Langer během křtu publikace neváhal přirovnat své dílo k básním svého „milovaného“ autora a jedné z hlavních figur francouzské moderny, básníka Guillauma Apollinaira. Z jeho textu je prý cítit inspirace Apollinairem a jeho kaligramy. Apollinaire je považován za velkého průkopníka surrealismu a modernismu, se kterým se přátelil například Vítězslav Nezval, a lze bez nadsázky říci, že v tomto ohledu Langerovi sebevědomí skutečně nechybí.  

Langer prý rovněž píše básně a doma jich našel spousty, zejména pak z doby, kdy byl mladší. Návštěvníkům své autogramiády bývalý ministr vnitra sdělil, že je prý jednou vydá, avšak pod smyšleným jménem – aby lidé nepoznali, že je ve skutečnosti psal on.

Langer: Bojím se toho, o čem se mlčí

Ve sbírce glos V síti 2 se Langer vyjadřuje i na adresu médií. V současné době mu prý na novinářích nejvíce vadí, že si vkládají pomyslný „roubík do úst“. Spíše než toho, o čem se píše, se pak Langer bojí toho, o čem se mlčí, svěřil se.