V deníku Blesk se generál Petr Pavel, o kterém se mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta, rozpovídal o své minulosti. Již několikrát mu totiž bylo vyčteno, že byl členem předlistopadové KSČ. Své členství v KSČ mezi lety 1985 až 1989 Pavel prý odčinil za posledních 30 let, kdy podle svých slov pomáhal budovat bezpečnější Českou republiku. „Bylo to rozhodnutí, na které s odstupem času a s tím, co vím dnes, rozhodně pyšný nejsem. Nejsem pyšný na to, že jsem neměl dostatečný rozhled, dostatečně objektivní vzdělání, že jsem byl v tomto ohledu naivní. Zároveň ale vím moc dobře, že jsem osobně svým rozhodnutím nikomu neublížil, že jsem svým rozhodnutím nikoho nepoškodil, a z toho důvodu necítím potřebu se omlouvat jednotlivcům,“ řekl a dodal: „V žádném případě jsem nikdy nezneužil nějaké výhody, která by plynula z mého členství ve straně.“
V Pavlových starých posudcích stálo, že: „… napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi svými podřízenými…“ Toto hodnocení bylo dle Pavla čistě formální a povrchní. Šlo prý o jakýsi předepsaný obsah. „Jestliže politikou strany ve vztahu k armádě bylo zabezpečit kvalitní výcvik a dosáhnout vysoké bojové pohotovosti, tak to pro mě byly služební úkoly, ne stranické. Ale tehdy se vlastně tak moc nerozlišovalo, co je stranické a co je služební. Armáda pro mě byla práce, politiku jsem neřešil,“ prohlásil v rozhovoru.
Paradoxně Pavel ale zároveň přiznal, že v armádě prováděl tzv. politické školení mužstva: „Jako velitel jsem měl povinnost vést veškerý výcvik, a tedy mimo jiné i politické školení mužstva. K tomu měli všichni velitelé příručku, ve které byla rozepsaná témata a obsah. A každý velitel, ať už byl členem strany, nebo nebyl, tímto politickým školením ovlivňoval své podřízené v duchu politiky strany. Ať už jsme si o té politice mysleli cokoli.“ Také uznal, že jako armádní důstojník nemusel nutně být členem strany, ale byl jím. V rozhovoru to omlouval zejména svým mládím a nezkušeností.
V reakci na rozhovor se do generála pustil zástupce šéfredaktora Oldřich Tichý z Reflexu. Ten prohlásil, že rozhovor je evidentní snahou vyžehlit generálovu minulost a „vyzmizíkovat“ největší reputační problém na štítě budoucího prezidentského kandidáta. A že by tuto snahu lidé měli odmítnout.
Připomíná, že Pavel podal žádost o vstup do KSČ v roce 1983, rok po smrti Leonida Brežněva, který v roce 1968 rozkázal obsadit Československo. „V tehdejším Československu bylo pevně usazeno přes 80 tisíc sovětských vojáků, 1500 sovětských tanků, 300 sovětských letadel, sovětské rakety s jadernými hlavicemi… Pavel měl v tu dobu za sebou vojenské gymnázium, vojenskou vysokou školu a dělal kariéru u armády, která všestranně a naplno kolaborovala s okupačními sovětskými vojsky,“ obviňuje generála.
Fotogalerie: - Pražský hrad otevřen
I jednotky, u kterých Pavel sloužil, byly dle Tichého ty, kam byli umísťováni jen prověření zastánci režimu. Měl na mysli výsadkovou brigádu, ale hlavně vojenskou rozvědku. Pavlovy výmluvy, že nikomu neublížil jsou podle něho k smíchu. „Každý člen KSČ legitimizoval komunistický režim. A každý komunistický lampasák byl jednoznačně součástí represivního aparátu, díky němuž se zločinný systém držel u moci,“ argumentuje. Podotýká, že kdyby v Československu nedošlo k sametové revoluci, soudruh kapitán Pavel by republiku proti „vrahům z Wall Streetu“ strážil dál. Podle Tichého pak Pavel, když zapomenul na svou přísahu věrnosti Varšavské smlouvě, ve službách NATO prokázal jednak mimořádné schopnosti, ale také to, že je ochoten sloužit tomu, kdo je zrovna u moci.
Generál je podle zástupce šéfredaktora podobný Andreji Babišovi, o kterém se také mluví jako o potenciálním kandidátovi na Hrad. Také zastával prominentní pozici pro prověřené kádry a také spolupracoval s bezpečnostními složkami. „Stejně jako Pavel prokázal dost schopností, pracovitosti, ale i morální pružnosti na to, aby byl mimořádně úspěšný za každého režimu,“ říká s tím, že by to bylo smutné, pokud by konečná volba byla právě mezi těmito dvěma kandidáty. Pavlovi prý nemají být upírány jeho zásluhy, ale na post prezidenta dle Oldřicha Tichého prostě nepatří.
Fotogalerie: - Červené deštníky
Nutno říci, generálovi se text v Reflexu nelíbil. „Nevím, odkud čerpá Oldřich Tichý z Reflexu právo soudit. Troufám si ale tvrdit, že žádný kariéristický oportunista nedá dobrovolně všanc své zdraví a život za něco, co je ochoten kdykoliv zradit. Já jsem to pro naši zemi, její hodnoty a naše spojence udělal. A ne jednou,“ ohradil se na twitteru.
Nevím, odkud čerpá Oldřich Tichý z Reflexu právo soudit. Troufám si ale tvrdit, že žádný kariéristický oportunista nedá dobrovolně všanc své zdraví a život za něco, co je ochoten kdykoliv zradit. Já jsem to pro naši zemi, její hodnoty a naše spojence udělal. A ne jednou.
— Petr Pavel (@p61pavel) December 21, 2020
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
