Podle BBC je v zemi zhruba dvě stě kostelů, kteří nabízejí tzv. Kirchenasyl, církevní asyl, uprchlíkům. Jde o starobylou německou tradici útočiště na církevní půdě. Dokud na ní uprchlík pobývá, německé úřady jej ze země nevyhodí.
Jestliže například Ali, který uprchl z Afghánistánu, zůstane v kostele půl roku, bude moci požádat v Německu o azyl a nebude tak deportován zpět do Bulharska, kde se mu vůbec nelíbilo. Podle zákona tam měl však zůstat a žádat o azyl tam, neboť Bulharsko bylo první evropskou zemí, do které přišel. „Byl jsem tam 25 dní ve vězení. Bili mě. Rozbili mi ruku,“ tvrdí o Bulharsku Ali.
O uprchlíky v kostele svatého Josefa v Tutzingu se stará skupina místních žen. „Někteří moji přátelé říkají, co to děláš? Ale můj postoj to nemění,“ konstatuje jedna z nich.
Podle všeho se však německá vláda na církevní hodnostáře zlobí. Počty uprchlíků žádajících v zemi o azyl totiž neustále stoupají. Vztek však pociťují i kněží. "Otázkou je, proč se těmto lidem nepomáhá ve Středozemí. Je to trestný čin neposkytnutí pomoci v nouzi. Politikové by měli vytvořit pro uprchlíky rozumný přístup do Evropy a vytvořit humánní životní podmínky pro uprchlíky ve všech členských zemích EU," říká kněží Peter Brummer.
Původní text ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
