Už několikátý rok po sobě podle indexu GPI (Globální index míru) se Česká republika udržela mezi desítkou nejbezpečnějších zemí světa. Právě to, že žijeme v tak bezpečném prostředí, v nás podle Pavla vyvolává pocit, že žádná skutečná rizika kolem nás nejsou. „Rizika spojená s extremismem, s terorismem nebo rizika spojená s asertivitou dnešního Ruska k nám proto tak nedoléhají jako v jiných zemích, jež jsou hrozbě vystaveny přímo,“ uvedl generál.
„Terorismus a Rusko jsem zmínil právě proto, že jsou to dvě hrozby, které identifikuje i NATO ve svých strategických dokumentech,“ zdůraznil Pavel. Právě v České republice máme skupinu lidí včetně veřejných činitelů, kteří tuto hrozbu Ruské federace bagatelizují.
Ta fakta prý například jsou, že Rusko již několikrát porušilo mezinárodně uznávaná pravidla, v roce 2008 anexí dvou území suverénního státu Gruzie. V roce 2014 pak anexií Krymu a také prý velice intenzivní a přímou podporou separatistů v Donbasu. Připomněl, že Rusko má také své vojáky v Podněstří. „Rétorika ruských představitelů ve vztahu k ruským menšinám, ve vztahu ke sférám vlivu je natolik jednoznačná, že se nedá interpretovat jinak,“ zdůraznil generál.
„Musíme minimálně brát Rusko se zvýšenou pozorností a jako potenciální hrozbu. Nesmíme se nechat uchlácholit tím, že představitelé Ruska tvrdí opak,“ nabádal Pavel. Definovat, čím pro nás dnes Rusko vlastně je, zda partner, či nepřítel, je podle generála těžké. „S tímto má ale problém celá Severoatlantická aliance. Pohled se liší od státu ke státu. Správným výrazem asi bude, že zde panuje strategické soupeření. Právě do této formy dnes Rusko směřuje své největší úsilí,“ míní Pavel.
Pro Severoatlantickou alianci bylo podle generála Pavla obtížné pokračovat v dialogu s Ruskem, i když se řada států zdráhala udělat z partnera nepřítele. Velké nebezpečí dnes představují hybridní hrozby, které mají celou řadu podob včetně fenoménu šíření lživých zpráv „fake news“, kterým má v Česku tendenci věřit mnoho lidí.
Podle Pavla jsme však vystavení informačnímu působení, které má jako hlavní nástroj relativizaci téměř všeho. „Dnešní konzument informací je zkažen přebytkem informací a nedostatkem času, tak si zvykl přijímat informace v heslech. Na tom je založeno informační působení Ruska i mnoha našich vlastních populisticky orientovaných politiků. Předkládají lidem jednoduché informace bez jakýchkoli analýz z jednoho zdroje,“ uvedl Pavel s tím, že právě taková informace se pak vždy dá velmi snadno upravovat.
Lidé v Česku podle generála mají tendenci znevažovat jakýkoli oficiální zdroj. „Asi bychom měli začít se orientovat na fakta jako lidé v Litvě, Lotyšsku nebo Estonsku. Tam berou konkrétní příběhy, konkrétní fotografie a ukazují, jak ruská propaganda pracuje,“ dal za příklad a dodal, že u nás to jen tak nejde například z toho důvodu, že na jednu stranu tvrdíme, že jsme národ nedůvěřivý, ale mnohdy postačí, že v televizi či v jiném masovém médiu proběhne informace, která vmžiku začne nabírat na pravdě. „Zkrátka se násobí zdroje, lidé si to předávají mezi sebou, je jich stále více, podobně je to u trollů. Najednou se pak informace stane pravdou,“ uvedl.
Celý rozhovor ZDE.
Severoatlantická aliance před časem rozhodla o posílení východního křídla Severoatlantické aliance v Litvě a Lotyšsku, Estonsku a Posku. Předsunutá obrana nebyla prý důsledkem agresivního chování vedení Aliance s cílem provokovat Rusko, jak to mnozí prezentují. „Úkolem NATO není dovést situaci k ozbrojenému konfliktu s Ruskem, ale naopak se mu snažit předejít. Mělo to být především dostatečným odstrašujícím prvkem,“ uzavřel generál.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
