Mise v Afghánistánu je pro tamní bezpečnost bezpochybu klíčová, jak hned v úvodu rozhovoru upozornil Szántó. Důvodem je to, že Afghánistán zažívá velmi dlouhé dekády jednotlivých válek a politické nestability. „Tento region je důležitý především proto, že je to černá skrvna, která je uprostřed strategicky velmi důležité oblasti. Pokud tam dochází k bezvládí, jak bylo vidět několikrát v minulých dekádách, tak se najednou může stát toto místo zdrojem nestability pro celý region,“ dodal zahraniční zpravodaj s tím, že proto znova a znova se nové velmoci do tohoto velmi nebezpečného vojenského dobodružství pouštějí, jako právě teď například Spojené státy a Severoatlantická aliance.
V Česku se rozběhly různé komentáře a debaty na toto téma, komentář, který zaznívá nejčastěji, je, že nebýt přítomnosti spojeneckých sil, nebylo by na koho útočit. „To je debata, která povede k otázce, jestli dřív bylo vejce, nebo slepice. Připomenu, že ten džin mezinárodního islamistického hnutí nebo džihádismu byl vypuštěn už tou předchozí invazí v roce 1979, když Sovětský svaz se rozhodl podpořit v rozbíhající se občanské válce místní komunistickou nebo prosovětskou vládu, čímž najednou mezinárodní islamismus získal jakési místo, kde může provádět svůj džihád,“ zdůraznil Szántó.
Fotogalerie: - Loučení s padlými kamarády
Bylo to prý právě období od války proti sovětským vojskům, kdy se odtamtud veškerá pozornost světa, Západu a Spojených států v čele odvrátila a nakonec to vyústilo 11. zářím 2001. „Není tak docela pravda, že by to bylo tak, že útok al-Káidy a vůbec největší teroristický útok v moderní historii lidstva byl vyprovokovaný přítomností západních vojáků na území Afghánistánu, ti tam zkrátka v té době nebyli,“ upřesnil reportér.
Síla teroristů se stále projevuje, a válka v Afghánistánu je proto podle zpravodaje nesmírně vyčerpávající. „Největší váhu toho utrpení nese místní obyvatelstvo, které je těmi dekádami válek unavené. Samozřejmě také vyčerpávající je to pro jednotlivé spojenecké armády, které jsou klíčové pro tamní vládu. Centrální vláda v Kábulu mimo jiné díky vydatné pomoci západních spojenců ovládá kolem tří čtvrtin nebo dvou třetin celého území,“ uvedl Szántó.
V posledních dnech bylo možné sledovat zprávy o tom, že i vyjednavači Spojených států se setkávají se zástupci Tálibánu. Český ministr zahraničí v pondělí hovořil o tom, že si ani nedovede představit, že by Afghánistán byl jednou demokratickou zemí evropských rozměrů. Podle Szántóa jsme po roce 2011 po složitém procesu, kterému jsme začali říkat „arabské jaro“, který dnes vypadá zcela jinak, jsme pochopili, že je do velké míry pro naše zahraničněpolitické zájmy důležitější stabilita než liberálnědemokratické řízení, tak jak jej známe z Evropy nebo ze Západu.
„Vývoj demokracie nebyl nikdy hlavním cílem v Afghánistánu, cílem celé zahraniční invaze do Afghánistánu bylo zničit al-Káidu a posléze Tálibán, který se postavil na její stranu,“ řekl s tím, že cílem také bylo dostat k moci reprezentativnější, méně extremistickou vládu, což se do určité míry podařilo. „Je potřeba zabránit tomu, aby se z Afghánistánu stala další černá díra, jako je Somálsko, které de facto neexistuje jako stát, nebo jako Jemen, kterému něco podobného hrozí,“ uzavřel Szántó.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
