Dánská ministryně pro integraci Inger Støjbergová se nechala před pár dny slyšet, že vláda je připravena spustit kampaň, jejímž cílem bude odradit další uprchlíky od cesty do Dánska. Inspirovala se tak patrně nedávno publikovaným videem, na kterém důstojník australského námořnictva posílá vzkaz uprchlíkům. Doslova jim vzkazuje, že Austrálie není vhodné místo pro ilegální migranty. Zmíněné video se šířilo po světových sítích jako lavina a získalo si značnou přízeň také u internetových uživatelů v České republice. Dánské inzeráty by měly vycházet v zemích, kde působí největší množství převaděčů. Konkrétně ministryně zmínila například Turecko.
Celý text v angličtině o plánované kampani dánské vlády je ZDE
Støjbergová, členka vládní strany Venstre, informace o plánované kampani zveřejnila prakticky hned poté, co dánský deník Jyllands-Posten přinesl závažné informace týkající se činnosti pašeráckých gangů. Ilegální převaděči dle těchto zpráv svým potenciálním klientům z řad uprchlíků nabízejí seznam evropských zemí, ve kterém jsou uvedeny konkrétní finanční částky, které uchazeč o azyl v dané zemi obdrží. „Je velmi podivné, že uprchlíci cestují přes tolik evropských zemí, aby nakonec skončili v Dánsku, Norsku, Švédsku nebo Německu,“ zmínila ministryně pro integraci a dodala, že vláda rovněž chystá snížit podporu uchazečům o azyl téměř o polovinu. „Inzeráty budou obsahovat právě tyto údaje. Tento druh zpráv se mezi nimi rozšíří jistě velmi rychle,“ řekla Støjbergová.
Podle údajů Eurostatu se počet příchozích žadatelů o azyl v loňském roce v porovnání s rokem předchozím zdvojnásobil. Zatímco v roce 2013 požádalo o azyl v zemi něco málo přes 7500 lidí, vloni to bylo již téměř 15 000. Přes 7000 žadatelů přišlo z válkou zničené Sýrie a dalších 2000 z Eritreje, kde vládne diktátorský režim. Podle dánských úřadů navíc jejich počet roste i v tomto roce, který ten předchozí nejspíš opět předčí. Dánsko nicméně odmítlo návrh Evropské komise na přerozdělování uprchlíků. Tvrdší postup nedávno zvolené vlády premiéra Rasmussena je však možné zdůvodnit také teroristickým útokem, který se letos odehrál v Kodani u židovské synagogy. Pachatelem byl syn palestinských přistěhovalců, jenž při útoku zastřelil dva lidi.
Také Švédsko je považováno přistěhovalci za zemi zaslíbenou a v posledních dekádách sem směřuje mnoho z nich. V loňském roce zde požádalo podle statistik Eurostatu o azyl přes 80 000 uprchlíků. Téměř polovina z nich pochází ze Sýrie, druhou nejpočetnější skupinu potom tvoří s 11 000 občané Eritreje. Švédsko sice bývá příznivci multikulturalismu dáváno za příklad země, kde funguje soužití s menšinami na výbornou. Jak ovšem uvádí švédský internetový server Swedenreport.org, tak i ve Stockholmu vznikají tzv. „no go“ zóny, kde se daří jen velmi obtížně uplatňovat zákony země. Tyto oblasti, stejně jako v Paříži nebo Londýně, vznikají v okrajových částech městské aglomerace a ovládají je gangy muslimských přistěhovalců.
Celý text v angličtině o situaci ve Švédsku najdete ZDE
V mainstreamových médiích a v politicky korektních politických kruzích je sice toto téma tabu, ale čas od času o „no go“ zónách promluví policisté, do jejichž „jurisdikce“ tyto oblasti spadají. Nedávno tak učinil policista Jakob Ekström pro populárně-vědecký švédský magazín Forsking & Framsteg, z jehož výpovědi cituje zmíněný internetový server Swedenreport.org. „Do nechvalně proslulých čtvrtí Tenste a Rinkeby se jedno osamocené hlídkové policejní auto již neodváží. Pokud tak učiní, házejí na něj zde žijící muslimové kamení. Násilné nepokoje jsou tady na denním pořádku. Musím to říci natvrdo, ale jde skutečně o „no go“ zóny. My tam už prostě nemůžeme dělat svoji práci,“ prohlásil švédský policista.
Podle odhadu švédských úřadů z února mělo letos v zemi požádat o azyl asi 90 000 lidí, což by bylo o deset tisíc více než vloni. Nyní se však ukazuje, že by toto číslo mělo poklesnout až na 74 000. Důvodem jsou podle zpravodajského serveru The Local dlouhé čekací lhůty na vyřízení žádostí a těžkopádná švédská byrokracie. „Doba zpracování jedné žádosti o azyl je ve srovnání třeba s Německem skutečně dlouhá a může trvat až šest měsíců. Pro uprchlíky je potom obtížné získat bydlení a zaměstnání,“ vysvětloval vedoucí švédské Rady pro migraci Anders Danielsson, který také uvedl, že do Švédska míří nejvíce uprchlíků v dětském věku ze všech států EU. „Předpokládáme, že letos to bude 12 000 dětí. To je ještě o 4000 více, než jsme původně předpokládali.“
Dalším důvodem, proč překvapivě klesá zájem uprchlíků o Švédsko, je obtížnější cestování přes evropský kontinent. Francie, Itálie a zejména Maďarsko zvýšilo zabezpečení svých hranic a uprchlíci se přes ně nemohou dostat dál. Současná švédská vláda se stále přiklání k otevřeným hranicím. „Co kdybychom žili ve válečné zóně my všichni? Jistě bychom se také snažili zachránit naše děti a zajistit jim jejich budoucnost v jiné zemi,“ cituje švédský server vyjádření ministryně zahraničí Margot Wallströmové. Ovšem oficiální postoje vlády jsou ostře torpédovány opoziční politickou stranou Švédští demokraté, která získala v posledních parlamentních volbách 12,9 % hlasů. Představitelé této nacionalistické strany požadují omezení imigrace a mnozí další zástupci středopravých partají zase nahlas hovoří o tom, aby země poskytla uprchlíkům jen dočasný azyl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
