Fištejn poznamenal, jak v neprůhledných strukturách roste význam těch, kteří mají za úkol komunikovat s veřejností. A tak zatímco za „blábolivého a věčně zavirovaného“ prezidenta Zemana glosuje světové dění Jiří Ovčáček, v Moskvě spadá tento úkol na jeho žoviální protějšek Dmitrije Peskova. A ten s profesionální rutinou veškeré dotazy na místo pobytu prezidenta odpálkoval. „Nehorázná všeobjímající lež se stala vzduchem, který Rusko dýchá z plných plic. Rozdíl mezi pravdou, pravděpodobností a lží je zrušen prezidentským výnosem,“ komentuje to Fištejn. V této zemi se prý nikdo ničemu nediví. Ani tomu, když prezident podle oficiálního zpravodajství přijímá návštěvu v Moskvě, a za pár minut je tentýž člověk ukázán na druhém konci světa.

V Rusku se prý už nepoužívá pojem „novinářská kachna“, protože možné je úplně všechno. Zlomovým svědectvím o této morálce ruské společnosti je prý televizní rozhovor s prezidentem Putinem o anexi Krymu.

Fištejn líčí, jak ruský prezident bez mrknutí oka vykládá, že v noci z 22. na 23. února 2014 řekl kolegům, že musí využít zmatků na Ukrajině k navrácení Krymu do Ruska. „Vůbec mu nevadí, že na setkání s novináři, které se konalo o dva týdny později než popisovaný výjev, na otázku, zda hodlá připojit Krym k Rusku, odpověděl bez váhání a opět bez mrknutí oka: „Taková možnost vůbec nepřichází v úvahu,“ píše Fištejn.