Fotogalerie: - Vzkazy Zemanovi
Uvažujete, že budete volit Stranu práv občanů, čili zemanovce, které nyní vede senátor Jan Veleba?Anketa
Protesty proti prezidentu Miloši Zemanovi neustávají. Po demonstraci 17. listopadu, na které vystavilo Miloši Zemanovi červenou kartu několik desítek tisíc lidí, se další demonstrace konala ve středu v podvečer přímo „pod jeho okny“ na pražském Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka. Jak slibovali organizátoři, mělo jít o happening, který měl přinutit Zemana k sebereflexi. Na ni – i vzhledem k času, mrazivému počasí a všednímu dnu - dorazilo nakonec zhruba něco mezi 200 až 300 lidí.
Tadeáš Kalvoda, student střední školy, byl jedním z organizátorů akce. Jak prozradil ParlamentnímListům.cz, šlo o jeho první protestní akci, u které se snažil podílet na organizaci. A to i přesto,že k volbě prezidenta se nedostal, poněvadž mu v době, kdy se uskutečnila, chyběl týden k dosažení plnoletosti.
Chceme ukázat kultivovaný nesouhlas v poklidném duchu, řekl mladý organizátor
„Už tehdy jsem měl ale jasno v tom, že tohoto kandidáta bych určitě nevolil,“ uvedl v reakci na dotaz redakce. Připustil i to, že po pondělním masově vyhlášeném protestu a nesouhlasu několika desítek tisíc lidí proti jednání Miloše Zemana nečekal na této akci zdaleka už tak vysoký počet demonstrujících. „Není důležité a ani smyslem akce dosáhnout zapojení mas, ale ukázat kultivovaný a jasný, rozumný, argumenty podložený protest oproti panu prezidentovi,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Nutno dodat, že se skutečně celý protest nesl v přátelském a poklidném duchu. Navíc mohli lidé prezidentu Miloši Zemanovi napsat či namluvit vzkaz či poslat nějaký dárek, který bude doručen na Hrad.
„Každý, kdo bude chtít, odevzdá prezidentovi dar, ovšem v duchu recese. Jde o dar charakteru Slovníku českých vulgarismů, mapy Ruska a Číny, knihu zabývající se detailně islámem nebo vlivem nikotinu na tělo, anglicko-český slovník pro vyhledání určitých výrazů, které pan prezident využil v přímém přenosu, a jiné podobné věci,“ popsal ještě Tadeáš Kalvoda. Jak doplnil, vzkaz, který se rozhodli mnozí účastníci protestu prezidentovi namluvit, bude možné si časem najít v sestříhaném záznamu, který bude k vidění na internetu, a spolu s dary a napsanými vzkazy taktéž doručený na Pražský hrad.
Samozřejmě je na místě otázka, proč když už se protest konal na Hradu, nebyly dary a vzkazy předány ihned. „On pan prezident Zeman konfrontaci se svými odpůrci nemá příliš v lásce, tak by to z mého pohledu nemělo zřejmě valný smysl. Bude to tedy zasláno poštou,“ poznamenal dále jeden z organizátorů protestu. Během samotné akce přitom několikrát zazněla i reakce na to, že byla podporována jak v den výročí 25 let od pádu komunismu u nás, tak i tentokrát někým zvenčí. Náznaky i některé informace hovořily o tom, že mělo jít o akci spojenou se snahami amerických příznivců. Tomu se účastníci protestu vysmáli se slovy: „Za vše mohou zlí imperialisté? Vždyť to už tady jednou bylo a nechceme to zpátky!“
My že nejsme rozhodčí? A kdo tedy?
