Tento den sice prožíval na památné demonstraci, ale když se dav dal do pohybu, stál prý náhodou mezi prvními a snažil se ho neúspěšně s přáteli nasměrovat rovnou na Václavské náměstí. „Okliku přes Vyšehrad k Máchovu hrobu jsem považoval za nepatřičnou a demotivující. Stejně tak jsem při sestupu z Vyšehradu k Výtoni (spíše neúspěšně) lamentoval, že nábřeží je past, že tam stlačený dav může skákat dolů na náplavku a tam dojde k vážným úrazům,“ uvedl s tím, že proto šel s částí proudu zkratkou na Václavské náměstí přes Vyšehradskou a tam přesně padl do pasti, kterou čekal na nábřeží. „U Botanické zahrady nás zavřel kordon policistů a přes různé velmi dusné chvilky tam pár tisícovek lidí držel celé hodiny. Tím jsem přišel o legendární střet a nakládačku před palácem Metro na Národní třídě,“ zavzpomínal Jakl na dobu před více než čtvrtstoletím.