Pane inženýre, na prvomájové demonstraci v Praze jste řekl, že hlavní cíl, o který by měli lidé nespokojení s vládou premiéra Fialy usilovat, je generální stávka, která by vládě jasně ukázala, že takto to dál nejde. Co by měli lidé požadovat?
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?Anketa
V jakém směru konkrétně?
Ty různé spekulace, kdy se začneme odpojovat od ruského plynu a od ropy, jestli to bude za týden, nebo až na konci roku, zvyšují ceny těchto komodit, tedy energií, pohonných hmot. To jsou desítky procent, o které to narůstá. A narůstají a ještě budou narůstat také ceny potravin. Ukrajina je jednou z obilnic světa. Pokud se neurodí nebo nebude vyvezeno ukrajinské obilí a v Rusku nebude nějaká rekordní sklizeň pšenice, což se může při nějakém nepříznivém počasí stát, tak celé řadě afrických i asijských států hrozí hladomor a nám bezprostředně další navýšení cen potravin.
Jestliže potravinářská komora na základě velmi seriózního rozboru, který jsem viděl, říká, že může dojít k navýšení cen potravin o 25 procent meziročně, no tak já už ho tady vidím. Takže když vezmu všechny tyto vlivy, tak se domnívám, že je možné očekávat nárůst inflace v druhé polovině roku někde mezi 20–25 procenty. A při tom velmi mírném nárůstu nominálních mezd a nominálních důchodů je možné očekávat pokles životní úrovně, těch reálných příjmů obyvatelstva o nějakých 15 až 20 procent. To je velká hrozba, kterou by vláda měla mít v první řadě na mysli, než pokračovat v nějaké mírně dobrodružné politice.
Kromě toho tady máme přes 300 tisíc Ukrajinců. A bude jich tady ještě víc. Je potřeba je zapojit do školského, zdravotního i sociálního systému. To všechno stojí peníze a nějaké úsilí. Samozřejmě i bydlení pro Ukrajince. Pro 300 tisíc lidí to není legrace. Vláda blábolí o tom, že bude stavět tisíce a desetitisíce bytů. Není toho schopná ani pro vlastní občany, aby stavěla levné komunální byty. Nemá na to ani zákonodárný instrument, ani schopnosti, ani peníze. Takže tady bude v krátké době velké pnutí, protože je to prostě silná skupina lidí, která musí dostat práci a musí dostat také určitou péči. Protože když jsou tady, tak samozřejmě nemůžou strádat. To všechno ale stojí velké peníze. A nebude to těch 50 miliard, o kterých mluví Stanjura, bude to třeba dvojnásobek. A vláda by ty peníze měla požadovat od EU.
Když se vrátím k vámi zmíněné generální stávce, domníváte se, že k ní nakonec opravdu dojde, že se k něčemu takovému lidé odhodlají?
To záleží na nich. Pokud na sobě nechají dříví štípat… Odborářští předáci, ti musejí přece vědět, kam to jde. Že to vede k poklesu životní úrovně, který jsme tady nezaznamenali ne jen posledních třicet let. Od roku 1948 byla určitě období, kdy přechodně k poklesu životní úrovně došlo. Ale i za starého režimu ta životní úroveň, přes všechny nedostatky – došlo maso a sádlo, se vyvíjela byť pomalu, ale směrem vzhůru. Ne tím tempem jako na Západě, ale prostě nějak vzhůru. A tady jsme před situací, že nám může o těch 15–20 procent poklesnout a vláda před tím zavírá oči, jako by to neviděla. A možná že to opravdu nevidí! Takže teď záleží na lidech, na odborářích, co udělají. Já jenom můžu poradit jako bývalý lídr sociální demokracie, že bych po té vládě vystartoval.
Fotogalerie: - Schůze o čtrnácti miliardách
Vy jste na té prvomájové akci chodil mezi lidmi, mluvil jste s nimi. Prozradíte, co vám říkali, na co si nejvíc „běžní“ lidé stěžují, co je trápí?
Trápí je zdražování, někoho trápí i cenzura, omezení svobody slova… Prostě řekl bych, že největší problém ti lidé, kteří na té akci byli, mají v oblasti příjmové, sociální…
Vláda vyhlásila, že podpoří některé rodiny s dětmi částkou pět tisíc na dítě. Co na tento záměr říkáte? A co říci na zmatky, které tento záměr provázejí?
No tak to mě u této vlády nepřekvapuje. A k tomu záměru – když má rodina, která je řekněme ze střední vrstvy, a vejde se tedy do toho milionu korun za rok, dvě děti, tak dostane deset tisíc korun. Když si to rozpočítáte na dvanáct měsíců, tak je to osm stovek na měsíc. No ale ty nárůsty cen energií, pohonných hmot a zejména potravin jsou někde úplně jinde. To může u takové domácnosti udělat tisíce korun měsíčně navíc. Třeba tady v Praze cena plynu opravdu gradovala. To je jedno navýšení 16 procent, druhé navýšení v dalším čtvrtletí o dalších 39 procent, to máme 55 procent. To je obrovský úder do rozpočtů domácností a vláda to celkem řeší jako všechno. Tedy tak nějak maňána, pomalu v klidu… A v první řadě hledí na nějaký rozpočet, který se jí začíná rozpadat především v té příjmové části.
