V Knihovně Václava Havla se v úterý večer na debatě vedené Jakubem Jandou z think-tanku Evropské hodnoty setkali bojovníci proti prokremelské propagandě novinář Jakub Kalenský a zakladatel webu StopFake.org Jevhen Fedčenko.
Hned první dotazy směřovaly na Jevhena Fedčenka, jak vlastně začal se svým webem. Fedčenko uvedl, že cíl jeho webu je vyhledávat lživé články na internetu a uvádět je na pravou míru, přičemž se soustředí předně na ruská a ukrajinská média. „Nyní již máme celkem luxusní kolekci, něco přes 500 příběhů, které jsme rozkryli a které jsou důkazem toho, co se stalo současné žurnalistice.“
Janda se následně zeptal Kalenského, proč se rozhodl stát se odborníkem na dezinformaci. Kalenský uvedl, že jedním z důvodů bylo jeho rozčarování ze stavu současných českých médií a zároveň také ze způsobu, jakým se informovalo o událostech na Ukrajině. „Chtěl jsem dělat něco smysluplnějšího než jen psát články o tom, kdo co kde řekl na jaké tiskové konferenci,“ vysvětlil. Cílem jeho práce je nyní rozkrývat prokremelskou propagandu a její dopady a záměry v Evropě.
Fedčenko následně začal rozebírat, co přesně je dezinformační válka. Jeho slovy se jedná o válku informací, která není vidět, je však všude cítit a ovlivňuje dění více než válka konvenční. A na základě důsledného sledování propagandy lze pak odtušit, co ruská vláda plánuje příště. Kalenský dodal, že cíle propagandy se mění, EEAS East STRATCOM Team, jehož je Kalenský členem, se snaží rozkrývat postupy prokremelských médií, které informují v souladu se změnami ruských zájmů. Ne všechna ruská média šíří propagandu a dezinformace, podotkl Kalenský s tím, že raději mluví o prokremelské kampani než o ruské propagandě.
Fedčenko poté vysvětlil, že název ukrajinská krize je pouze eufemismem pro evropskou krizi, kterou se snaží rozdmýchat právě prokremelská propaganda, která zasahuje do rozhodovacích procesů jednotlivých zemí skrze ovlivňování názorů veřejnosti, a vyjádřil spokojenost nad tím, že v současnosti konečně i vlády začaly dávat pozor na to, že se to opravdu děje.
Na otázku, jaký je vlastně největší úspěch prokremelské propagandy, je podle Kalenského skutečnost, že si spousta veřejných činitelů myslí, že ruský režim pro nás není nebezpečný. „Minulý týden jsem viděl brilantní rozhovor s jedním ruským diplomatem, který začal větou: ‚Zajímalo by mě, proč si lidé v EU myslí, že se ji Rusko snaží rozdělit.‘ No, protože ji rozděluje?“ řekl Kalenský.
Janda chtěl po Kalenském vědět, jak by podle něj vypadal ideální svět za rok boje proti dezinformační kampani. „Myslím si, že první věc, kterou opravdu potřebujeme udělat, je monitoring. Stále nevíme, kolik těch webů je, na kolik lidí cílí, na kolik lidí opravdu dosáhnou,“ řekl Kalenský a dodal, že je třeba mít v každé zemi tak deset lidí na plný úvazek, kteří by to monitorovali. „Je třeba to brát vážně.“
Fedčenko se rozmluvil o rozdílech mezi ruskými a evropskými médii, kdy zahraniční novináři prakticky nemají přístup do Ruska, ale na druhé straně ruští novináři se pohybují v každé evropské zemi a ruská média taktéž. Nejde však o přímé zákazy, jelikož pokud by Rusko přímo zakázalo někomu vstup do země, mohla by následovat adekvátní odpověď. Spíše průtahy s udělováním víz, byrokracie a podobně. Fedčenko dodal, že novináři pracující pro ruskou vládu nejsou novináři, ale prostě jen bojovníci ve válce placení režimem.
„Nemůžete tvrdit, že by nějaká média měla být zakázána. To je proti svobodě slova, ne? Mají právo na názor,“ řekl Kalenský s tím, že bojovat proti prokremelským médiím je těžké, jelikož jsou zakořeněná v našem vlastním systému, je však nutné si uvědomit, že publikovat názor, který neodpovídá pravdě, je zkrátka lež.
