Problém totiž je, že před zákonem si jsme rovni, ovšem prodejci často odmítají reklamovat zboží z absurdních důvodů nebo specifikují podmínky tak špatně, že je nakupující není schopen pochopit.
„Ten spotřebitel je pak ve fázi, že když si ty podmínky přečte (i když si je většinou nečte), tak vlastně neví, na čem je,“ popisoval svoji špatnou zkušenost majitel internetového obchodu a zároveň spotřebitel Pavel Šácha.
Za pravdu mu dal další spotřebitel, senior a zároveň předseda občanského sdružení Život 90 Jan Lorman. „Ten spotřebitel nemá někdy ani čas to přečíst,“ vysvětloval na ČT. „Kdyby to měl nejenom přečíst, ale pochopit a správně aplikovat, potřeboval by právníka,“ dodal.
Podle Šáchy má navíc podnikatel řečeno zákonem jediné – a tedy, co musí spotřebiteli sdělit. Příliš ochrany lidem nenabízí. „Tady ten slabší nemá šanci uspět,“ posteskl si Lorman.
Jakub Dohnal z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci však upozornil, že občanský zákoník přináší i některé výhody. Například když je nějaký text nesrozumitelný pro běžného člověka, spotřebitele se v praxi netýká. „Jde o to, aby ty podmínky byly srozumitelné. O tom je tento nový zákon. Říká jim: Zjednodušte obchodní podmínky a zpřehledněte je,“ uvedl pedagog.
S lupou do obchodu nelze jít
Jenže co když je text nečitelný? „Pro nás, seniory, je nečitelná půlka různých smluv a závazků, protože s lupou se to číst nedá,“ upozornila žena v publiku na další problém. Zde se bohužel nedá jasně specifikovat, jak musí být písmo velké – musí být jednoduše čitelné.
Občas je ale zákazník i srozuměn s obchodními podmínkami, vrátí se však zboží reklamovat, protože správně nefunguje – a je někdy až absurdně odmítnut. Mladá žena ve studiu popisovala, jak byla reklamovat zboží, protože se na něm porouchal zip. Fungoval přitom jinak než na jiných běžných oděvech, o čemž nebyla dopředu srozuměna.
„Pokud dojde k vadě v důsledku nesprávného používání, na to se reklamace nevztahuje,“ řekl v podstatě to samé, co i obchodník, Jiří Navrátil ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jenže kdo dokáže, že spotřebitelka špatně použila zip? Zvlášť když zip se běžně používá jedním způsobem?
„Já si nedovedu představit, jak by vám prodejce dokázal, že jste použila zip špatně,“ kroutil nad tím hlavou náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hajdušek. Podle něj by žena spor u soudu vyhrála. Jenže jak namítli lidé v publiku, člověk nemá čas a finance na soud.
V novém občanském zákoníku se upravuje i text o reklamě. Moderátorka Michaela Jílková nadhodila příklad – krémy proti vráskám, které ale nakonec nefungují. „V reklamě tam mizí ty vrásky… Tak to budu chodit teď všechno vracet? A vrátí mi peníze?“ ptala se odborníků.
„Jestliže je reklama klamavá, můžete to vrátit,“ odvětil Navrátil ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Na problém s tímto spojeným ale upozornil Miloš Borovička z Občanského sdružení spotřebitelů TEST, které vydává časopis dTest. U soudu by toto zřejmě neprošlo. Existuje totiž určité reklamní přehánění, které je tolerovatelné, protože běžný člověk údajně ví, že jde o nadsázku – a soudy to často berou v potaz. „Berou to tak, že průměrně vzdělaný člověk jim neskočí na špek,“ dodal Borovička.
Další typický problém spotřebitelů se týká smluv uzavřených přes telefon a jejich následné vypovězení. „I když uzavřu smlouvu po telefonu a jsem tak hloupý, ten prodejce mi musí písemně doručit všechno to, na čem jsme se po telefonu domluvili,“ ujišťoval náměstek Hajdušek. Jinak by totiž podnikatel porušil zákon.
A co zrušení závazku? Například když se člověk nechá „přemluvit“ na ulici, ale doma si uvědomí, že to byla chyba? „Běží vám 14denní lhůta na odstoupení od smlouvy,“ doporučil Hajdušek. Podle Borovičky se dá navíc odstoupit nejen písemně, ale i osobně v daném obchodě, nebo třeba telefonicky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
