„V roce 2040 se má podle vládní koncepce z jádra vyrábět zhruba polovina elektřiny v Česku, v současnosti je to třetina,“ vysvětlila. Jinou cestou jdou nejbohatší státy světa jako je Německo a Japonsko. Vyděsila je havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě.
Jaderné elektrárny – tři velké havárie
Po celou dobu existence jaderných elekráren byly tři velké havárie - v sedmdesátých letech v Three Mile Island, v Černobylu v roce 1985 a ve Fukušimě v březnu 2011. „Jen ta černobylská měla za následek lidské životy. Výroba elektrické energie klasickou cestou si vyžádá mnohem více obětí, třeba když se roztrhne parovod,“ upozornila Drábová.
V živé paměti máme hlavně fukušimskou havárii, která vyděsila svět. 11. března 2011 zasáhlo japonské pobřeží silné zemětřesení. To by ještě jaderná elekrárna zvládla, průšvih však nastal následně. V důsledku otřesů se zvedla mocná vlna tsunami, která se přehnala přes fukušimskou oblast, která patřila k místům s největší koncentrací jaderné energie na světě. Únik radioaktivity vyvolal zděšení. Je ale faktem, že zatímco kvůli tsunami zahynuly tisíce lidí, mluvilo se hlavně o havárii v jaderné elekrárně...
Velké nebezpečí jádra – její zneužití teroristy
„Jádro má v sobě ukryté velké negativní stigma. Je jako Jekyll a Hyde. Může být využíváno k výrobě elektřiny, ale také k vojenským účelům. A poprvé bylo použito v podobě atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki,“ uvedla Drábová. Studenty přítomné na besedě zajímalo nebezpečí zneužití jádra pro válečné účely. „V době studené války prokázalo spíše odstrašující účinky,“ domnívala se Drábová.
„Dnes se ale objevili fanatici, kterým až tak nezáleží na vlastním životě, hlavně že zničí nepřítele. Obávám se, že v takovém Pákistánu se mohou nějací terorističtí šílenci zmocnit atomové bomby a ohrožovat svět,“ komentoval toto téma po skončení akce liberecký vysokoškolák Karel.
Účastníci se zajímali také o bezpečnost jaderných elektráren. „Úplně nulové riziko v životě neexistuje. Bezpečnost jaderných elektráren musí být srovnatelná s bezpečností v jakémkoliv odvětví průmyslu. Za každou složkou je záložní systém, který ji v případě potřeby nahradí,“ objasnila Drábová.
Odstavit jaderné elektrárny si mohou dovolit jen nejbohatší země
Po fukušimské havárii ustupuje od výroby jaderné energie kromě Japonska i Německo. Už odstavilo svých osm jaderných elektráren, v roce 2022 mají zastavit poslední blok jaderné elektrárny. „Je to jeden z nejbohatších a nejvyspělejších států světa, takže si to jako jedni z mála mohou dovolit. Náhrada bude stát Němce obrovskou sumu peněz, která je pro jiné státy nepředstavitelná,“ zdůraznila Drábová.
Naopak pro jadernou energetiku je v Evropě skupina zemí, mezi které patří i Česko. Doposud se u nás nejvíce elektřiny vyrábí z uhlí. „Když si vzpomenu jak nám v osmdesátých letech zničily uhelné elektrárny Jizerské a Krušné hory, mám proti nim averzi. I když mají dnes už lepší technologie, raději zvolím jadernou energetiku,“ je přesvědčen Liberečan Jan Salaba.
Podobně ve své koncepci smýšlí i vláda. „Předpokládáme do roku 2040 padesátiprocentní podíl jaderné energetiky na energetickém mixu s poklesem podílu uhelné energetiky,“ prohlásil premiér Petr Nečas loni v listopadu. I tak se v té době má stále třicet procent elektrické energie vyrábět z uhlí. A ze světového hlediska bude energie z fosilních paliv i za dvacet let stále převládat. Předpokládá se, že se z ní vyrobí tři čtvrtiny elektrické energie.
Budoucnost je věštění z křišťálové koule
Ekologické organizace nabádají k šetření a snížení spotřeby energie. Což je jistě nezbytné. V reálu to však v nejbližších desetiletích půjde asi těžko. „Bohaté vyspělé země spotřebu energie alespoň stabilizovaly,“ objasnila Drábová. Což se ale nedá očekávat od bouřlivě se rozvíjejících zemí jako jsou Čína, Indie, Rusko...
Navíc počet lidí roste. A ještě dnes nemá ze sedmi miliard obyvatel této planety celé dvě miliardy vůbec přístup k elektrické energii. Což se jistě postupem času změní. „Budoucnost je jako věštění z křišťálové koule. Nabízí více otázek než odpovědí,“ zmínila žena, které se někdy přezdívá atomová lady. Doba levné energie je podle ní však definitivně za námi. Alespoň do chvíle, než se lidstvu podaří nahradit uhlí, plyn a ropu něčím jiným, co bude stejně snadno dostupné jako tato paliva v dobách jejich hojnosti. „Je těžké dělat nějaké prognózy. Když jsem chodila na vysokou školu, tak z těch, které jsem tam slyšela, se úplně všechny spletly,“ konstatovala Drábová.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
