Premiér Česko – Slovenska, který má Váš respekt:Anketa
Premiér na středeční tiskové konferenci zmínil, že velmi intenzivně komunikuje epidemickou situaci se Zdeňkem Helem z Iniciativy Sníh.
„V úterý jsem se s ním bavil. Mluvili jsme o lécích, které údajně Německo nakoupilo z USA. Jde o lék, který byl údajně podán exprezidentovi Donaldu Trumpovi,“ sdělil ministerský předseda.
Pro radu si chodí také za Pavlem Řehákem či Mariánem Hajdúchem. „Mimochodem, v minulosti jsem mluvil i s profesorem (Jiřím) Beranem. Zkrátka mluvím se všemi, abych získal co nejvíce informací,“ podotkl Babiš.
Redakce iDNES.cz přinesla bližší informace, co a s jakým svým rádcem Babiš projednává.
Imunolog, biochemik a profesor patologie Zdeněk Hel je jedním ze zakladatelů apolitické Iniciativy Snih sdružující experty.
Právě on se svými kolegy se snaží vládě radit, jak nejlépe Česko provést nepříznivým vývojem epidemie v zemi.
„Musím říct, že pan premiér se o všechno velmi zajímá, naslouchá nám, ptá se na detaily. Některé z návrhů, které jsme předložili, už prosazuje do praxe,“ řekl redakci imunolog Hel, jenž s Babišem hovoří také o monoklonálních protilátkách, které představují nadějnou terapii v raném stadiu nemoci covidu-19.
S Babišem řešil také výzkum, který naznačuje, že v některých pacientech virus SARS-CoV-2 přežívá po dobu mnoha měsíců a způsobuje chronickou zánětlivou reakci. Hel považuje za chybu bagatelizaci závažnosti epidemie a používání přeplněných nemocnice jako jediné kritérium při stanovování protiepidemických opatření.
Dalším rádcem je ředitel pojišťovny Direct Pavel Řehák, onen původně záhadný muž, který za Babišem přišel v první vlně epidemie „s nějakým modelem a byla tam úplně šílená čísla“. Když se model poněkolikáté v řadě potvrdil, premiér mu uvěřil. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) Řehák zachránil Česko.
Babiš naslouchá také vědci a lékaři Mariánu Hajdúchovi, který se zabývá převážně molekulární a translační medicínou. V tomto oboru založil na olomoucké univerzitě ústav, který také řídí. Od jara 2020 vedl Laboratorní skupinu při Ministerstvu zdravotnictví, v prosinci 2020 na svou funkci rezignoval. Sehrál zásadní roli při obou vlnách pandemie a je spoluautorem Národní strategie pro testování, na jejímž základě byla vytvořena síť laboratoří po celém Česku.
Dalším je český vědec Jan Kulveit, expert na modelování globálních rizik, který působí na Oxfordské univerzitě v Anglii, kde působí v Institutu budoucnosti lidstva. Zároveň je jedním ze spoluautorů původní protiepidemické tabulky PES. Vláda nyní jedná o její aktualizaci. S příchodem nové britské mutace koronaviru však Kulveit upozornil, že PES pro ni nebyl vyvíjen.
Premiér prý hovoří i s epidemiologem profesorem Jiřím Beranem. Do českého povědomí se letos zapsal propagací léku Isoprinosine k eliminaci rozvoje nemoci covid-19. Na ministerstvo poslal i návrh, jak epidemii zastavit. Vláda se prý mylně zabývá celou populací a považuje ji za ohroženou, když ohroženou skupinou jsou podle statistických dat lidé starší 65 let.
Posledním je pak epidemiolog Roman Prymula, který během pandemie koronaviru vystřídal hned několik různých funkcí. Vaz mu na postu ministra zdravotnictví zlomila tzv. vyšehradská kauza. Nyní je poradcem premiéra Babiše. S ním chce nyní probrat například krizové použití čínské vakcíny a ruské vakcíny Sputnik V.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
