Podle Doležala je nutné se především vyvarovat překotných závěrů. „K prvnímu měl kdekdo sklon bezprostředně poté, co byly vyhlášeny výsledky krajských voleb: Babišovo ANO prý podle očekávání drtivě zvítězilo. Druhý se objevil v titulcích článků po druhém kole senátních voleb: Babišovo ANO v nich prý utrpělo drtivou porážku,“ zmínil. Podle něj je v obou případech přání otcem myšlenky, i když pokaždé si to přeje jiná strana politického sporu. „Především je třeba zvážit, jaká je váha těchto volebních výsledků,“ dodává.

„Pokud jde o krajské samosprávy, jejich pravomoci nejsou nijak omračující. Výsledky voleb však pokrývají celou republiku, voleb se účastní všechna významná celostátní politická uskupení, volební účast bývá mezi 33 a 40 %, a to je dost na to, aby vyslaly věrohodný signál o podpoře celostátních stran a hnutí. Zároveň výsledek voleb vytváří účastníkům předpolí pro následující klíčovou volební soutěž o Poslaneckou sněmovnu,“ zmiňuje Doležal. Podle jeho názoru, který opírá o historii, však není krajskými volbami nic předem rozhodnuto.

Následně se pak ve svých slovech zaměřil na senát, který podle něj funguje v našem politickém systému jako brzda. Vzhledem k malým pravomocem také prý netvoří opozici k exekutivě, a negeneruje tedy ani žádnou vlastní politiku. Což je, jak míní Doležal, dobře, neboť by to zvýšilo už tak dost velkou vratkost našeho politického systému.