Podporujete stávku ČMKOS?Anketa
Hned na začátku se dostal k problému kolem obilí. „Obilí, které se letos sklidilo, mělo v loňském roce jedny z nejvyšších nákladů. Ať to bylo na hnojiva, energii… Letos za metrák? Za obilí dostanou zemědělci 3500 až 4 tisíce korun za tunu. Za to to ovšem nemohli v žádném případě „vyrobit“. Jdou hluboce pod náklady a budou mít tedy obrovské problémy,“ varoval Jandejsek a pokračoval:
„Pokud by došlo k tomu, že se to obilí může umístit na evropských trzích, no tak možná by to bylo o pětistovku víc a už by ta situace byla trošku jiná. Ale protože se sem pustilo obilí z Ukrajiny, tak máme problém. My jsme jediný stát ze zemí, které přistoupily do EU po roce 2004, který sem pustil ukrajinské obilí bez toho, aby ho někdo pořádně zkontroloval. Většina toho obilí, které sem šlo, tak zůstalo v mlýnech. To znamená v mouce, kterou kupujete, tak se to třeba namíchá s tím českým. Cena ukrajinského je kolem dvou tisíc korun za tunu, takže někteří ti, kteří vám to pečivo připravují, si ho rádi vezmou,“ vysvětluje a dostává se k „jádru problému“.
Přípravky, které se používají na Ukrajině, jsou u nás zakázané…
„To obilí, kterém sem přišlo, ale obsahuje řadu těžkých kovů. Obsahuje rezidua, což jsou zbytky z pesticidů, které se do obilí dostanou. Proč? Protože u nás máme úplně jiný systém kontroly. Kontrolujeme vše od osiva až po všechny přípravky. Ty, které se používají na Ukrajině, jsou u nás už deset, patnáct let zakázané. Takže je to velký problém. Měli bychom mít starost především o české lidi, o jejich zdraví. My v ČR produkujeme více než 8 milionů tun obilí. A spotřebujeme ho, jak pro živočišnou, tak pro lidskou potřebu, celkem 4,2 milionu tun. To znamená, že téměř polovičku obilí vyvážíme. A místo, abychom použili naše obilí, tak sem necháváme navézt takovýto binec. To je největší problém, který máme,“ vysvětlil a zmínil i dovezené drůbeží maso, ve kterém se objevuje salmonela.
„To ale není ten největší problém. Nikdo neřekl, že tam je obrovské množství těžkých kovů. Protože je obsahují látky, postřiky, které používají. Jsou tam dokonce stopy z uranu. Protože některé ty střely, které se tam používají, obsahují ochuzený uran a dostane se to i do potravin. Takže my jsme hotoví blázni. Místo, abychom svoje kvalitní obilí používali do našich potravin, tak je na skladech, cenově bylo sraženo až kam a používáme to obilí, které se dovezlo. Jako jediný stát. Poláci, Slováci, Rumuni, Bulhaři, Maďaři… Všichni to odmítli,“ kroutil hlavou Jandejsek a doporučil, aby se každý při nákupu podíval na obal, kde by měl zjistit původ zboží.