Nicméně Tadeáš Kalvoda přece jen ještě dodal, co jeho osobně donutilo k tomu, aby se začal takto angažovat. „Naštval mě výrok pana prezidenta, který tlumočil mluvčí Jiří Ovčáček. Pronesl, že fanoušek se nemůže pasovat do role rozhodčího, v reakci na červené karty pro Zemana na Národní třídě 17. listopadu. Myslím si, že pan prezident se společně se svým mluvčím hluboce mýlí. Připomíná mi tím výrok Miroslava Štěpána v roce 1989, kdy pronesl, že v žádné zemi nerozhodují o věcech v zemi patnáctileté děti. Tady nejsou též ani patnáctileté děti, ale ani pouzí diváci. Těmi jsou snad občané jiných zemí či politici ze zahraničí. Ale občané České republiky jsou jediní právoplatní rozhodčí, kteří mohou panu prezidentovi sebereflexi a zpětnou vazbu poskytnout. A také ti, co jeho počínání v úřadu mohou hodnotit. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsme dnes tady. Považuju za nutné říkat vlastní názor. Od toho žijeme přeci v demokracii,“ uzavřel ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz mladý organizátor protestu a petice, která si klade za úkol odvolání Zemana z funkce hlavy státu – či minimálně to, aby o tom jednal Senát, podaří-li se sehnat alespoň deset tisíc podpisů. (V tuto chvíli jich je prý něco kolem tří tisíc, pozn. red.)
A co že například lidé prezidentu Miloši Zemanovi vzkazovali? Jedna z žen středního věku vzkázala jen velice stručně: „Více pokory.“ Mladá dívka pak například též stručně, ale o to naléhavěji: „My se, pane prezidente, také nebojíme…“
Lidé, kteří přicházeli spontánně vzkaz namluvit, byli různých věkových kategorií, povolání, někdy i rodič s dítětem (dospělým). Někteří vyzývali Miloše Zemana, aby se zachoval jako dospělý a odstoupil, jelikož porušuje veškeré ideály roku 1989. I proto jeden z účastníků akce pronesl ve svém vzkazu: „Kdysi na pravdě a lásce záleželo…“ Jiný vzkázal: „Miloši, začni se prosím, chovat normálně.“
Měl byste, pane prezidente, zvyšovat národní hrdost. Ale děláte opak, vyčetli účastníci protestu Zemanovi
Vzkazů padlo během krátké doby (i díky časovému omezení) mnoho. Objevovalo se v nich například to, že politické postoje, které Zeman prezentuje, někoho děsí. Ale také třeba osobitější vyjádření v duchu: „Jmenujete se Zeman, bydlíte na Hradě. Ale Vaše funkce je prezident demokratického státu. Stydíme se za Vás.“ Padaly také apely na to, že prezident dle mínění účastníků protestu neplní svoji funkci prezidenta v tom, že by měl zvyšovat národní hrdost. „Děláte spíše opak a v tom jste mě zklamal,“ uvedla další z žen, která se rozhodla svůj vzkaz hlavě státu namluvit prostřednictvím videovzkazu.
Program protestu se odehrával u sochy T. G. Masaryka. Vývoj události, která se jmenuje „Milošovi Zemanovi sebereflexi jeho jednání – vyjádření nesouhlasu“, popisuje též facebooková stránka nazvaná: Miloši Zemanovi reflexi jeho jednání s natočením zdravice.
Ačkoli původně bylo naplánováno – vzhledem k tomu, že bylo zřejmé, že Miloš Zeman je v době akce na Hrad přítomen - vejít na nádvoří a pokusit se ho vyvolat, nakonec museli organizátoři od úmyslu upustit kvůli bezpečnostním opatřením, která zakazují demonstrantům do prostor přístup. Protest tak vyvrcholil těsně před branou k Pražskému hradu, odkud se účastníci v klidu rozešli domů – mnozí s příslibem toho, že nešlo o akci tohoto typu poslední. Někteří z účastníků zákaz toho, aby se demonstranti přesunuli na nádvoří, kometovali se slovy směrem k oknům Hradu: „A pak, že se nebojí...“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Alena Hechtová
