Třetí ročník konference Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) se konal v historickém Kaiserštejnském paláci, jen pár kroků od Poslanecké sněmovny. Do sálů s vysokými stropy dorazili politici, právníci, publicisté i influenceři, kteří dlouhodobě kritizují rostoucí omezení svobody projevu.
„Svoboda slova je základní kámen polistopadového směřování naší společnosti,“ připomněl v úvodu předseda Motoristů sobě Petr Macinka. „Od toho se odvíjejí další svobody – svoboda volit, přemýšlet, tvořit a podnikat. Když nás připraví o svobodu slova, ztratíme nevyhnutelně i svobody ostatní.“
Návrat do devadesátých let
Omezení svobody slova v Česku podle některých politiků začalo s přijetím do Evropské unie. „Když se podívám na začátek 90. let, tak jsme tady opravdu měli svobodu slova a ta pluralita názorů byla bezbřehá,“ vzpomínal poslanec SPD Radek Koten.
„Každý si mohl říkat, co chtěl, a nebyl stíhán, i když to mnohdy bylo za hranou. Lidi nebyli nálepkováni, že mají nesprávný názor. Dnes jsou lidé dehonestováni, když nemají správný euronázor,“ dodal.
Problém je podle Kotena, že se tyto správné názory učí na školách a dnešní mládež už je indoktrinována tak, aby měla správný názor, jaký má současné vedení státu. „A už mladí lidé jsou nálepkováni a zostuzeni, když mají názor jiný,“ tvrdí Koten a za příklad pronásledovaného člověka ve školství dává učitelku Bednářovou, která žákům prý vysvětlovala pravdivou verzi konfliktu na Ukrajině.
„Dnešní vláda se považuje za demokratickou, ale přitom předvádí celou řadu totalitních prvků. Zase jsme se vrátili do doby, kdy se vedou politické procesy proti lidem s nepohodlným názorem. A to se týká celé EU, jak dobře uvedl americký viceprezident J. D. Vance na bezpečnostní konferenci v Mnichově. A vlády s odlišným názorem, než má Brusel, jako v Maďarsku nebo na Slovensku, jsou nálepkovány, aby mohly být vydírány prostřednictvím eurofondů,“ pokračoval Koten.
Toto směřování by mohly změnit blížící se volby, jak doufá poslanec SPD. „Doufám, že po volbách bude ta situace diametrálně odlišná, než co jako opozice zažíváme teď, a v první řadě zrušíme financování politických neziskovek napojených na Brusel,“ dodal.
Sterzik: Atmosféru je třeba změnit
Mikrofon si následně vzal předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik. „To hlavní, co se po volbách musí udělat, je změnit atmosféru,“ prohlásil s tím, že vláda Petra Fialy jen společnost straší. „Podle vlády je dneska v každém městě nějaká trollí farma a další hrozby, které ovlivňují názory české veřejnosti, a pozná se to prý tak, že lidé říkají názory, které údajně nějak vyhovují Rusku. Ve skutečnosti všichni ti vládní zmocněnci bojují proti pravdě a ne za pravdu,“ tvrdí Sterzik.
Podle něj nejde jen o legislativní změny, ale i o celkové klima ve společnosti. „Musejí se zrušit všichni ti koordinátoři jako pak Foltýn, musejí se zrušit paragrafy o činnosti pro cizí moc. Ale jestli se nezmění atmosféra, tak se nám to všechno zase vrátí oknem,“ varoval.
Sterzik rovněž kritizoval pojem dezinformace: „Je to směšné slovo, které by se mělo přestat používat. Pravda nepotřebuje žádnou obranu, prosadí se vždycky sama – a k tomu je třeba bránit svobodu projevu. Musí se moci říkat i věci, co nechce nikdo slyšet. Aby byla ve společnosti hledána pravda, je potřeba dát příležitost všem hlasům a názorům. Ve společnosti musejí být vždy přítomny alternativy,“ dodal Sterzik.
Postup po volbách
Se svými předřečníky souhlasí i Petr Macinka, který zopakoval, že svoboda slova bohužel dnes čelí řadě tlaků, jako je potlačování svobody slova v rámci údajného boje proti dezinformacím. „To platí jak ze strany české vlády, tak Evropské unie a jejich DSA nebo chat control,“ řekl Macinka.
„Ve veřejném prostoru také probíhá autocenzura, což je další problém. Lidé se bojí říkat veřejně své názory, protože se obávají o své zaměstnání a svoji pověst. To je jasný návrat do dob totality před rokem 1989. Proto je nutné po volbách zrušit všechny ty foltýnovské úřady, zrušit financování neziskovek, které se tváří jako zastánci demokracie, a opět ve společnosti nastolit skutečnou svobodu názorů,“ dodal, co by se mělo po volbách změnit.
