Lisabonská smlouva nařizuje, aby dohoda o brexitu byla hotová nejpozdějí devětadvacátého března, tedy v den ukončení členství. „Proto se už delší dobu mluví o nejméně dvouletém přechodném období. Po vypršení britského členství v EU,“ říká politolog Alexander Tomský v MF DNES.
Cílem, který obě strany spojuje, je smlouva o budoucim politickém a hospodářském partnerství. Jenže Brusel předložil Britům tři ultimativní podmínky. Pokud nebudou splněny, nedojde k zahájení dalšího jednání.
„Mají se určit a Evropským soudem chránit práva občanů Unie v Británii. Má se vyřešit problém otevřené vnější hranice Schengenu v Severním Irsku a nakonec dohodnuta platba za rozvod,“ upřesnil Tomský.
Aby vše zůstalo při starém, je nespíše zbožným přáním sedmadvacítky. Snaha donutit Británii přijmout norský model je však velmi nepravděpodobná. „Stoupencům brexitu nejvíce záleželo na omezení přistěhovalců. Londýn ma jasný cíl a to neomezený bezcelní trh s Unií,“ miní politolog.
To, že by občané Unie měli v Británii větší práva než vlastní lidé, bere Londýn za imperiální nátlak. Není proto tak překvapivé, že se celé jednání zaseklo, když Britové chtějí zrušit právo Evropanů na migraci za prací.
Obě strany se zatím dohadují především o britskou platbu za odchod. „V obavě, že k dohodě nedojde a Británie nic nedá tak Evropská komise požaduje šedesát miliard eur na dřevo za sedmileté závazky a stěhování dvou evropských bank z Londýna na kontinent,“ říká politolog.
Původně Mayová sdělila, že Británie zaplatí dvacet miliard eur, nyní je prý ochotna nabídnout dvojnásobek. Jisté je akorát to, že voliči pravděpodobně vůbec nečekali, že dojde na nějaké odškodnění Unie. „Snesitelná částka by pro ně byla čtyřicet miliard, ale větší suma už by znamenala rozpoutání pekla,“ míní Tomský.
Znatelný je nepřátelský přistup Komise vůči Britům. Odchodem stát, který měl v Unii takovou váhu, totiž do ideologie Evropské unie zasadil velkou ránu. „Dost možná se z ní bude ještě dlouho vzpamatovávat, byť nehrozí odchod dalšího členského státu,“ uvedl politolog.
Mnoho lidí v Bruselu možná tajně doufá, že při hlasování o špatných podmiínkach brexitu Mayová padne. „Mezi poslanci konzervativců se nachází minimálně patnáct disidentů,kteří chtějí brexit vyřadit z kolejí. Zásah přímé demokracie znamená zmatek. Lidé nevolili jen pro brexit, ale protestovali proti názorové sjednocené politcké elitě, jejiž autoritu odmítli,“ sdělil.
Brexit znamená brexit, jak prohlásila britská premiérka, a nikdo, kdo zná britské tradice, o tom nemůže pochybovat. Přesto mnozí hovoři o polovičatém řešení s nedohodou. „Pravdou zůstavá, že Angličané umějí prohrávát. I vládnoucí třída umí ustupovat, ale pokud chtějí eurokraté trestat, tím více je zatvrdí,“ uzavřel politolog Alexander Tomský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
