Podle Jandy problém nastává, když se potkají zájmy extremistů, kteří sami chtějí bojovat proti demokratickému systému České republiky, s geopolitickým zájmem Ruska, jež je pak podporuje. Janda popsal dezinformační systém, kdy je tato scéna tvořena prokremelskými konspiračními weby, jako jsou Sputnik, Russia Today nebo ruskými domácími zdroji, které u nás systematicky vytvářejí dezinformace. Patří k nim i weby jako Aeronet, Protiproud, které jsou často inspirovány ze zahraničí, ale vytvářejí i dezinformace na vlastní pěst. Typickým příkladem jsou podle Jandy teorie o tom, jak americká ambasáda organizuje protesty proti prezidentu Zemanovi. Dalším krokem dezinformačních kampaní je to, že tyto dezinformace chtějí sdílet veřejné osoby, jako jsou například poslanec Huml nebo poslankyně Nytrová. „Ti buď dezinformace sdílejí, nebo sami konspirace vytvářejí, ale ty stále sleduje jen několik tisíc nebo desítek tisíc lidí. Každá společnost má své extremisty nebo nácky, takový okraj společnosti. Otázkou je, jaký ohlas takový okraj má, a to je právě ten problém. Pak totiž přicházejí nosiče informací, jež z těch bizarních informací udělají příběh, který si může přečíst několik set tisíc lidí, a to je ten tlampač. Typickou dezinformační platformou jsou ParlamentníListy.cz, které dávají dezinformátorům prostor. Najdete tam různé konspirační teoretiky označené za seriózní bezpečnostní experty,“ řekl Jakub Janda a za problém označil i to, že měsíčně serveru ParlamentníListy.cz dává rozhovor až třicet zákonodárců, server je ale podle Jandy převodovou pákou mezi konspiračními weby a poměrně početným publikem.
Za problém Jakub Janda považuje i skutečnost, že čtvrtina lidí u nás podle průzkumů věří víc alternativním webům než klasickým médiím. „Deset až patnáct procent lidí, kteří volí extremisty, je běžných, ale pětadvacet procent už je příliš, protože jde o systémový problém. Neříkáme, že by se měly tyto weby zrušit, pokud neporušují zákon, ale problém je, když jim věří čtvrtina lidí ve společnosti,“ uvedl Janda.
Jde o to, abychom nebyli jednotnou Evropou
Roman Máca řekl, že se věnuje sledování hoaxů a mediálním manipulacím z bezpečnostního hlediska, a ve svém příspěvku se pak snažil objasnit příčiny proruské propagandy u nás. Připomněl výrok prezidenta Putina, že rozpad Sovětského svazu je nejhorší událostí dvacátého století, na to podle něj navazuje ruský přístup k práci s informacemi. „Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že video, text nebo obrázek jsou novou zbraní, a to si samozřejmě můžeme spojit s tím, že my jako členové NATO jsme tím nepřítelem číslo jedna. Hrozba tady určitě je,“ uvedl Máca. I on se věnoval tzv. proruským webům, jež u nás vedou dezinformační kampaň, která se ale neodehrává jen na webech, ale i na sociálních sítích.
Jakub Janda se ještě před debatou zvěčnil s ParlamentnímiListy.cz a obrázkem se pochlubil na Facebooku:
Popsal způsob zveřejňování zpráv na serveru Sputnik, jako příklad uvedl vymyšlenou zprávu, u níž nebylo možné ověřit zdroje a která je typickým příkladem práce serveru. „Dezinformační kampaně jsou o eskalaci vnitřního konfliktu a podkopávání důvěry k institucím, ať už jsou to vlády, policie nebo média. Jde o to, abychom nebyli tou jednotnou Evropou a země se hádaly mezi sebou,“ uvedl Máca. Ukázal také na ukázce diskuse pod článkem, že v ní nejde o argumenty nebo věcné záležitosti, ale jen o emoce a nadávky. „Kde jsou emoce, tam chybí rozum, proto se tyto zprávy snaží cílit na emoce a snáze pak mohou manipulovat,“ řekl Roman Máca. Zmínil také server Aeronet a marné pátrání po lidech, kteří za tímto webem stojí, a také některé z konspiračních teorií pocházející z tohoto zdroje.
Podle Mácy není dezinformační kampaň směrovaná jen z Ruska k nám, ale vede i od nás do Ruska a odtamtud se jako bumerang vrací. „U nás je spousta autorů a blogerů, kteří jsou v Rusku prezentováni jako oficiální média. Tím i Rusům blbnou hlavu s cílem, aby pak volali po tom, aby nás sem Putin přišel osvobodit, protože jsme tady pod americkou diktaturou. Jeden z nejúspěšnějších českých novinářů v Rusku je Ladislav Kašuka, který je tam velkou hvězdou, nicméně u nás je dispečerem ostrahy v obchodním centru a mimo jiné prošel osobním bankrotem. Ruským médiím to ale nevadí a je tam uznávaným českým novinářem,“ uvedl Máca.
Novináři by potřebovali seberegulaci
V diskusi odpovídali na otázku, jak proruská kampaň funguje na Západě. Podle Jandy je zajímavé se podívat, jak britský regulátor vydává pravidelné reporty, jak média porušují pravidla. V Německu je hlavním cílem vytváření dezinformací kancléřka Merkelová a je to tak proto, že ona je hlavním zastáncem sankcí proti Rusku. Zmínil i mediální kauzu ruské dívky Lisy, kterou měla znásilnit skupina migrantů, ale brzy se ukázalo, že šlo o smyšlenku. V Rusku se o tom psalo v souvislosti s potřebou ochránit Rusy žijící v Německu a výsledkem byly i demonstrace Rusů v Německu. Na Slovensku je hlavním cílem ruské propagandy členství v NATO, na Slovensku je také silný tradiční konzervativní proud, a proto se tam pracuje s tezí, že Rusko je obhájcem tradičních hodnot. Máca doplnil, že k práci dezinformátorů patří vypouštění velkého množství různých témat a rozpracovávání těch, která u veřejnosti zaberou.
Pokud jde o obranu proti dezinformačním kampaním, Roman Máca uvedl, že je třeba poznat, o které weby jde. „Existují databáze, jako jsou Dezinformátoři.cz, kde je seznam těchto dezinformačních webů. Když narazím na něco, co neznám, a tváří se to jako zpravodajský web, je důležité se podívat, jací lidé za ním stojí, jestli má standardní redakci apod. A jak se tomu bránit? V první řadě zachovat chladnou hlavu, nešířit to dál, protože oni se v nás snaží vyvolat strach a nenávist,“ poskytl návod na obranu proti dezinformacím Roman Máca. Podle Jandy je třeba, aby tyto věci stát bral jako seriózní hrozbu, což už se děje, stát také může rozvádět to, kdo tyto aktivity financuje, a také rozvědka by měla podat policii dost podkladů, jestliže dojde k porušení zákona. „Pokud jde o dezinformační oblast, strašně bychom potřebovali seberegulaci novinářské obce. Jsou zde seriózní novináři, kteří mají dvacet let seriózní práce, a tito lidé by mohli dát dohromady nějakou asociaci novinářů, která by plnila tento úkol,“ popsal svou vizi Janda. Novináři by podle něj měli podobně jako advokáti a lékaři svou profesi regulovat, a pokud někdo podváděl, byl by vyloučen z profesní komory stejně jako třeba nepoctivý advokát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
