„Debata o euru v ČR je nesmírně poznamenána zavádějícími informacemi. Je to pro mne záhadou, protože jsem tady žil a prožíval celou ekonomickou transformaci a přechod ke vstupu do EU, a přiznám se, že pořádně nevím, kde se toto všechno tady vzalo,“ posteskl si v samém úvodu host před auditoriem.
Do Evropy a bez eura?!
„V politice nejsem aktivní už takových sedmnáct let, tak si mne těžko někdo pamatujete z aktivní doby,“ uvedl exministr před omladinou. „Na začátku devadesátých let jsem byl členem první vlády České republiky, byl jsem ministrem školství a potom ministrem financí. Pak jsem byl v opozici a poté viceprezidentem Evropské investiční banky,“ představil se přítomným.
Devadesátá léta byla podle Pilipa poznamenána tím, že kromě ekonomických reforem bylo jedním z hlavních hesel „návrat do Evropy“. To už bylo heslo Občanského fóra v devadesátém roce. „Jako jasné definování návratu do Evropy byl vstup do EU. Se vším, co k tomu patří, včetně přijetí eura, o kterém se v té době prakticky nediskutovalo. To je diskuse, která se objevila mnohem později. Tehdy se to bralo jako hotová věc, česká koruna byla měna, která měla svoji tradici, určitou pevnost a stabilitu, nicméně nebyla tehdy považována za nějakou zvláštní hodnotu. Nakonec sama vznikla dělením Československa v roce 1993. Kdyby tehdy řekli, že přijmeme euro, tak by se hlasy ozývaly pouze z okrajových částí spektra. Kdyby tehdy někdo řekl, že chceme německou marku, tak by to bylo možná devadesát ku deseti,“ konstatoval Ivan Pilip.
Fotogalerie: - Zachraňme internet
Smlouvy se prostě plní!
A pokračoval: „Už sama diskuse, že jsme najednou zjistili, že je něco jinak, že se věci vyvinuly, ale to musel každý vědět. Že v roce 2004, 2008 nebo 2019 to bude jinak. Myslím si, že u mezinárodních smluv se nenecháme překvapit, že některé věci jsou jinak. Prostě smlouvy se plní! Všichni jsme věděli, že může dojít k určitým událostem, které mohou být třeba dílčí krizí, a s tímto plným vědomím to Česká republika přijala a potvrdila to tehdy i v referendu. To proběhlo jasně ve prospěch členství v EU. Přesná otázka zahrnovala i to, že členství v EU je přijímáno se všemi souvislostmi. Drtivá většina občanů odpověděla ano,“ argumentoval exministr Pilip.
A odsoudil současné „oportunistické hlasy“: „Dnešní diskuse podle mne nemá plnou legitimitu. Prostě jsme se k něčemu zavázali, někam jsme vstoupili, a najednou se tváříme, že nám nějaké části norem nevyhovují. Že třeba přistoupíme v roce 2062, a to už bude v pořádku, ale možná už euro nebude, a tím se vymaníme z povinnosti. Toto není seriózní přístup a oslabuje pozici České republiky,“ podtrhl bývalý vysoký politik.
Psali jsme:
Jsme dobří, tak proč nepřistoupit?
„My nyní plníme všechna kritéria. Argument o homogenitě zóny je relevantní, ale je to poněkud teoretický ukazatel. Byli jste jistě v Praze, ale třeba byli jste v Osoblaze? V Jeseníku? Tam jsou odlišné podmínky, platy. Takže málokterá země je homogenní. New York není Nebraska. Žádná země není zcela homogenní. Jde o to, proč nejsme v eurozóně my. Když jsme ekonomicky z osmdesáti procent svázáni s eurozónou, proč bychom tam nemohli být? Proč by to mělo vadit třeba Plzni, kde většina firem stejně fixuje své účetnictví v euru,“ uvedl příklad Ivan Pilip. „Platy sice vyplácejí v korunách, ale většinu své kalkulace dělají dnes již v eurech. Proč tedy ne my, když jsme součástí severního křídla a máme všechny důvody k tomu, aby se ČR členství v EU zúčastnila naplno, protože i přes případné nevýhody bude inkasovat stejně. A výhody naprosto převažují.“
„Kritéria prostě plníme a mně není jasné, co bychom měli plnit ještě lépe, protože všechna plníme naprosto dostatečně,“ uvedl pochvalně.
Zbytečné strachy před bankovní unií
Pro koho byste hlasovali ve 2. kole prezidentských voleb na Slovensku?Anketa
„ČR je členem EU, ale u nás je dlouhodobě takové myšlení, že všechno je špatně… Ale nechtějte, abychom se toho zúčastnili a nějak to řešili. Taková je pověst ČR v Bruselu, takto je tam vnímána a nemůžeme se tedy divit, že tam někdo máloco prosadí. Podívejte na přístup doma. Celkový přístup k EU je tu dán diskursem, který tu je a kterému nerozumím,“ posteskl si před mladým auditoriem Pilip. „Představte si, že tady na rohu bude restaurace, budete tam všichni chodit, ale bude se říkat, že tam jsou malé porce. Ale nechceme chodit jinam, ne, ne. Brambory byly staré a shnilé. Budete se divit, že tam vaši kolegové přestanou chodit? Jak jim chcete vykládat, aby se tam chodilo a že je to tam skvělé. To se přesně děje s politikou vůči EU,“ uvedl za úsměvů publika Ivan Pilip.
Zakletý Hrad
„Tady je velká část politiků… Někteří jsou proti ideologicky jako rodina Klausů, která je úplně umanutá, jiní pragmaticky jako Babiš, který si hlavně čte výsledky veřejného mínění. Někteří zase tak, že ústně se hlásí k EU jako Zeman, ale vzhledem k jeho krokům by to muselo lidi odradit, kdyby tu Evropskou unii hájil. Takže tento celek tady vede k tomu, že veřejnost je z toho totálně nejistá, zmatená, má pocit, že nám tady někdo dělá něco špatně,“ popisoval současný neutěšený stav exministr.
„Posledně jsem četl článek člověka, který byl řadu let ředitelem Kanceláře prezidenta republiky, a ten si dovolil v rozhovoru pro Reflex napsat, že je dobré si připomínat 15. březen 1939, protože duch protektorátu se nad námi vznáší znova, akorát že největší nebezpečí přichází z Bruselu. To nevíte, jestli volat psychiatra,“ rozvášnil se za smíchu mládeže Pilip, „nebo jestli je to financované z Kremlu. To přece nemůže myslet vážně! Já jej znám dvacet let, vzdělaný, a kde se tyto tendence berou? Toto velice uškodilo EU. Nešlo o věcnou debatu, ale o celkový přístup. Velmi jsem ocenil, že se ODS rozešla s Václavem Klausem. Protože je možné být přiměřeně euroskeptický, ale přece není možné EU vykreslovat v hrozných barvách. Protože pak tu hrozí, že někdo při další krizi zvedne vlajku, že půjdeme z EU pryč, a stane se geopoliticky úplný průšvih,“ varoval v závěru besedy bývalý křesťanskodemokratický politik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