Bruselská agenda jako hrozba
Moderátorka Martina Kociánová z Radia Universum se následně zeptala, zda se tyto smělé plány skutečně podaří za čtyři roky prosadit a jak chtějí politici prosadit změny, aby nečelili arbitrážím ze strany EU.
Poslanec ANO Radek Vondráček prohlásil, že kvůli svobodě slova klidně svolá občanské nepokoje. „Jak jsme již řekli za hnutí ANO, my budeme bojovat proti ETS 2 klidně na barikádách a budeme burcovat nějakou občanskou neposlušnost, bude to státní neposlušnost vůči EU. A stejně tak jsme připraveni jednat v rámci chat control nebo DSA, protože to jsou už dnes témata vnitropolitická. Dříve nás bruselská politika moc nezajímala, ale v poslední době si bruselská byrokracie ukrajuje z české suverenity stále více, a tak musíme bojovat proti Bruselu na evropské úrovni,“ uvedl Vondráček s odkazem na rostoucí vliv frakce Patrioti pro Evropu.
S tím souhlasí Radek Koten, že je třeba tlak nejen v rámci České republiky, ale celoevropský. „Musíme se opět úzce spojit v rámci V4, protože je potom velká vyjednávací síla,“ uvedl Koten, že je potřeba spolupracovat opět s Maďarskem a Slovenskem, se kterými Fialova vláda kontakty utnula, a také s Polskem, kde už se prý také obrací společenská atmosféra po prezidentských volbách, ve kterých zvítězil konzervativec Karol Nawrocki.
Podpora alternativních médií
Podle Daniela Sterzika se dá společenský vývoj lehce ovlivnit ve prospěch svobody slova tím, že alternativní a nezávislá média budou akcentovat svá témata, aby se nešířil jen narativ liberálů. „Já se tomu věnuji poslední tři roky, aby rostla ta alternativní média, aby byla schopna vnášet do společnosti témata, o kterých se mluví. Musíme zvedat informace, které chceme, aby se do společnosti dostaly, a podle nedávného průzkumu už mají alternativní média nyní větší dosah než ta mainstreamová média,“ vyzval Sterzik.
Korunu celému hodinovému pásmu o svobodě slova a politice nasadil poslanec Jiří Kobza, bývalý člen SPD, kandidující do voleb za Stačilo!. Ten upozornil, že pracovní počítač vypůjčený ze Sněmovny dokonce řadu alternativních médií cenzuruje.
„Já mám k tomu všemu poznámku, co se týká svobody slova, tak například já mám zapůjčený ze Sněmovny počítač a tam je program, který mi uzavírá určité weby, a když si otevřu například Protiproud, tak na mě vyskočí, že je to škodlivý web a je blokován. Jako poslanec tak jsem subjektem cenzury, což mi přijde neskutečné, a tato vláda opravdu nemá žádné hranice ve svých totalitních postupech,“ překvapil všechny přítomné poslanec.
„Za ty tři týdny, co jim zbývají, ještě určitě něco zažijeme, protože oni mají v podstatě absolutní moc, ovládají i Senát a prezidenta, média, neziskovky, a pokud o tu moc má přijít, tak bude kolem sebe pořádně mlátit,“ předvídá Kobza.
Na jeho slova reagoval Petr Macinka, který nechápe, že se s cenzurováním počítače nic neudělalo. „To, co říká pan Kobza, je šílené, ale mě by zajímalo, proč se teda neozval, proč se s tím něco neudělalo, vždyť tam musí být nějaký ajťák, který to rozběhne. Nebo už deep state ovládá fakt i zvolené poslance? Tak tam dojdu na to IT, ať mi to rozběhnou, vždyť oni mají sloužit těm politikům,“ radil Macinka.
„Při vší úctě, takhle chytrej jsem byl taky. Na to IT oddělení jsem vyrazil a to, co mně sdělili, mi vyrazilo dech. Protože oni mi řekli, že to jde mimo ně a oni na to nedosáhnou a ty programy mi odstranit nemohou a že nevědí, kam se mám obrátit,“ odpověděl Kobza, že problém samozřejmě zkoušel řešit.
„A to jste to tak nechal tři roky? Tak s tím bych se tedy nesmířil,“ reagoval Macinka.
Kobzy se ale následně zastala Martina Kociánová. „Jenže toho je tolik, že člověk ten boj raději vzdá, když je předem ztracený,“ zastala se Kobzy moderátorka a ukončila první blok konference SOSP o svobodě projevu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič