Čeští voliči jsou v posuzování prezidentských kandidátů dosti ambivalentní, míní politolog Pehe. Na jedné straně mezi nimi podle něj panuje poměrně rozšířená nedůvěra k politikům a politickým stranám, na straně druhé se od konce prezidentství Václava Havla – který se stal hlavou státu v revoluční době bez předchozích politických zkušeností – ukazuje, že voliči pro úřad hlavy státu nakonec preferují politika.

Připomněl také, že v první přímé volbě tak proti sobě stáli bývalý premiér Miloš Zeman a ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. V té druhé zase voliči neposlali do druhého kola proti současnému prezidentovi politicky nejzkušenějšího kandidáta expremiéra Mirka Topolánka. „Nejspíš zejména proto, že Topolánkovo působení ve funkci premiéra bylo až obestřeno skandály, které měla veřejnost ještě v živé paměti,“ podotkl Pehe.

„Lze argumentovat, že Zemanův protikandidát Jiří Drahoš nakonec poměrně těsně prohrál částečně i proto, že neměl předchozí politické zkušenosti,“ uvedl politolog, podle kterého to pro něj byl hendikep jak v očích voličů, tak ve volebních debatách se Zemanem. „Zdá se, že hned několik z neúspěšných kandidátů z minulé prezidentské volby tak kandidovalo do Senátu právě s cílem získat potřebné politické ostruhy pro příští prezidentskou volbu,“ myslí si Pehe a dodává, že hned několik dosáhlo impozantních výsledků, které jim v případné další kandidatuře pomohou stejně jako fakt, že se stanou senátory, a budou tak získávat politické zkušenosti.