Brusel chce monitorovat každou zprávu na WhatsAppu i Messengeru. Titulek, který v posledním prázdninovém týdnu vyvolal nečekaný rozruch napříč celou politickou scénou. Všichni ujišťovali, že „šmírování“ vašich konverzací s přáteli nikdy nepřipustí.

Rozruch vyvolal návrh legislativy Evropské unie, který má být primárně zaměřen proti zneužívání dětí. Existují ale obavy, že se jeho záběr časem rozšíří.

Systém má fungovat na principu skenování zpráv v telefonu, tabletu i počítači, a to ještě před odesláním. Pokud by technologie vyhodnotila její obsah jako nezákonný, upozornila by na něj úřady, které by pak mohly komunikaci dešifrovat a sledovat podrobněji. Zpřístupnění zpráv úřadům by museli zajistit poskytovatelé aplikací.

V principu by šlo o digitální analogii situace, při které by pošta před doručením otevřela a kontrolovala každý dopis. Nyní by bedlivým okem prošel každý laškovný obrázek, který pošlete kamarádovi. 

Jak poznamenávají média i experti, ještě před pár lety by to bylo považováno za sci-fi. Ale i když jsou experti na technologie ke spolehlivosti detekce dost skeptičtí, politická vůle v EU se k prosazení kloní mnohem více.

Historie tohoto návrhu je totiž velmi pestrá.

V červenci 2021 projednával Evropský parlament legislativu s názvem „dočasná výjimka z některých ustanovení, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na čísle pro zpracování osobních a dalších údajů za účelem boje proti sexuálnímu zneužívání dětí online“.

Pro dlouhý název se vžilo spíše pracovní označení „Chat control 1.0.“. Mělo jít o výjimku z práva na ochranu soukromí při elektronické komunikaci, odůvodněnou závazky EU k ochraně dětí před zneužíváním. „Digitalizace přinesla mnoho výhod pro společnost a ekonomiku, ale také s sebou přinesla výzvy včetně nárůstu sexuálního zneužívání dětí na internetu,“ píše se v textu.

Směrnice proto zaváděla dobrovolné skenování e-mailů u providerů. Šlo o výjimku, časově omezenou a navíc dobrovolnou.

Z jednadvaceti tehdejších českých europoslanců hlasovala většina pro návrh. Proti se postavila Kateřina Konečná, Hynek Blaško a trojice Pirátů Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová. Zbytek českých europoslanců hlasoval pro.

Živná půda pro dezinformace a protiunijní nálady?
Ne trollové Putinově sklepě. Ale neschopnost politiků.
Ukážeme si to na příkladu Chat Control. Tady ODS opět ukázala klasický náskok na vidle s rozběhem. Nepřipraveni, reagují a ještě tak hloupě, že...škoda mluvit ...k věci.???? pic.twitter.com/sb0muAt24k

— Insideri ze Strakovky (@ministerstvo) August 27, 2025

Velmi krátce poté ale začala zaznívat kritika, že v přijaté podobě je opatření v podstatě neúčinné. Zejména proto, že není povinné a někteří provideři jej nedělají důsledně a také proto, že nepostihuje „dokumenty v kategorii end to end šifrování“, tedy soukromé chatové konverzace.

Část europoslanců a úředníků, ale také třeba koalice neziskovek ECLAG začaly krátce poté prosazovat mnohem přísnější „šmírovací“ legislativu. Tahounem se stala švédská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

Její představy se ale poměrně rychle staly terčem kritiky. Nejen proto, že měly povinně kontrolovat veškerou komunikaci, ale rovněž pro technickou neproveditelnost. Výbor Evropského parlamentu, který si nechal k návrhu komisařky vypracovat studii, zkonstatoval, že neexistuje technické řešení, které by dokázalo odhalovat materiál zobrazující sexuální ohrožování dětí bez vysoké chybovosti. V Irsku, kde se tento přístup zkoušel, bylo jako pozitivní vyhodnoceno 20 procent udání, ale plných 10 procent bylo „falešně pozitivních“.

