Je zle. Rušení Čajkovského se v ČR zvrhlo, to Národní nečekalo

22.03.2022 8:32 | Ze sítí

Národní divadlo se na počátku března rozhodlo stáhnout z příprav Čajkovského operu Střevíčky. V dopise podepsaném uměleckým ředitelem opery Národního divadla Per Boye Hansenem je vysvětlováno, že v době imperiálních nároků Ruska se „historický kontext Čajkovského opery stává citlivým tématem“.

Je zle. Rušení Čajkovského se v ČR zvrhlo, to Národní nečekalo
Foto: Archiv
Popisek: Státní opera Praha

Mnozí nelenili a začali zjišťovat, jaký je ten citlivý kontext. Opera vznikla podle povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola, ironického kritika ruského impéria a otevřeného ukrajinského patriota. Ta historicky citlivá povídka se jmenuje Noc před Vánocemi a jedná se o veselý vesnický příběh o natvrdlém kováři, který musí pro svou bohatou a namyšlenou lásku získat carevniny střevíce.

Anketa

Vážíte si Jaromíra Nohavici?

94%
3%
hlasovalo: 41910 lidí

Ukrajinský kovář během příběhu obdivuje nádheru carského Petrohradu a dostane se až k carevně Kateřině Veliké, kterou jeho láska dojme a jeden pár své obuvi mu věnuje, takže úkol je splněn a vše končí vesnickou svatbou.

„Historickým kontextem“, kterého se ředitel Hansen obává, je tedy pouze to, že ukrajinskému kováři pomůže z nesnází ruská carevna.

V diskusích na internetu mnozí připomněli, že kromě autora předlohy, považovaného na Ukrajině za jednoho z otců národa, měl ukrajinské kořeny (z jedné čtvrtiny) i autor hudby Petr Iljič Čajkovský. A kdosi poznamenal, že posměváček Gogol cílil své satirické šlehy především na své spoluobčany z ukrajinského venkova, a jeho posměch byl v některých textech na úrovni Mádlova „Přemluv bábu“.

V reakci na zrušení opery napsal analytik a někdejší rozhlasový radní Štěpán Kotrba, že „trestat Čajkovského za napadení Ukrajiny je stejně úchylné, jako současné vedení Národního divadla“. Kotrba si nepřeje, aby „takové kulturní kreatury“ byly nadále placené z veřejných prostředků.

Anketa

Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?

4%
95%
hlasovalo: 69568 lidí

Horlivost norského ředitele pražské opery vyděsila i mnohé, kteří ukrajinské kampani doposud fandili.

Publicistka Lucie Sulovská, jejíž facebook je od počátku války centrem velmi kritických analýz ruské kampaně, teď zoufale poznamenala, že ani v proukrajinském prostředí nezná nikoho, kdo by chtěl odkudkoliv vyřazovat Čajkovského.

„Kde se tihle idioti berou a neplatí je nakonec Kreml? Samozřejmě že na to normální člověk zareaguje způsobem „tak to už přehánějí“ (protože přehánějí) a o něco více se přiblíží těm kecům jako „nic není černobílé, nevíme, kde je pravda“ atd.,“ chytá se za hlavu.

Novinářka Angelika Bazalová poznamenala: „Když jsem tuhle zprávu zahlídla na FB, tak jsem si říkala, že by to lidi s těma fake news neměli tak přehánět, protože tohle je TAK blbý, že to prostě nemůže být pravda.“ Pořád tak nějak doufá, že se ukáže, že pan Hansen jen uspěchal apríl a byl to vtip.

Ondřej Šimíček vyjádřil na facebooku názor, že „tohle je úplně stejný level demence jako kecy o spiknutí CIA“ a naprostá ubohost.

„Typické čecháčkovství, resp. prvotřídní ubožárna, která, kdyby nebyla k pláči, tak je totálně směšná,“ komentoval někdejší redaktor České televize Adam Komers.

Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš si myslí, že „takto Putina neporazíme, takto porazíme jen sami sebe“.

 

 

A i řada dalších se chytá za hlavu před horlivostí operních funkcionářů.

Tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk se vrhl na sociální sítě a ke všem kritickým příspěvkům nakopíroval totožnou reakci: „Divadelní inscenace vzniká v kontextu. Ten se v případě opery Střevíčky změnil. Recitovali bychom v srpnu 68 verše o rudoarmějcích? Nejde o Čajkovského, jiná jeho díla hrajeme dál!“

Text podporující stanovisko vedení opery sepsala pro Lidové noviny kulturní redaktorka Jana Machalická, která zdůraznila kontroverzní momenty díla: „V libretu počínaje druhým obrazem třetího jednání figurují sbory, které vyzdvihují nepřemožitelnost ruské armády a velikost carského Ruska. Také osoby záporožských kozáků, kteří přicházejí ke dvoru se suplikou, jsou připomínkou historické situace, kdy Ukrajina byla součástí ruského impéria“.

A někdejší speechwriter Mirka Topolánka Martin Schmarcz poznamenal: „Že prý jde o cenzuru ruské kultury. Nejde. Chce to klid.“ Pak zmínil další díla ruských autorů, která nikdo nevyškrtává, a skončil další citací tiskového mluvčího Národního divadla: „Stojíme na straně Ukrajiny a respektujeme rozhodnutí inscenátorů nepodporovat vyprávění o ‚Velké‘ ruské říši.“

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: jav

Ing. Radovan Vích byl položen dotaz

Podle vás bychom měli být sobci a lhostejní k tomu, co se děje kolem nás?

Tvrdíte, že není v našem zájmu zapojovat se do konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, ale lze před tím zavírat oči? Co kdyby se konflikt týkal nás? Taky byste tvrdil, že si musíme pomoc jen sami? Vždyť ani v minulosti to takhle nefungovalo. A co kdyby tento útok na Ukrajinu Rusku prošel hladce. Myslíte,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Strach Mikuláše Mináře. Naříká na vládu! A Rajchl mu ještě přidal

8:02 Strach Mikuláše Mináře. Naříká na vládu! A Rajchl mu ještě přidal

Ve svém pravidelném vysílání se předseda strany PRO Jindřich Rajchl věnoval například sankcím na rus…