Fotogalerie: - Velvyslanectví do Jeruzaléma
Půda? Ve Francii, Německu… národní bohatství. A levnější než u nás…
Jako další téma zvolil zákon o ochraně půdního zemědělského fondu. „My žádný zákon, který by se podobal třeba německému nebo francouzskému zákonu nemáme. My tady máme zákon z roku 1992, který půdu, místo aby ji nastavil jako národní bohatství, řadí do běžných nemovitostí. Každý jiný stát si svoji půdu chrání. Tady si půdu může koupit kdokoliv chce. Jinde ve světě je to tak, že zemědělskou půdu si může koupit jen ten, kdo na ní chce hospodařit. Nebo je součástí firmy, která s ní hospodaří. Tak je to v Německu, ve Francii, ve Španělsku, v Itálii, ve všech státech, kde půda má nějakou hodnotu. Ale my jsme si toto neošetřili, krčil rameny a vzpomněl, jak měl někdy asi v roce 2019 sám na toto téma vyhrocenou diskusi s tehdejším ministrem průmyslu Vladimírem Dlouhým, který zmíněný zákon dával ke schválení. „On mi na to řekl, že to není podstatné,“ nechápe ani po tolika letech podobný přístup Jandejsek a pokračuje:
„Zemědělskou půdu by si měli kupovat ti, kteří na ní budou hospodařit. Jak jsem řekl, to je ve všech vyspělých státech. U nás je to tak, že ji kupují například zbohatlíci z energií – Tesařové, Křetínský. Kupují ji ti, kteří získali peníze za uhlí. Protože ty elektrárny, které tady byly, tak ty měly být zastaveny, ale tito experti ještě protáhli jejich činnost a získali na nich peníze. Takže co dělají? Chodí a skupují podniky, skupují půdu. Co se stává? Roste obrovským způsobem nájem, roste cena půdy. Jak můžeme být pak konkurenceschopní, když máme nájmy více než dvojnásobné než ve Francii, kde ta půda je podstatně úrodnější,“ ptá se a podotýká, že vyjma Bavorska je levnější půda i v Německu.
„Dneska se u nás platí nájmy v rámci zemědělské půdy od 5 do 8 tisíc za hektar. Není to nikde v Evropě. Cena půdy vyrostla tak vysoko, že tam, kde se téměř nedá hospodařit, stojí 30 až 35 korun za metr. Půda, kde se dá produkovat, tak už stojí 50 korun za metr. Ta půda, která v roce 1989 stála od 3 do 15 korun. Jak tam chceme konkurovat?“ ptá se znovu Zdeněk Jandejsek.
Kilo brambor od zemědělce za 9, v maloobchodě za 29 korun
Dostal se i k maržím, které mají zemědělci a pak maloobchody. „My, zemědělci, v podstatě máme 2 až 4 procenta. A maloobchod? Kilo brambor dnes zemědělec prodává do marketu za 9 korun. Brambory stojí 29 korun. Takže kolik mají procent? Několik set. Nikomu to nevadí! Máme tady zákony o významné tržní síle. To je zákon, který slouží těm obchodníkům. Místo, aby chránil ty, kteří dávají těmto silným obchodníkům zboží. My jsme ho postavili obráceně, než mají například ve Francii,“ chytá se za hlavu a dává další příklad.
Psali jsme:
„Jablka se prodávají ze sadů, nebo teď ze skladů, kilo za 13 korun. Letos je to mimořádné, jinak je to 7 až 8 korun. Za kolik v maloobchodě koupíte jablíčko? Když je to hodně málo, tak za 34 korun za kilo, jinak také třeba za 40 korun i za víc. A až dojdou česká, tak budete vidět, to bude třeba za 70 korun. To už jsme zažili,“ připomíná a dostává se k mléčným výrobkům.
„Vezměte si jogurty, sýry… Tvrdý sýr jde od výrobce za 80 až 95 korun kilo. Kolik stojí deset deka v maloobchodě? 30 korun, 29? V akcích je to o něco nižší. Ale co to je za způsob, jak okrádat spotřebitele? To je až neuvěřitelné. A není tady nikdo, kdo by se tomu postavil. Existuje zákon o cenách. Je to zákon také už „fousatej“. Myslím, že roku 1991. A tam je napsáno, že ten zisk musí být přiměřený. Co tam dělají všichni ti lidé, kteří jsou v těchto úřadech. Nic!“ rozčiluje se a podotýká:
„Jinde mají zákon o nekalých obchodních praktikách. To znamená například ve Francii mají podle jednotlivých oblastí zpracované, kolik tam může stát ten produkt. A ten, co dělá na té půdě, tak musí dostat plus deset procent. U nás? Když přijdete s produktem a řeknete náklady mám sto korun, tak vám dají 90 s tím, že když to neumíš, tak si to dovezeme. Takže u nás chráníme ty, co ty peníze odvážejí do zahraničí. U nás se to jmenuje zákon o významné tržní síle. U nich je to zákon o nekalých obchodních praktikách.“
Skončili jsme jako montovna. Kolik peněz odchází do zahraničí?
