Obsah smlouvy dojednávaly stovky expertů do posledních okamžiků. Mně nepřísluší ji hodnotit, ostatně jsem ji nečetl, až na pár základních bodů. Ani já si ale nemyslím, že by její obsah byl zásadním průlomem. Jde o kvantitativně vylepšené prodloužení dosavadní dohody START, jejíž platnost vypršela loni 5. prosince.

Podstatná je celková atmosféra kolem toho sjednávání, klima vztahů těch dvou zemí. Uměly se dohodnout ve lhůtě, kterou si předsevzaly. Tím signalizují světu, že jeden z největších zdrojů světového napětí za posledních 60 let už není ohrožením planety, že vztahy mezi nimi jsou konstruktivní. V tom je třeba hledat jádro významu té akce  pro celý svět.

Prezident Klaus svým nejbližším spolupracovníkům popisoval setkání s dvěma prezidenty: „Oni si fakt důvěřují, víc, než jsem myslel. Mluví spolu upřímně a vážně o věcech, které by si třeba ani říkat nemuseli, mohli by na sebe hrát pokerface..."

O čem třeba konkrétně...?

Např. o Iránu. Bylo prostě vidět, že mají vůli se dělit o zkušenosti a postoje, chtějí spolupracovat. V tomhle smyslu to pro svět má význam.