Jonák byl podle něj obrazem bláznivé mafiánské porevoluční doby. „Tam se v jeden večer sešli politici, umělci, zločinci, podnikatelé a vysocí policajti. Ti všichni se tam chodili bavit, koukali na jeho cvičeného medvěda, na striptýz a dělali kšefty. V zásadě kdo nebyl v Discolandu, jako by byl méněcenný,“ říká Klíma a dodává, že Jonák byl později odsouzen na 18 let za vraždu manželky.
„On byl kriminálník, ale dodnes není jasné, zda opravdu zavraždil svoji ženu, za což byl odsouzen na 18 let,“ naznačil Klíma, podle kterého Jonáka dlouhý pobyt ve vězení zlomil. „On odjakživa chlastal, fetoval a měl tu životosprávu špatnou. Navíc on šel do vězení z toho naprostého luxusu, který tak rád dával na odiv,“ spustil Klíma svoji vzpomínku z natáčení filmu Nahota na prodej, kde hrál Jonák roli mafiána.
„Přišel v bílým obleku a najednou si sáhl do kapsy, vyndal pakl bankovek v ruličce a zeptal se, jestli jsme už někdy viděli milion. Pak sáhl do druhé kapsy, vyndal obrovský magnum a zeptal se, jestli jsme už viděli takovou pistoli. A pak se tam projížděl luxusním terénním autem, on z toho luxusu prostě spadl na úplný dno,“ podotkl Klíma.
Do Discolandu podle Klímy chodilo množství politiků, ale nikdo z těch, kteří jsou dnes na scéně. „Že by tam chodil Klaus nebo Zeman, tak to určitě ne. Ale z umělců tam chodil třeba i Karel Gott. Já mám dodneška velkou fotku, jak sedí Gott s Jonákem a smějí se. Tenkrát to nikomu nepřišlo divné, dneska už by byl v novinách, že chodí do bordelu,“ dodal Klíma.
Ivan Jonák zemřel v roce 2016, tři roky po propuštění z vězení. V cele napsal knihu, ve které sám sebe popsal jako dělníka revoluce a krále diskoték.
Kniha nesla název Sex, disco, revoluce a vypráví zejména o dění v revoluční a čerstvě porevoluční době. Jonáka zastihly listopadové protesty uprostřed čilého podnikání mimo oficiální struktury centrálně plánované ekonomiky. Hlavní část jeho výdělků pocházela z černého taxikářství v Praze. K němu si několik měsíců před revolucí pořídil přes známé v Německu luxusní bílý mercedes, který se později stal výraznou rekvizitou pražských událostí.
Exotický bílý mercedes se například využil na převážení letáků, a zářící Jonákovo auto se později stalo pojízdným revolučním tlampačem, který objížděl Prahu a pak i další destinace a z megafonu zapůjčeného z divadla burcoval lidi, aby se přidali ke generální stávce.
Zcela novou dynamiku Jonákova revoluční aktivita nabrala, když se u Československého rozhlasu náhodou setkal s Karlem Krylem, který si stěžoval, že za krátkou dobu má být mezi studenty a Občanské fórum mu slíbilo odvoz, který nedorazil.
Jonák mu okamžitě nabídl svůj mercedes, a tak se stal řidičem jedné z legend listopadových dní. O pár minut později se Kryl objevil „u koně“ na Václaváku a shromážděným odzpíval improvizovaný koncert.
Vystoupení Karla Kryla na Václaváku velmi zvedlo rovněž popularitu jeho taxikáře. A to se hodilo o pár dní později, když se volilo nové vedení tamního „stávkového výboru“. A novým předsedou se stal právě Ivan Jonák. Současně byl zvolen i pokladníkem s právem spravovat všechny prostředky vybrané do kasiček na Václavském a Staroměstském náměstí.
Do nové práce se pustil s vervou: „Studenti rádi kasičky obraceli a vytahovali z nich hlavně bankovky vyšších hodnot a marky. Tak jsem nechal všechny kasy provrtat a skrz díru jsem je velkým šroubem připevnil ke stolům,“ vyprávěl dělník revoluce.
Po dalších několika týdnech se skupina přetransformovala v přípravný výbor nové politické strany, jejichž vznik byl tehdy již povolen. A pod touto hlavičkou stále vedla podnikání s revolučními suvenýry. Peněz prý v pytlích bylo tolik, že se nejen nedaly utratit, ale nikomu se je nechtělo ani počítat. Kasičky v centru Prahy se vybíraly dvakrát až třikrát denně.
Právě z těchto peněz se pak částečně financovalo Jonákovo diskotékové impérium Discoland Silvie. S ním je spojena i vražda jeho manželky Ludwiky, která chtěla Discoland prodat, což se zdejším mafiánům nelíbilo, a byla tak objednána její vražda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
