Tazatel předpokládá, že krvavé revoluce by měly být historií. „Přeci musí existovat něco, co by se neplatilo životy a strádáním. Kromě toho si myslím, že potom by systém byl stabilní. Nebo jsem úplně ‚mimo mísu‘?“ zní jeho dotaz.

Skála jej ujišťuje, že „mimo mísu“ opravdu není. Je naopak prý problém věřících, že kapitalismus tu bude na věčné časy. „Pokaždé, kdy se diskredituje natolik, že nastane šance na průlom za jeho hranice, je to odcházející systém, resp. jeho vládnoucí kruhy, kdo rozhoduje, zda změna proběhne pokojně anebo dojde ke krveprolití,“ míní politik.

Dodává, že u nás se to v roce 1948 odehrálo pokojnou a ústavní cestou. Ti, kdo prohráli, to podle jeho slov ovšem „tak nenechali“. Jen na Prahu a bezprostřední okolí mířilo 69 jaderných hlavic už počátkem 50. let. „Studená válka“ je pojem, zavedený USA, a nikoli SSSR a jeho spojenci. „Ta válka, i proti nám, byla mimořádně krutá a zákeřná. A ve zcela legitimní sebeobraně proti všemu, co podnikala a měla teprve v plánu, došlo i z naší strany k věcem, které se stát neměly, to nikdo soudný nepopírá,“ poznamenává Skála.