Černochová připomíná, že na sociální síti vyjádřila údiv nad vystoupením Lucie Bílé na koncertu uměleckého souboru Alexandrovci. „Sklidila jsem za to vlnu kritiky od čelných představitelů normalizační kultury, kteří povstali na její obranu. Prý je režim jako režim, každý systém má prý své nedostatky a oni v době komunismu dělali jen to, co uměli nejlépe – zpívali, hráli, tančili, psali, mluvili…,“ posteskla si.
Vysvětluje, že jí jde od samého začátku o to, že Alexandrovci byli od svého vzniku tělesem spojeným s politikou komunistického a totalitního sovětského režimu a nyní se naprosto bez problémů identifikují s autokratickým systémem Vladimira Putina. „Nelze v této souvislosti nevzpomenout jejich podporu anexe Krymu, vyjádřenou v oslavné ódě z března loňského roku. I totalitní symboly, které stále používají, jsou dobrým důkazem propojení politiky a kultury,“ uvedla s tím, že Alexandrovci nevystupují v šantánových kostýmech, ale mají na sobě vojenské uniformy a jsou vojáky z povolání.
Černochová má strach, že symboly zla začneme vnímat od zla odděleně. „To je totiž přesně to, co totalitní či autokratická moc chce,“ myslí si.
Celý text je ZDE
Hutka: Alexandrovci jsou propagandistické těleso
Alexandrovce kritizovali i mnozí další. Například písničkář a účastník protikomunistického odboje Jaroslav Hutka. Alexandrovci jsou podle něj trapná parta zpívajících vojáků. Podle Hutky nejde o umělecké těleso, ale o propagandistické těleso dříve Sovětského svazu a nyní Ruska.
Proti Alexandrovcům protestovala také skupinka aktivistů, které se dokonce částečně podařilo narušit jejich nedávný pražský koncert. Údajně se tak stalo poprvé od vzniku tohoto vojenského hudebního souboru v roce 1928. Upozornil na to bloger Tomáš Peszyński, který se sám označuje jako pravdoláskař a havlista.
Protest proti Alexandrovcům ukázal, že naše společnost lpí na západních hodnotách
Peszyński připouští, že by se mohlo zdát, že protest proti Alexandrovcům je malichernost. Tak tomu podle něj ale není. „Ten protest ukazuje, že je zde občanská společnost, která lpí na svobodě, demokracii a západních hodnotách a tak lehce se nevzdá. Nenechá se ani zblbnout. Například tím, že sem nepřátelská armáda pošle ansámbl, který zde šíří její lži a nenávist za pomoci hudebních nástrojů a kýčovitých, rádoby pozitivních či vtipných militaristických písniček a tanečků. A tváří se, že my to musíme tolerovat, protože jde údajně o kulturu,“ píše bloger.
Také on si myslí, že v případě Alexandrovců nejde o umění, ale o propagandu.
Protest aktivistů spočíval v tom, že poblíž místa, kudy lidé přicházeli na koncert, byla vztyčena 12metrová maketa Putina s hitlerovským knírkem, rudou hvězdou a hákovým křížem. Návštěvníci koncertu „museli projít kolem transparentů, vlajek a instalací, které jim připomněly, že jsme zemí NATO, EU, že jsme zemí západní, že Rusko okupuje část Ukrajiny a dosud tam vede válku a že je Rusko krvavým agresorem, který napáchal zlo v mnoha zemích,“ píše radostně bloger.
Lidé spěchající na koncert také museli projít kolem Ukrajinců a pod transparentem „Russia – Hands off Ukraine“ a „Okupanti hrají kolaborantům“.
Policistů u nás málo není. Ale...
V poslední době poslankyně také odpověděla na řadu čtenářských dotazů, a to na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz. Jeden z domažlických občanů se političky ODS například zeptal, že za situace, kdy je u nás málo policistů, jsou ještě nasazováni ke střežení hranic s Rakouskem. „Kolik jich zůstane v ulicích? Dělají policisté přesčasy, nebo kde se jich najednou vyrojilo tolik?“ Černochová si nemyslí, že policistů je málo. „V minulosti byla provedena poměrně podrobná analýza, která měla odpovědět na otázku, zda je u nás více policistů, než je v zemi podobné velikosti obvyklé. Tato studie tvrzení, že policistů je málo, nijak jednoznačně neprokázala,“ vysvětlila s tím, že problém může tkvět ve struktuře a úkolech policie, kdy mnozí z policistů například plní nadbytečné množství administrativních povinností, které by zastali třeba neuniformovaní úředníci.
Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE
Merkelovou často zmiňovaná solidarita se ukázala jako pouhé pokrytectví
Líba Konvalinka se zase ptala, zda má Německo právo na kontroly na hranicích. „A máte vysvětlení, proč tak z ničeho nic otočilo a třeba údajně naše vláda se o tom dozvěděla až z médií? A myslíte si, že Německo budou následovat i další země? Měli bychom se zapojit i my?“ zajímalo čtenářku. Černochová označila jednání kancléřky Merkelové za hrubě nezodpovědné. „Často z jejích úst skloňovaná solidarita s ostatními členskými státy se ukázala jako pouhé pokrytectví. S otevřenou náručí nejdříve všechny migranty do Německa pozvala, aby vzápětí pochopila, že Německo na takový příliv nemá sílu a kapacity, a hranice uzavřela,“ uvedla s tím, že „politický kotrmelec paní Merkelové přitížil nejen okolním státům, ale i státům na Balkánu, které v tuto chvíli čelí imigračnímu tlaku, na který jsou připraveny ještě méně než Německo“.
Pokud by se hlavní tranzitní cesty přesunuly i na naše území, což v tuto chvíli nepředpokládá, pak bychom k tomuto opatření měli přistoupit také. „Tlak, kterému bychom v tom případě mohli čelit, by byl natolik enormní, že si nelze představit jiné adekvátní řešení pro zachování naší bezpečnosti,“ uvedla Černochová. Upozornila, že evropské právo v zásadě umožňuje dočasné uzavření hranic za účelem zachování veřejného pořádku, zdraví a bezpečnosti. „Je ale zapotřebí zdůraznit, že takové opatření se vždy dělá na dobu nezbytně nutnou a ostatní země by o něm měly být jistě předem informovány,“ dodala.
Celé znění otázky a odpovědi je ZDE
Česká vláda nejedná na evropské úrovni dostatečně razantně
Další otázka se týkala toho, zda pracuje někdo z politiků s možností, že uprchlická krize jen tak neskončí. „Co když bude trvat pět deset let? Přijde mi, že všichni řeší přerozdělování uprchlíků, ale už se neřeší, jak zamezit dalšímu přílivu uprchlíků v takové míře, jako je tomu dnes. Napadá vás nějaké takové?“ Černochová souhlasila s tím, že přerozdělování přistěhovalců neřeší možné prohlubování imigrační krize a její pokračování v dalších letech, které je velmi reálné. „Kvóty jsou naopak signálem pro další potenciální imigranty, který říká, že Evropa si s jakýmkoliv množstvím přistěhovalců poradí,“ obává se.
Obvinila vládu z toho, že na evropské úrovni nejedná dostatečně razantním způsobem a její hlas není slyšet.
Kroků, které je třeba učinit k tomu, aby došlo k zastavení či zmírnění přílivu uprchlíků, je prý několik.
Je třeba zřídit uprchlické tábory v zemích, odkud k nám tito lidé přicházejí, nebo v oblastech, které jsou jim nejblíže. Posílit rozvojovou pomoc těmto zemím a poskytnout jim i materiální podporu.
Napomoci řešení války v Sýrii a pomoci celkově stabilizovat státy Blízkého a Středního východu, ve kterých dochází k ozbrojeným konfliktům.
Důsledně potírat organizované zločinecké skupiny, které parazitují na neštěstí druhých. Přísně postihovat převaděče a různé obchodníky s falešnými pasy.
Důsledně vyžadovat od zemí střežících vnější schengenské hranice, aby plnily povinnosti, které s tím souvisejí. Vhodnými diplomatickými kroky přimět ke spoluodpovědnosti a solidaritě především bohaté státy, jako jsou Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie, které jsou v blízkosti postiženého regionu a jsou součástí stejného kulturního okruhu. „Ve všech těchto opatřeních však bylo bohužel zatím učiněno jen velmi málo,“ posteskla si Černochová.
Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE
Dočkáme se destabilizace států, které s Ruskem sousedí
Trojta odmítá, že by politika Ruska byla imperiální. „Nevšiml jsem si, že by Rusko od vypuknutí ukrajinské krize nějak expandovalo. Nevidím ani snahu o obsazení celé Ukrajiny nebo o napadení pobaltských států, jak nás média obzvlášť v loňském roce strašila,“ napsal čtenář s tím, že podle jeho názoru jsou aktivity Ruska spíše obranného charakteru.
