Za zvyšující se antisemitismus v evropské i mezinárodní politice může údajně kritika izraelské politiky ze strany levicových antisemitů, některých politických elit, a dokonce i OSN a celé Evropské unie. S touto premisou vstupovali do diskuze o moderním antisemitismu Jan Kavan a Leo Pavlát. Celá debata se však zvrtla v bitvu o výklad několika málo pojmů.
Kavan rozhodně kritiku izraelské politiky nepovažuje za antisemitismus, možná za antiizraelismus. Pavlát se pokoušel svými opakovanými rozklady Kavanových tvrzení vyvrátit. Došlo i na hádku o to, zda Izrael okupuje Palestinu.
„Antiizraelismus to je; to znamená ostrá kritika vlády Izraele. Není to ani zpochybňování práva Izraele na existenci, dneska nikdo právo na existenci Izraeli neupírá,“ řekl Kavan s tím, že Izrael není ani démonizován, načež jej Vopálenská upozornila, aby neodbíhal od tématu, a tak jen zmínil, že i někteří mladí Židé kritizují politiku Izraele, tudíž se nemůže jednat o antisemitismus.
S poznámkou, že by chtěl také svůj prostor, se přihlásil o slovo Pavlát. „Tak já zde odkáži teďka na nejnovější text bývalého vrchního rabína Británie Johnatana Sackse, nejnovějšího držitele Templetonovy ceny, který vyšel, teď, nyní, a ten hovoří, že antiizraelismus je antisemitismem současnosti,“ řekl Pavlát s tím, že existuje „řada příkladů“ a „řada jednoznačně už antisemitsky islamisticky vyhraněných kruhů“, přičemž zmínil labouristy Jeremyho Corbyna. To však Vopálenská za odklonění od tématu nepovažala.
„Kritika Izraele je legitimní jako každá jiná, kritika Izraele sama o sobě antisemitismem není, ale může jím být,“ uzavřel Pavlát s tím, že Kavan automaticky vyřadil možnost, že by mohla být kritika Izraele antisemitská. Na to zareagovala Vopálenská slovy „Ale pane Kavane, nemá pravdu pan Pavlát v tomhletom?“
Podle Kavana není správné termíny zaměňovat, přičemž podle něj je antiizraelská politika motivována nikoli antisemitismem, ale „odmítáním okupace, odmítáním budování ilegálních osad, ilegálních podle jasné rezoluce Rady bezpečnosti OSN“. „Odmítám jakékoliv náznaky, že by kritika izraelské vlády měla něco společného například se zpochybňováním holocaustu.“
Vopálenská pak zmínila jako příklad dvojího metru v přístupu k Izraeli směrnice EU o označování zboží z izraelských osad. Podle Kavana je existence dvojího metru spíš v přístupu k Izraeli s tím, že se mu různé věci tolerují. Vopálenská chtěla vědět, co tím Kavan myslí.
Kavan vysvětlil, že tyto osady EU ani OSN neuznává s tím, že podle Ženevských konvencí mají okupující mocnosti zákaz prezentovat zboží z okupovaných území za vlastní, a tudíž není nijak antisemitské, aby zboží z osad okupovaných Izraelem bylo označeno. Na to Vopálenská odpověděla, že tohle téma již není aktuální a posunula diskuzi o kus dál.
Pavlát se totiž po Kavanových slovech o Izraeli jako okupační mocnosti opět dožadoval svého prostoru. „Je to dvojí standard,“ shrnul celou debatu s tím, že Evropská unie dělá výjimky v případě Turecka či Maroka, ne však Izraele.
Vopálenská následně uvedla, že na půdě OSN je nejčastějším terčem rezolucí právě „židovský stát Izrael“. „Je to pro vás přijatelné, pane Kavane, není to divné? Není to také buď antiizraelské nebo dokonce antisemitské?“
Kavan konstatoval, že je to zkrátka názor většiny států OSN. Vysvětlil také, že přestože nesouhlasí s izraelskou okupací a politikou země, tak se snažil omezovat antiizraelská rozhodnutí.
„Já bych ještě jenom kvůli terminologii,“ spustil Pavlát, čímž se zcela bez okolků odvrátil od tématu diskuze, aniž by však byl napomenut moderátorkou. „A to může zmást hlavně jaksi neorientované posluchače a mladší posluchače. Pan Kavan zde hovoří neustále o okupaci. Čili z toho musí zde třeba pro někoho vzniknout paralela s nacistickou okupací,“ řekl Pavlát a začal vysvětlovat, že „Izrael není okupační mocnost v tomto smyslu, Izrael je tím, kdo tato území spravuje do vyřešení konfliktu“.
