„Kdyby u italských břehů přistálo 600 psů, lidé by je okamžitě chtěli zachránit. Uprchlíci je tolik nezajímají. Zpronevěřili jsme se svým křesťanským hodnotám,“ zmínila Vášáryová dle webového portálu časopisu Respekt ve svém projevu.
Podle ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera je těžko uvěřitelné, že vedle jiných zemí i v České republice, jsou lidé kvůli právním předpisům zavíráni do táborů. Za nepříliš šťastné řešení pak člen vládního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky považuje i stavění žiletkových plotů. Při první vážnější krizi dle jeho názoru reagujeme způsobem, o němž jsme si mysleli, že už ho nikdy nebudeme používat. „Pokud sledujeme hysterii Čechů kvůli příchodu uprchlíků ve chvíli, kdy se vlastně nic neděje, pak se člověk zamýšlí, odkud se vlastně náš strach bere,“ uvedl rovněž Dienstbier.
Právník a sociolog Jiří Přibáň z Cardiff University se nás zastal, když uvedl, že nejsme rasističtější než mnohé jiné společnosti. „Neumíme se vyrovnávat s tím, že k nám přicházejí cizinci, ale riziko nástupu extremistických stran je všude po Evropě stejné,“ míní Přibáň, který ve svém projevu rovněž kriticky zhodnotil přístup české vlády k povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Podle jeho názoru sice kvóty nejsou adekvátním řešením uprchlické krize, nicméně když je nechceme akceptovat, měli bychom prý přijít s návrhem, jak tedy postupovat. A to údajně česká vláda nedělá.
Právníka v souvislosti s debatou o uprchlické krizi překvapilo, že šéf Bundesbanky prohlásil, že imigranti jsou prospěšní pro německou ekonomiku. To však Přibáň považuje za velmi špatný přístup. „Musíme pomoci politickým uprchlíkům z důvodu toho, že jsou lidé jako my, ne proto, že přinášejí zisk,“ myslí si.
Havel kdysi řekl...
Někdejší český velvyslanec ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, v současné době ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský se podivil nad tím, že nejprve ukazujeme na syrského prezidenta Bašára Asada jako na strůjce problému, abychom ho po několika letech chtěli začlenit do řešení syrské krize. „Avšak to nejhorší, tedy že tisíce a tisíce lidí dále prchají ze svých domovů, stále trvá,“ připomněl Žantovský.
Někdejší blízký spolupracovník Václava Havla také zmínil, že náš první porevoluční prezident jednou řekl, že by EU měla vědět, kde leží. A pokud chce hranice bourat, měla by nejprve vědět, kde jsou. Jinak nelze dojít k míru. Podle Žantovského představuje EU model sdílené suverenity, přičemž suverenitu prý národním státům nebere. „Někteří z nás si myslí, že národní státy jsou překonané, ale většina lidí na světě si to nemyslí – a my to musíme brát na vědomí, když řešíme otázku utečenců,“ podotkl Žantovský.
Celou konferenci uzavřel svým projevem předseda TOP 09 a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Nejdůležitější je přemoci svůj strach. Bohužel tu jsou politici, kteří napomáhají šíření strachu, což nakonec vede k násilí. Musíme pracovat na jeho překonání. Je to nejdůležitější věc dneška. Ti, kteří zde diskutovali, se postavili strachu na věru těžších místech, než je střední Evropa. Postavme se těm, co šíří strach a nenávist. A je nutné tak udělat ve své vlastní zemi,“ uvedl Schwarzenberg.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