Podle Černochové je skutečnost, že Rusko v současnosti vojensky expanduje, zřejmá i z jejich skokového navyšování zbrojních výdajů a nákupu nové techniky za stovky miliard. Zároveň Rusko činí i další skryté kroky k posílení svého vlivu. „Nedělám si iluze o tom, že separatistické síly na východě Ukrajiny nejsou pod vlivem Kremlu, že na tomto území nepůsobí byť jediný ruský voják nebo že ruské tajné služby neoperují v zemích bývalého východního bloku,“ uvedla s tím, že před zesílenou aktivitou ruských tajných služeb i na území České republiky v posledních letech varují také pravidelné zprávy Bezpečnostní informační služby.
Domnívá se, že se dočkáme pokračující destabilizace států s Ruskem sousedících. „Vždyť prezident Putin se nikdy netajil se svým projektem zvaným ‚Novorusko‘, který rozhodně lze realizovat i mnoha jinými způsoby než jen otevřeným válečným konfliktem!“ dodala poslankyně.
Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE
Místo, aby se řešilo jádro problému, uchylují se evropští představitelé k nálepkám z xenofobie
Martin Veselý v reakci na poslední zprávy napsal, že Česku bylo za odmítání uprchlických kvót nejprve vyhrožováno ztrátou dotací a nově i vyloučením z EU. „Co bude následovat? A není pro nás za těchto okolností lepší, abychom z EU vystoupili sami, se ctí? A je vůbec šance, jak můžeme povinnému přijetí kvót, které bylo schváleno i proti naší vůli, bránit?“ ptal se.
Černochová považuje podobné výroky za naprosto skandální. „Namísto toho, aby se řešilo jádro problému a jeho příčiny, neustále se řeší jen kvóty, které jsou jen chabou náplastí na důsledky imigrační krize. A namísto toho, aby evropští představitelé přišli se skutečně efektivními nástroji, jak imigrační vlnu zastavit, a aby veřejnosti nabídli funkční představu o dalším vývoji a zmírnili její obavy z budoucnosti, uchylují se k podobným obviněním, zkratkovitým nálepkám a podezřením z xenofobie a rasismu,“ uvedla s tím, že něco takového je nepřípustné. „Vydírání a nátlak rozhodně nejsou cestou, která by nás někam mohla posunout,“ podotkla.
Přiznala, že neví, zda v konečném důsledku lze realizaci kvót zabránit, ale šance zde jednoznačně je. Černochová je přesvědčena, že vláda by k tomu měla využít všechny legislativní a politické prostředky.
„Naše vláda však bohužel selhala již při samotném projednávání kvót tím, že dopustila, aby se rozhodnutí o tomto opatření přesunulo na úroveň rady ministrů vnitra, kde nebylo možné využít práva veta,“ posteskla si s tím, že v tuto chvíli by měla vláda své selhání napravit alespoň tím, že se přidá k žádosti Slovenska k Soudnímu dvoru EU o přezkoumání tohoto rozhodnutí.
ODS se prý kloní k názoru, že spíše než rozbít Evropskou unii, je třeba ji reformovat.
Celé znění otázky a odpovědi je ZDE
Neselhal Schengen, ale některé státy
Naďa L. se obává toho, že v důsledku uprchlické krize se obnoví kontroly na hranicích, a to ne dočasně, ale trvale. „A co bude pak? Konec volného pohybu, konec společné měny, volného hospodářství atd?“ dala čtenářka najevo své obavy.
Svobodný pohyb osob by se podle Černochové měl zachovat. „Je třeba si uvědomit, že neselhal Schengen jako takový, ale selhaly některé členské státy, které nesou odpovědnost za zabezpečení vnější hranice EU,“ upozornila.
Dočasné uzavření hranice není optimálním řešením, nicméně za současné situace, kdy kontrola nad pohybem imigrantů po prostoru EU není jinak možná, je to jediná správná možnost, která se nabízí.
Zrušení Schengenu podle názoru poslankyně není v ničím zájmu, nemyslí si tedy, že by následovalo trvalé zavedení hraničních kontrol.
Celé znění otázky a odpovědi je ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
