Předposlední vydání Týdne v médiích v letošním roce začneme článkem, který pod titulkem „Nemůžeme kázat vodu a pít víno, řekla Jourová k průšvihu v europarlamentu“ vyšel v Lidovkách. „Při jeho četbě se mi vybavilo hezké a výstižné úsloví ‚kozel zahradníkem‘. Píše se v něm, že korupční aféra v Evropském parlamentu poškozuje jeho pověst a že jsou nutná opatření k předcházení takovým jevům. To na úterním setkání s novináři v Praze prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má v komisi na starosti hodnoty a transparentnost. Doslova řekla: ‚Kauza Katargate zásadním způsobem poškozuje reputaci Evropského parlamentu a myslím si, že to ještě více narušuje důvěru lidí v demokratické instituce a v evropské instituce. Proto je potřeba přijmout řadu preventivních opatření‘,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Věra Jourová chce například navrhnout zpřísnění pravidel pro transparentnost a pracovat na protikorupční strategii, v níž se bude jeden z pilířů zabývat evropskými institucemi. „Nemůžeme kázat vodu a pít víno. Evropské instituce by měly jít příkladem i v tom, jak mají nastavena preventivní opatření proti korupci a netransparentnímu jednání,“ zdůraznila naše euro-mentorka. „V korupční aféře čelí několik současných či bývalých pracovníků Evropského parlamentu podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Mezi lidmi, které zadržela belgická policie, je i nyní již bývalá místopředsedkyně EP Eva Kailiová. Ona a další lidé jsou obviněni ze zločinného spolčení, korupce či praní špinavých peněz. Kailiová i Katar obvinění odmítly,“ připomíná mediální analytik.
Fotogalerie: - Papežovo požehnání
Argument jako při rušení západních rozhlasových vysílaček
To se dá podle něj pochopit. „Ostatně na darech z OSN pro zubožené africké děti si vydatně přilepšoval i syn někdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. Lidská chamtivost je nekonečná, potud má Jourová pravdu. Korupci nelze tolerovat ani v nejvyšších kruzích. Jak ale chápat, že do toho připletla mediální agendu? K dalším svým úkolům Jourová zařadila prosazení zákona o mediální svobodě, který má podle ní příznivce i odpůrce. Pravila: ‚Mám nabito, co se týče dat, že média si zaslouží větší ochranu skoro ve všech členských státech, kde vidíme nějakou negativní tendenci.‘ Na první pohled zaujme to válečnické lexikum ‚mám nabito‘. Vzápětí ale přijde vysvětlení: Jourová bude prý pracovat rovněž na návrhu legislativy k omezení ovlivňování evropské společnosti a demokratického systému zvenčí,“ podotýká Petr Žantovský.
Česká televize chtěla mistrovat soukromou konkurenci
Vstříc zájmu diváků vychází Česká televize, když prezidentskou „superdebatu“ uvede v neděli. „To nám ve své tiskové zprávě sděluje mluvčí ČT Karolína Blinková. Píše v ní: ‚Česká televize nabídne divákům první velkou prezidentskou debatu v neděli 8. ledna. Pozváni do ní budou všichni oficiální kandidáti. ČT změnila původní termín ‚superdebaty‘ tak, aby vyšla vstříc divákům, kandidátům, ale i proto, aby téma prezidentských voleb nebylo už dále zatěžováno diskusemi o křížících se termínech televizních debat. Vzhledem k tomu, že komerční televize odmítly variantu národní prezidentské debaty a TV Nova naplánovala svoji debatu několika vybraných kandidátů na stejný termín, na jaký byla avizována ‚superdebata ČT‘, diváci by přišli o možnost sledovat v ČT společnou diskusi všech kandidátů‘,“ cituje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Mluvčí to vysvětluje tím, že Česká televize přesto chce divákům tuto příležitost nabídnout, a to i proto, že její předvolební debaty vždy patřily z hlediska významu i sledovanosti k nejzásadnějším pořadům. „Jak tomu rozumět? Jednoduše. Česká televize se už v listopadu pokusila předvolební ‚souboj‘ televizí o kandidáty i termíny vysílání vyřešit nabídkou společné debaty všech vysílatelů, komerční televize ale odmítly. Bodejť by taky ne. Jednak přece nepřenechají ‚koláče‘ sledujících diváků ostatním, zejména pak ČT, a nemohou přece přistoupit na diktát ČT, která si nechá pod kontrolou vše – od logistiky po obsahovou náplň debat. K čemu by pak byl celý slavný duální systém, prosazený u nás po pádu socialismu zákonem z roku 1991? Má snad ČT být jakýmsi etalonem toho, jak se vysílá televizní debata kandidátů na hlavu státu? Jak se jim kladou otázky – a jak kterým? Jak se (ne)vyjadřuje (ne)sympatie k jedněm či druhým a tak dále?“ podivuje se mediální analytik.
