Koncem loňského září se po letech opět rozhořel násilný konflikt mezi arménským národem v Náhorním Karabachu a Ázerbájdžánem. Tamní islámský autoritářský režim prezidenta Alijeva útok na Armény dlouho plánoval a dočkal se významné materiální i další podpory ze strany Turecka. 

Oficiální konec bojů nastal poté, co Arménie s Ázerbájdžánem pod patronátem Ruské federace podepsala dohodu o ukončení bojů. Jak ale vysvětluje velvyslancec Arménie v České republice Ašot Hovakimjan, rozhodně nejde o definitivní řešení. “Vskutku, třístranné prohlášení je třeba chápat nikoliv jako konečné politické a trvalé urovnání náhorně-karabašského konfliktu, včetně budoucího statusu Arcachu,” konstatuje. Pro vysvětlení, Arcach je původní arménský název Náhorního Karabachu.

Válka vedená Ázerbájdžánem byla podle velvyslance nejen válkou proti nezávislosti, svobodě a důstojnosti arménského lidu, ale také hrozbou pro samotnou jeho existenci a právo na život v jejich historické vlasti. “Genocida a další masová zvěrstva jsou obvykle předem plánována a provádějí se se zaměřením na civilní obyvatelstvo, na ničení kulturního a náboženského dědictví spolu se šířením extrémní nenávisti,” míní Hovakimjan.