Po přednášce nastal čas na otázky z publika a hned jeden z prvních mluvčích chtěl vědět, jak je vlastně možné, že v zemích, které mají tak špatnou zkušenost s někdejším sovětským režimem, stále přetrvává pozitivní stav k Rusku. „Největší úspěch ruské dezinformační kampaně je, že opravdu věříme jejich oficiálním zprávám,“ řekl Kalenský s tím, že zkrátka věříme lžím, které produkuje nedemokratický režim, jehož vrchní představitel opět zavedl sovětskou hymnu. Jen chceme věřit, že Rusko nemá nic společného se Sovětským svazem.
Z publika pak vstal Rus žijící v České republice. Hned na úvod vyzval všechny přítomné k tomu, aby popřáli všechno nejlepší Michailu Gorbačovovi, který se v mnohém zasloužil o konec Sovětského svazu, a tedy i současnost tak, jak ji známe. Následně se však dotázal, jaké přesně dopady má prokremelská propaganda v České republice. Odpovědi se chopil Fedčenko, který uvedl, že lze ovlivňovat obsah médií, dokonce i diplomacii jednotlivých zemí. „Můžete vyvolat větší tlak na veřejnou diskusi, můžete tlačit například na různé záležitosti EU,“ vysvětlil a dodal, že například byl velký nátlak na zrušení sankcí, stejně tak jako bude velký tlak na otázky ohledně Ukrajiny.
Další zajímavý dotaz z publika směřoval na rozdíly mezi Kosovem a Ukrajinou, jelikož právě prokremelská propaganda prezentuje situaci Kosova jako podobnou té na Krymu. Proč když se stalo Kosovo nezávislým, by tak neměl dopadnout i Krym, a jak se tomu dá zabránit? „To je velmi jednoduché, proběhla na Krymu genocida? Ne. Je Kosovo 51. americkým státem? Ne není, tudíž tady máte dva rozdíly,“ řekl Kalenský a Fedčenko jej doplnil s tím, že je nebezpečné používat příklad Kosova, obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že to byly ruské ozbrojené složky, které do Kosova dorazily jako první, což Rusko mnohdy zapomíná uvést.
Z publika poté povstala ruská novinářka, kterou zajímalo, zda existují nějaká konkrétní kritéria, na jejichž základě se dá určit, co je propaganda. „No podívejte se, existuje taková vtipná definice, co je kachna. Pokud to chodí jako kachna, vypadá to jako kachna, je to kachna. Tudíž pokud se podíváte na konkrétní kus takzvané žurnalistiky a najdete znaky, že se nejedná o fakta, je to propaganda. Pokud je to podpořené fakty, je to žurnalistika. Všechno, co není podpořené fakty, je pak propaganda či něco jí velmi blízkého,“ řekl Fedčenko. „Pokud analyzujete konkrétní příběhy a ty zapadají do strategických narativů, ... jedná se o prokremelskou dezinformační kampaň,“ dodal Kalenský.
„Důvod, proč byl náš tým založen, je, že dezinformační kampaň, kterou vede současný ruský režim, je vnímána jako příliš nebezpečná, než abychom ji nechali být,“ řekl Kalenský s tím, že pokud takto budou vnímány dezinformační kampaně jiných zemí, budou se soustředit i na ně.
Na závěr se Janda obou novinářů zeptal, co milují na své práci. „Že je důležitá,“ stručně reagoval Kalenský. Fedčenko nejdřív začal, co na ní rád nemá, a to je ohromné množství času, které mu práce pojme. Co se mu však líbí, je to, že se mu daří oživovat žurnalistiku. Také se mu líbí, že mu lidé posílají peníze, jelikož tak dávají najevo, že jeho práce má smysl. Uvedl, že mu přispívají i Rusové, kteří se stydí za svou zemi a fandí jeho snahám.
Janda následně poděkoval všem zúčastněným a dodal: „Zdá se, že poslední Ukrajinci jsou poslední Evropané, kteří pokládají své životy za evropské hodnoty.“ Pak už jen zmínil číslo 9000, což je odhadovaný počet mrtvých v ukrajinském konfliktu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: spa