Rozebral i, jak je to s penězi, které od nás odcházejí do zahraničí. „Ročně z republiky odchází 800 miliard až bilion korun. 300–400 miliard odchází na dividendách. Dalších 300–400 miliard odchází na nájmech, na poradenské činnosti, na všech různých činnostech, které si tady účtují ty dceřiné společnosti zahraničních firem. My jsme skončili jako montovna. Dříve jsme měli výzkum, vědu, dělali jsme od špendlíků až po námořní lodě. Dnes? Neděláme nic. Jsme jenom odkázaní na to, co jim tady upadne. My dostaneme mzdu, zaplatí za nás sociální a zdravotní, ale jenom část, část zaměstnanec, a tím to končí. Podniky, které ještě vyrábějí, jako třeba náš Rabbit, zaplatí sociální, zdravotní, ale také daň z příjmu, spotřební daň, DPH. Obrovské peníze. To všechno jde do státní kasy. Na rozdíl od těch zahraničních podniků, kdy to jde ven,“ vysvětluje.
Úhor zrušila už Marie Terezie. Za ptáka 24 tisíc za hektar
Zmínil i takzvaný úhor, povinně neobdělanou půdu, který mnohé české zemědělce trápí. „Letos to byly 4 procenta, do budoucna hrozí až 10 procent z orné půdy. Úhor zrušila už Marie Terezie. Protože chtěla nakrmit vojáky, aby měli jídlo. My to zavedeme. Abychom tady neměli dostatek, aby se to muselo dovážet,“ opět kroutí hlavou a vysvětluje jasnou nelogičnost. „My tady žvaníme o tom, jak se musíme zaměřovat na ekologii, ale děláme všechno proto, aby se to nevyrábělo na místě. ČR, pokud by začala fungovat tak, jak má, tak v potravinách je soběstačná během sedmi, osmi let. Bez problémů,“ upozorňuje a vysvětluje dál, „ale muselo by se to nastavit tak, aby prostředky dostávali ti, kteří produkují. A ne ti, kteří si nechají všechno dát do ekologie, nahlásí, že tam mají chřástala, ptáka, díky kterému dostanou 24 tisíc za hektar. A nemusí dělat nic. Zmulčují to 15. srpna, kdy už je půda hnědá. A to je problém, protože jak se opře slunce do těchto míst, tak je tam dole 50, 60 stupňů. To udělá odpar, který způsobí v závěru tu klimatickou změnu. Ale to nechce nikdo slyšet. Nechtějí, aby se tady produkovalo,“ zakončil neradostně.
Cena obilí jako za Husáka. Ale kolik dnes stojí nafta?
Jak to vypadá na Šumavě? O tom pak na setkání Klubu 2019 povyprávěl šumavský zemědělec František Svoboda.
„My tam sice nemáme statistický úřad, ale máme tam přímý styk s Bavorskem a vyměňujeme si informace. Samozřejmě že se také nedozvíme všechno, ale určitý přehled a srovnání máme,“ uvedl a šel rovnou k věci. „Zemědělec, který hospodaří přímo na hranici má u nás téměř 100 hektarů vlastní půdy, kterou si koupil a ornou půdu nepřihlásil do LPISU (veřejný registr půdy). Jeho filozofie je následující: Ať mi nějací čeští úředníci políbí… Já si budu dělat na svých pozemcích, co chci. A ne že budu dělat nějaké úhory. To jsou mé pozemky a český úředník může táhnout někam… Nahlas to samozřejmě neřekne veřejně,“ vysvětluje František Svoboda.
Dostal se i, jak říká, k jednotlivým komoditám
„Podívejme se třeba na mléko. Toho u nás přímo na hranici moc neprodukujeme. Je tam jeden hospodář, přes pět tisíc hektarů, má dvě mléčné farmy, dohromady asi 700 krav. Náklady na litr se pohybují zhruba kolem 11 korun a výše, zrovna tak je to někde ve vnitrozemí – Klatovsko, Domažlicko. Dostává se v průměru deset korun“, uvádí a vysvětluje.
