Česká republika v žebříčku Světové banky za 6 let poklesla o sedmdesát příček v žebříčku délky stavebního řízení. „Toto netěší. Proto jsme se pustili do reformy stavebního zákona, do rekodifikace. Ještě spoustu věcí se bude řešit,“ sdělila Dostálová a uvedla, že nyní byly pojmenovány všechny problémy, které jsou. „Jde o katastrofální stav,“ poznamenala k délce stavebního řízení Dostálová.
„Opravdu Světová banka počítá ty dny, že nasčítá ty legislativní lhůty. V roce 2017 přibylo ještě jedno razítko odboru územního plánování. Je to tedy o tom, že máme takto nastavené zákony. Možná byla snaha zrychlovat, ale je to vskutku o tom zpomalování,“ podotkla k procesu Vladyková. Rekodifikace však podle ní neznamená, že stavební řízení bude rychlejší. Stát by si měl hlavně udělat jasno v tom, jak chce, aby stavební řízení vypadalo. A důležité je i to, aby lidé dodržovali zákony a stát tím pádem lhůty.
Svoboda následně rozporoval to, že by délka stavebního řízení trvala více než 250 dní. Podle něj to nelze takto jednoznačně sdělit. „Stavební zákon je složitý a byl zkomplikován zásadně dvěma novelami, v roce 2012 a v roce 2017,“ hovořil Svoboda. Dostálová pak zdůraznila, že důležité je zejména to, aby stát dodržoval lhůty.
Jednoznačný přínos Svoboda vidí v digitalizaci. „Obávám se ale realizace. Tam si myslím, že bude problém,“ sdělil. Sama Dostálová nedokázala říct, o jaký časový úsek by digitalizace mohla stavební řízení zrychlit.
Návrh stavebního zákona dospěl do připomínkového řízení koncem listopadu, podle vlády by měl zkrátit na rok povolovací řízení, které nyní trvá v průměru 5,4 roku. Podle kritiků ale nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor korupci.
Věcný návrh nového stavebního zákona schválila vláda v červnu, platit by měl od roku 2021, což není podle některých odborníků reálné.
„Bezprecedentní příprava zákona vyústila v návrh, který oslabuje ochranu veřejných zájmů a posiluje soukromé zájmy velkých investorů," uvádí například asociace ekologických organizací Zelený kruh. Za nepřijatelné ekologové považují, že zásadní změnu pravidel rozhodování o stavbách podle nich připravila Hospodářská komora sdružující i investory a developery, jejichž podnikání tento zákon reguluje.
Experti z odboru územního plánování MMR v říjnu poslali Dostálové dopis, v němž předlohu kritizovali. Některé části zákona jsou podle nich v rozporu s cílem vzniku zákona, kterým je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Dostálová v odpovědi na dopis vytkla podle Respektu úředníkům, že si stěžují na konkrétní body zákona ještě před vznikem konečné verze návrhu. Zároveň své podřízené kritizuje, že si nestěžovali už dříve.
Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.
Vedle stavebního zákona by mělo MMR předložit i věcný záměr zákona o vyvlastnění, po kterém má být proces efektivnější a rychlejší. V prosinci by měl kabinet dostat i návrh zákona o dostupnosti bydlení, kterým chce vláda plnit svůj slib, že bude řešit potřeby občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti.
„Celý systém rekodifikace nám připomíná ‚Rychle a zběsile‘. Nikoliv kvalitně,“ poznamenala k tomu Vladyková, jež se obává zejména institucionálních změn. Dostálová se hájila usnesením vlády, které ji zavazuje.
Svoboda se následně rozčílil nad tím, jakým způsobem stavební zákon vzniká – mimo jiné Dostálové sdělil, že si počíná jako královna Viktorie, která kraluje. Spor vznikl kvůli možnému střetu zájmů, kdy jeden z úředníků Ministerstva pro místní rozvoj je podle všeho zároveň i advokátem napojeným na developery.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
