V roce 2003 odstartovala „růžová revoluce“ v Gruzii, po které následovala „oranžová revoluce“ na Ukrajině, „tulipánová revoluce“ v Kyrgystánu v roce 2005 a pokusy o revoluci v jednotlivých arabských zemích.
V posledních pár letech se zdá, že se barevné revoluce přelévají i do Evropy. „Podíváme-li se na opakované neúspěšné pokusy o vyvolání barevné revoluce v Praze po přímé volbě prezidenta Miloše Zemana, musíme si již od 17. 11. 2014 povšimnout, že scénář, hlavní aktéři a sponzoři jsou celých pět let stejní. Jenom některé způsoby protestů vyvíjené v Praze byly natolik atraktivní, že je importovali do USA, aby vylepšili demonstrace proti zvolení Donalda Trumpa – červené karty. Ostatně, protesty proti výsledku prezidentských voleb ve Spojených státech představovaly první náznak toho, že technologie korekce demokratických voleb pouličními demonstracemi se nemusí omezit jen na periferii západní civilizace (včetně Prahy),“ napsal Bašta v komentáři pro server PrvníZprávy.cz.
Teď se podle Bašty přesunula barevná revoluce i do Francie. Lidé se svolávají pomocí sociálních sítí a jejich počínání zneužívají radikálové, kteří se nezdráhají páchat násilnosti. To jsme prý viděli i na ukrajinském Majdanu v roce 2014.
Bašta má za to, že se na těchto revolucích potvrzuje jedna stará pravda. „Zdá se mi proto, že jsme svědky prastarého jevu, kdy nová technologie, která měla svým objevitelům zajistit převahu a úspěch v boji s konkurenty, se pak může stát noční můrou pro ně samé. Společnost, v níž se nerespektují výsledky voleb, se zcela zákonitě posouvá směrem k totalitě. Inu, kdo seje vánek, sklidí bouři, dobře věděli naši předkové,“ uzavřel Bašta.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
