Vladimir Putin je...Anketa
Kalousek dlouhodobě zdůrazňuje, že celá akce je organizována z Moskvy jako nepřijatelný zásah do vnitřních záležitostí cizí země. Tato agrese podle něj musí přimět svět k přehodnocení vztahu k Rusku.
„Je to definitivní porážka dosavadní politiky dobré vůle vůči Rusku,“ začal Miroslav Kalousek. Západní země si podle něj doposud nalhávaly, že pokud se vůči Rusku budou chovat vstřícně, Moskva to ocení a bude se chovat stejně. Nyní se prý jasně ukázalo, že taková politika k ničemu nevede.
„Krym není lokální záležitostí daleko od nás, která nás nezajímá. Krym je projev Putinovy imperiální politiky,“ zdůraznil Kalousek význam dnešní krize. V současnosti jde podle Kalouska o víc než o obchodní bilanci s jednou zemí. „Vždycky v historii, když agresor zjistil, že mu agrese projde, tak zkusil další,“ zdůraznil Kalousek.
Kalousek prý není přítelem jednostranných akcí vůči Rusku. Proto také prý, stejně jako předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, se nepodepsal pod výzvu tří bývalých ministrů, mezi nimiž jsou Michael Kocáb, Martin Bursík a Luboš Dobrovský.
Podle Václava Moravce tito exministři žádají zastavení přílivu ruského kapitálu do ČR. Vláda by však podle něj měla v rámci EU prosazovat co nejtvrdší postup a citelné sankce.
Kalousek však vyjádřil obavy, že současná vláda bude v Bruselu postupovat proti Rusku příliš mírně. Proto opakovaně zdůrazňoval, že jeho strana jako opozice jakékoliv kroky tímto směrem bezvýhradně podpoří.
Podle Mládka má česká vláda zájem především přispět k nalezení jednotného stanoviska EU. „Zájem Ruska samozřejmě je Evropskou unii rozložit,“ zdůraznil. Proto podle něj ti, kteří volají po tvrdých sankcích, ve skutečnosti přispívají k zájmům Moskvy.
Kalousek: Měli bychom spíš prohloubit spolupráci s USA
Mládek zmínil, že například zavedením plošných víz pro Rusy by se mohl přivodit bankrot řady pražských hotelů.
Mládek považuje za dostatečně razantní plánované sankce, které by vybraným představitelům Ruska zmrazily peníze v západních bankách a zakázaly vstup do zemí EU. Podle něj totiž jsou členové ruského parlamentu tak bohatí, že duma je pokládána za nejbohatší parlament na světě.
„Někteří z nich jsou schopni od pondělí do pátku vládnout Rusku, víkendy ale tráví například v Paříži. Budou-li tato selektivní omezení uplatněna, tak si toho určitě všimnou,“ uvedl Mládek. Přiznal, že si není jist, zda se ruská vojska díky těmto sankcím stáhnou z Krymu. Ale podle něj tak dojde „k zastabilizování východní a jihovýchodní Ukrajiny“.
Kalousek by však zrovna tuto sankci považoval za velmi účelnou, protože by aspoň i řadoví Rusové pocítili, koho podporují.
„Dokud celá ruská společnost nepochopí, že je Putin vede špatným směrem, tak se v té zemi nic nezmění,“ vysvětlil exministr své úvahy.
Podle Kalouska bychom v ekonomické politice vůči Rusku měli přehodnotit současnou politiku zaměřenou na co největší obchodní aktivitu, a více zohledňovat „ekonomickou bezpečnost“. Součástí této politiky by mělo být i prohloubení transatlantické spolupráce s USA.
„Agresí na Krymu se změnil svět, a my se tomu musíme umět bránit,“ vysvětlil. Přiměřené budou takové sankce, aby Putina přiměly opustit Krym a nenarušovat územní celistvost Ukrajiny.
Podle Mládka jsme na začátku devadesátých let opustili své pozice na trzích bývalého SSSR, nadšeně nás nahradily jiné země, a nám trvalo téměř dvacet let, než jsme se z toho vzpamatovali. „Já opravdu nechci, aby se to opakovalo,“ zdůraznil.
Později Kalousek zdůraznil, že současná situace na Krymu „je prostě anšlus“. A s anšlusem má střední Evropa velmi negativní zkušenosti. „Historie nás učí, že pokud agresorovi projde první anšlus, projdou mu i ty další,“ připomněl. A zastavit první anšlus je podle něj mnohem snažší a levnější, než poté hasit velký požár.
Mládek připustil, že Kalouskovo přirovnání k anšlusu je nejspíš věrohodné. „Včera jsem poslouchal německou televizi, kde tomu tak také říkají, takže jinak se tomu asi ani říkat nedá,“ uvedl, což Kalousek ocenil spokojeným úsměvem.
Podle něj tyto události nejvíce poškodí samotné Rusko a Ukrajinu. Mládek vyjádřil přání, že do budoucna by se měla Ukrajina stát členským státem EU a Rusko jejím blízkým spojencem. „Rusko by se asi členem stát nemohlo, ale určitě by mělo být přidruženým partnerem svázaným řadou smluv, podobně jako třeba Turecko nebo Norsko,“ plánoval.
Plyn z Kataru dostaneme přes Polsko
Česko v rámci snížení závislosti na dodávkách ruského plynu dojednalo s polskou stranou, aby se lépe propojila plynová potrubí mezi oběma zeměmi. Protože do Polska se bude dovážet plyn z Kataru. K realizaci tohoto plánu by prý mělo dojít do dvou let.
Sankcí proti Rusku se obává i nositel titulu Podnikatel roku 2013 Jiří Hlavatý, generální ředitel největší české textilky Juta. Naznačil to ve svém vystoupení v Otázkách Václava Moravce. Firmě Juta se podařilo zvýšit vývoz svých výrobků výrazným způsobem. Zatímco v roce 2011 vyvezli do Ruska zboží za 101 milionů, loni to už bylo za téměř čtvrt miliardy. Hlavatý uvedl, že ani v současnosti obchodování s ruskou stranou nepřerušil. Nicméně problémy způsobila devalvace rublu o 16 % a ukrajinské hřivny asi o 20 %. Hlavatý doufá, že politici dospějí k dohodě, protože jinak by byla válka.
Pokud by kvůli sankcím musela firma z ruského trhu odejít, znamenalo by to pro ni nutnost zvýšit aktivity v západních zemích. Podle Hlavatého má Juta silné obchodní zastoupení v Holandsku, Itálii či Francii.
Hlavatý také plánuje výstavbu továrny své firmy v Rusku. Tohoto záměru se nevzdává, i když definitivní rozhodnutí odsunul na dobu, až politici krizi na Ukrajině vyřeší.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
