Politici napříč politickým spektrem se po zmíněném rozhodnutí Evropského parlamentu plácali po ramenou a vydávali je za svůj úspěch. Z jedné strany se ozývaly chvalozpěvy na vládu Petra Fialy, že k rozhodnutí přispěla, z druhé strany blahořečili Andreje Babiše či Karla Havlíčka, že jej předjednali. Koncovému uživateli může být toto politikaření fuk, jde mu jen o to, zda se tímto rozhodnutím energetická situace v ČR zlepší.

Méně už se ale hovoří o tom, že zmíněné rozhodnutí obsahuje výjimku pro projekty, které získají stavební povolení do roku 2045. Jak je na tom v této souvislosti Česká republika?

Server Echo24 se tím zabýval a v souvislosti s tím oslovil i osobu z nejpovolanějších, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou.

Není tajemstvím, že Česká republika na jádro spoléhá, jako na základní pilíř svého energetického mixu a úlohu jádra chtěla i nadále posilovat dostavbou jak jaderné elektrárny Dukovany, tak Temelína. Rozhodnutí Evropského parlamentu jí k tomu otevřelo cestu.