Vy jste už zmínil tu nejistotu v souvislosti s ropou, plynem… Evropská komise nyní navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Ve středu to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Co byste jí vzkázal?
Já jenom doufám, že má pro země, jako je Česko, zajištěny plynulé dodávky ropy odněkud odjinud. Pokud to tak bude, nemám co vzkázat. A pokud to tak nebude, tak se můžeme dožít začátkem příštího roku přídělového hospodářství při přidělování poukázek na benzín a na naftu. To se obávám, že by byl výsledek. Doufám, že to tak daleko nedojde. Třeba Slováci a Maďaři to odmítají.
Premiér Fiala prohlásil, že návrh Evropské komise podpoří, pokud bude mít ČR odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Objevili se už ale i kritici tohoto jeho prohlášení. Pokud by tedy nakonec návrh Evropské komise prošel bez této „podmínky,“ jaké ceny by se na našich čerpacích stanicích daly podle vašeho odhadu očekávat?
Velmi umírněné odhady jsou někde v nárůstech o nějakých dalších deset až dvacet procent. Osobně si myslím, že to bude víc. Nebo by to mohlo být na příděl, aby se v nějaké míře dostalo na všechny. Když jsem byl v lednu na Kubě, tam jsem viděl, jak přijela cisterna s benzínem, chvíli se tankovalo, pak to došlo a ti, co se na ně nedostalo, měli smůlu.
Když odbočíme, spekuluje se o tom, co by asi tak mohl Vladimir Putin udělat u příležitosti oslav 9. května. Zaznívají názory, že by mohl formálně vyhlásit válku Ukrajině, což by mu umožnilo mobilizovat vojáky? Nebo jak prý řekl papeži Františkovi Viktor Orbán, by mohl Putin právě u příležitosti oslav válku ukončit? Mluvčí Kremlu oficiální vyhlášení války popřel. Co předpokládáte, že se stane?
Pokud se Rusům podaří dosáhnout toho vojenského cíle, který leží na hranicích těch dvou ukrajinských provincií, to znamená Luhaňské a Doněcké, které soustřeďují především ruské obyvatelstvo Ukrajiny, tak by mohl udělat to druhé, tedy válku ukončit. Nevím, jestli je Vladimir Putin ochoten jít do nějaké totální války s nasazením statisíců dalších vojáků a eskalovat ten konflikt. Vyloučeno to samozřejmě není. Ale domnívám se, že jeho cíle už dnes jsou jenom v téhle oblasti. To znamená v podstatě obsadit a udržet ty oblasti s převahou ruskojazyčného obyvatelstva.
Papež také k situaci na Ukrajině mimo jiné uvedl: „Možná štěkání NATO u ruských dveří přimělo šéfa Kremlu jednat takto zle a vyvolat konflikt.“ Dodal, že to nemůže označit za příčinu, ale že to možná k Putinovu rozhodnutí přispělo. Co na jeho slova říkáte?
Já bych to podepsal. Papež má velmi bystrý rozum. Takže nejen že má porozumění pro utrpení lidí na Ukrajině v době války, ale samozřejmě vidí i příčiny toho konfliktu, které se teď trošku zastírají monstrózní propagandou takového protiputinovského charakteru. Ale je fakt, že se dlouhé měsíce vyjednávalo bez jakékoliv známky toho, že by Západ třeba přehodnotil své úsilí dostat Ukrajinu do NATO. Představa Rusů, když se podíváte na mapu Ukrajiny, je možná přehnaná, ale ne tak úplně vyloučena realitou v budoucnu, že by NATO nebo Spojené státy postavily vojenskou základnu s raketami s jadernými hlavicemi namířenými na Moskvu a Petrohrad, no tak je asi černou můrou ruských politiků. Celé té třídy ruských politiků.
Těžko by se hledal asi nějaký Jelcin, kterému by to bylo jedno. Takže toto asi k tomu rozhodnutí Vladimira Putina přispělo. Já nevím, jestli má smysl pro NATO se takto rozšiřovat. Chápu třeba rozšíření o Švédsko, Finsko, to má nějakou svoji logiku. Jsme všichni v Evropě, a když necítí potřebu být neutrální, tak je to asi v pořádku. Ale Ukrajina nesplňuje ani politické požadavky kladené na nové členské země. Takže opravdu si myslím, že to k Putinovu rozhodnutí přispělo, že to papež vidí velmi realisticky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