„Takže sedlák zase hospodaří v této chvíli se ztrátou. Minimálně korunu. No a podívejme se vedle. (Do Bavorska) Ten, kdo z našich dodává do Chamu, má v současné době minimálně o 60 haléřů víc. Takže je na tom líp. Ale to ještě ten Bavorák, který je členem družstevní mlékárny, v té mlékárně má ještě víc. Proč jezdí dnes z Chamu pro mléko až do Budějovic? Je to prostě arogantní přístup a nízké ceny, které se uplatňovaly po dlouhou dobu. Tak to prostě je. Takže jim se to vyplatí, jezdit až takto daleko.“
Nevynechal ani obilí. „U nás na Šumavě se toho obilí moc nevypěstuje. Ale když už, no tak jsme v cenách, když si vezmu pšenici jako za Husáka 380 korun za metrák. Co to je? A kolik tenkrát stála nafta a kolik stojí dneska?“ poukazuje a jde dál.
„Na Šumavě je hodně chovatelů masného dobytka. V současné době mají strašný průšvih, protože masný dobytek má jen jednu prodejní komoditu, a to je narozené tele, prodané jako zástav. Na začátku září to vypadalo tak, že se bude prodávat slušně, což se povedlo na mé farmě. Zhruba 85 až 90 korun za kilo. Ten, kdo chce prodávat dnes, tak už dostane jen kolem 70 korun. Nebo ten dobytek vůbec nikdo nechce,“ popisuje a dodává.
„Jenomže v této chvíli, letos, Ministerstvo zemědělství nevyplácí zálohy na dotace a ten člověk nemá ani korunu. Bezvýchodná situace. A teď si vezměte, že si třeba farmář nakoupil nějaké stroje a má tak splátky v bance, které mu v tuto chvíli nikdo neodpustí. Když nakupoval a směřoval si splátky, tak je směřoval ke konci roku. Dnes nemá z čeho platit,“ krčí rameny šumavský zemědělec a pokračuje na další téma.
Lepší prodat ekologickou krávu do Německa
Dostává se i k tolik propagované ekologii. „Máme souseda, který má ekologické hospodaření, jak na orné půdě, tak na travních porostech. Na orné půdě se mu jakžtakž dařilo. Dělal pšenici, špaldu… V současné době ji má ještě v nevyhovujících skladovacích prostorech, ještě ze sklizně 2022 a už se mu do toho dostal brouk. Tu pšenici nikam, ani na krmení, neprodá. Jedině do bioplynky do Německa za pár symbolických korun. Propaguje se všemožně toto hospodaření. Ale když si to vezmu, jaký je rozdíl mezi tím, když prodáte zástav, který je v ekologickém režimu nebo v normálním, konvenčním? Nula! Žádný!“ uvedl naštvaně šumavský zemědělec a šel dál.
„Když my prodáme vyřazenou krávu v Čechách, nedostaneme za ekologickou krávu žádný příplatek. Ale do Německa, jenom do Fürtu, když přejedeme pár metrů přes hranice, máme ekologický příplatek. Takže nám to vychází líp, když prodáme vyřazené krávy do Německa,“ vysvětluje a dodává:
„Něco směrem možná i do vlastních řad – nejhorší je, že náš zpracovatel to má daleko horší u marketů, než zpracovatel, který je odněkud ze zahraničí. Ale přesto se to řeší po léta tím, že když nemůže uspět u marketů, tlačí na prvovýrobce. A ti prvovýrobci jsou postupně likvidováni. U nás neexistuje mezi Agrární a Potravinářskou komorou žádná diskuse. Takže se nedělá nic. No a stát také nedělá nic,“ uzavírá František Svoboda.
Šumanvský zemědělec František Svoboda. Foto: David Hora
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Petr Novák
