírně důležité, abychom všem zúčastněným stranám sdělili velmi jasný signál, že by měli okamžitě přestat bojovat, že bychom měli podporovat veškeré úsilí o nalezení mírového řešení vyjednáváním, protože neexistuje žádné vojenské řešení situace v Náhorním Karabachu a okolí,“ upozornil Stoltenberg.

Europoslanec Ivan David k tomu pak závěrem připojil stručný komentář: „To není Chamberlain s Hitlerem, to jsou prý naši spojenci…“


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Jsem na*ranej.“ Český lev: Jiní umělci svědčí. Kyselé hrozny a zlo

17:46 „Jsem na*ranej.“ Český lev: Jiní umělci svědčí. Kyselé hrozny a zlo

„Jsem nasranej!“ „Dělá to jen zlou krev!“ „Nemoc nedělá výjimky, nedělejme je ani my.“ I taková slov…