Poté začal kritizovat OSN a její rozhodovací procesy, podle kterých lze odhlasovat cokoliv antiizraelského. Proto údajně OSN odhlasovala, že Izrael je jediným státem, který porušuje práva žen. Kavan vysvětlil, že „hájí postoj OSN, který vychází z toho, že Izrael je skutečně okupační mocnost,“ a v tu chvíli se jej Vopálenská opět pokusila přerušit, Kavan se však nenechal.
„Ten termín okupace, který pan Pavlát zpochybnil, tak to je třeba vysvětlit, co se pod tím myslí,“ řekl Kavan. „Je to tisíce zbuldorizovaných palestinských domů, tisíce rodin bez střechy nad hlavou, političtí vězni, vytržené zapálené olivové stromy, kolonizující židovské osady,“ řekl Kavan, na což odmítavě reagovala Vopálenská slovy „Mhmhmh, z druhé strany lze také... asi nebudeme mluvit o vybuchujících autobusech,“ což kvitoval Pavlát „Nene, o tom také ne. Samozřejmě nebudeme mluvit o tom, jakým způsobem palestinská autonomie odpovídá za teroristický Hamas, který ostřeluje Izrael. Nebudeme mluvit o útocích noži, najíždění do civilistů v Izraeli,“ řekl Pavlát s tím, že jsou Kavanova slova čistou propagandou a nemá smysl dál diskutovat.
Vopálenská pak nadnesla další bod diskuze, zda Izrael vůbec ještě OSN může brát vážně. „Jestliže výbor pro lidská práva OSN zkritizoval Izrael prostě pětinásobně více než jakoukoliv jinou zemi a vůbec třeba nezmínil teď na konci března Čínu, Rusko, Saúdskou Arábii, vůbec nic, jak si to máme vysvětlit?“
Kavan vyjádřil lítost nad tím, že Evropa není vůči Saúdům kritičtější, připomněl však, že to ale nemá nic společného s tím, že Izrael stále neuznal existenci Palestiny jako státu, což vychází z rezoluce z listopadu 1947, o které Vopálenská zřejmě nevěděla.
„Pane Kavane, pro boha, ty státy dva by vznikly, kdyby ten arabský, který měl vzniknout, přeci uznal ten židovský, přeci vy dobře víte, že v květnu 48 byl vyhlášen izraelský stát v souladu s touto rezolucí, tentýž den byl napaden armádami pěti států a došlo k válce. To znamená, nic nebránilo tomu, aby tam ten arabský stát vznikl,“ kontroval Pavlát s tím, že arabský stát se rozhodl, že lepší je izraelský stát zničit.
Následně se diskutující pohádali o existenci Palestiny. Kavan tvrdil, že z rezoluce vychází, že Palestina měla již dávno existovat, na to mu Pavlát vysvětloval, že přece nemůže existovat, když chce Izrael zničit; a Vopálenská už ani nebránila oběma pánům mluvit jeden přes druhého.
Podle Pavláta zkrátka Palestinci odmítají s Izraelem jednat, že tam ani s kým jednat není. Kavan řekl, že palestinský prezident Abbás se domluvit s Izraelem chce. „Je to lež!“ skočil Kavanovi Pavlát do řeči, na což jej Kavan napomenul a dokončil myšlenku s tím, že Palestinci nemohou jednat s Izraelem o ukončení konfliktu, když Izrael rozšiřuje násilím své území. Pak opět debatu Vopálenská přerušila a dala slovo Pavlátovi, který opět začal kritizovat vládnoucí orgány Palestiny, jako je Hamás a prezident Abbás. Nejsou podle něj ani funkční ani spolehliví.
„Jestliže boj Palestinců proti okupaci je terorismem, jestliže nenásilný boj Palestinců je nazýván antisemitismem, tak mi řekněte, jakou formou oni mohou naplňovat rezoluci OSN, která jim dává právo volit nějaké formy boje proti okupaci?“ zeptal se Kavan a Vopálenská ukončila pořad.
Netrvalo dlouho a Jan Kavan napsal na Facebook vyjádření k jejímu jednání. „Přikládám záznam pořadu Pro a proti, který se mi hrubě nelíbil, neb moderátorka Lucie Vopálenská byla jednoznačně na straně mého oponenta,“ napsal s tím, že mu bylo doporučeno stěžovat si i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Celé Kavanovo vyjádření:
Přikládám záznam pořadu Pro a proti, který se mi hrubě nelíbil neb moderátorka Lucie Vopálenková byla jednoznačně na straně mého oponenta. Už mám na to několik reakcí včetně doporučení poslat stížnost na Radu. To ještě zvážím.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: spa