Pýcha, arogance, touha velet a inkasovat veřejné peníze
Blinková v prohlášení tvrdí, že „předvolební debaty České televize se historicky vždy z hlediska sledovanosti řadily k nejvyhledávanějším pořadům celého roku na všech televizích. Poslední Prezidentský duel se s 2,7 miliony diváků stal nejen nejsledovanějším pořadem roku na celém TV trhu, ale i nejsledovanější politickou debatou v historii měření sledovanosti. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Kantar CZ se navíc většina obyvatel Česka shoduje, že předvolební debaty v ČT jsou klíčové pro jejich finální volbu. Diváci jim přisuzují výrazně větší vliv na volební rozhodování než v případě diskusí vysílaných na komerčních stanicích, a to v poměru sedmašedesát procent ku devatenácti. Sedmdesáti procentům dotazovaných se více líbí i obsahová stránka debat připravovaných zpravodajstvím ČT.“ „Samochvála už asi nesmrdí,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Mimochodem, ČT si nechala v roce 2013, tedy v roce první přímé volby hlavy státu, udělat agenturou Median průzkum (po volbě), který zjišťoval, jak moc se voliči při své volbě řídili doporučením médií. Vzpomeňme, že tehdy téměř všechna média křičela unisono ‚Volíme Karla‘ (Schwarzenberga). Asi ještě pamatujeme, že skončil zhruba deset procent za vítězným a médii soustavně notně okopávaným Milošem Zemanem. A ten průzkum? Z dotázaného vzorku se k nějakému vlivu doporučení médií na svou volbu přiznalo pouhých 13 procent respondentů. Takže co, milá ČT? Jako obvykle – u vás nic nového. Pýcha, arogance, touha velet a inkasovat veřejné peníze. A přitom jen tak mimochodem rozhodovat o podobě české politiky. Jak říká jeden Indián ve starém americkém westernu: Kdo by to chtěl?“ glosuje mediální odborník počínání České televize.
Na svět přišlo o Štědrém dnu nemálo pozdějších velikánů
Říkal si, čím zakončit vánoční vydání Týdnu v médiích. „A tak mě napadlo, když už si tu a tam připomínáme odchody velkých osobností, což si přidat seznam také jejich příchodů na tento svět, a to konkrétně 24. prosince. Našel jsem třeba tato jména: spisovatel, překladatel, mladší bratr slavnějšího Kryštofa – Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic (1580), cestovatel a spisovatel Jiří Hanzelka (1920), scenárista a spisovatel Jiří Brdečka (1917), profesionální záchranář Horské služby Rudolf Chlad (1947), herec Zdeněk Kozák st. (1924), hudebník Kryštof Eben (1954, mimo jiné bratr slavnějšího Ebena Marka), herečka divadla Husa na provázku Alena Ambrová (1955), cyklista Jan Smolík (1942) a spousta dalších zajímavých a úctyhodných osobností naší starší i nedávné historie,“ vypočítává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Jen jsem – světe, div se – při té inventuře nějak nenašel žádného našeho skvělého novináře. Možná jsem hledal špatně. Nebo prostě pro tak nectihodnou profesi je Štědrého dne škoda,“ dodává mediální analytik s přáním klidných vánočních svátků pro naše čtenáře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Justic