Zastánci práva na soukromí navíc poukazují na judikaturu Soudního dvora EU, který opakovaně rozhodl, že uchovávat data ze soukromých komunikací není možné. Unijní orgány pro ochranu soukromí konstatovaly, že „návrh by se mohl stát základem pro de facto jakékoliv skenování obsahu prakticky všech typů elektronické komunikace“.

Obavy, že vyhledávání CSAM (materiál sexuálního zneužívání dětí) by mohlo být přepnuto na vyhledávání jiného obsahu a infrastruktura vybudovaná k ochraně dětí by mohla být užívána k jiným účelům, se staly základem pro velmi vážnou kritiku „Chat control 2.0“.

Navíc se objevily informace o nestandardním dění při přípravě směrnice a podezřelém vlivu některých technologických skupin. Doložena byla třeba její komunikace s manažerkou společnosti Thorn. Firma, ve které figurují hollywoodské hvězdy Ashton Kutcher a Demi Mooreová, vyvíjí nástroje, které za pomoci AI dokážou skenovat obrázky.

„Na cestě k tomuto návrhu jsme šly hodně dlouho spolu,“ psala komisařka ředitelce Thornu Julii Corduové. Současně ji prosila o spolupráci při jeho prosazování v Evropském parlamentu.

Investigace, představená webem Balkan Insight, popsala propojení klíčových aktérů a celé skupiny, která prosazuje návrh. Skupiny s přímými vazbami na komisařku Johanssonovou v podstatě diktovaly obsah návrhu.

„Předstírají, že jsou nevládní organizace, ale chovají se spíše jako technologické společnosti,“ uvedla k těmto vazbám skepticky Arda Gerkensová, někdejší zakladatelka nejstarší evropské linky pro hlášení sexuálního zneužívání.

Thorn, který je v EU registrován jako charita, své AI nástroje normálně prodává na trhu, jen americkému ministerstvu vnitřní bezpečnosti prodal licence za 4,3 milionu dolarů. Pro jednání s Bruselem si najal věhlasnou lobbistickou agenturu FGS Global, které měl jen za rok 2022 zaplatit 600 tisíc eur.

V roce 2020 se online jednání s účastí Ursuly von der Leyenové měl účastnit i pan ředitel Aston Kutscher, dlouholetý hlasitý bojovník proti sexuálnímu zneužívání. Před dvěma roky ale musel vedení opustit, když se pokoušel lobbovat u soudce za kolegu herce, později odsouzeného za dvojnásobné znásilnění.

V listopadu 2022 se Kutscher a Johanssonová potkali na summitu pořádaném místopředsedkyní europarlamentu Evou Kailiovou. Tu krátce poté zatkli kvůli nelegálnímu lobbování pro Katar. Herec se zde i na mnoha jiných fórech snažil úředníky EU přesvědčovat, že kalifornská technologie zvládne naskenovat podezřelý materiál, a přitom nenaruší soukromí. Nad úrovní jeho výkladu ale podle dokumentů pozvedali obočí i otrlí byrokraté.

Komisařka Johanssonová dlouho odmítala zveřejnit jakoukoliv dokumentaci z jednání s Thornem, po několika měsících, když k tomu byla přinucena, se ukázalo, že šlo o dlouhodobé konzultace na denní bázi. Na všechny námitky ale komisařka reaguje slovy: zastánci svobody slova jsou vždy hodně slyšet, ale já chci mluvit za děti.

Boj za kontrolu internetu pod heslem ochrany před zneužíváním výrazně akceleroval od dubna 2020, kdy se z britské vládní nadace WeProtect stala mezinárodní neziskovka se sídlem v Nizozemsku, ve které se spojily bezpečnostní agentury, technologické giganty i nevládní organizace. Začala masivně čerpat z unijních programů a jedním z hlavních představitelů se stal Antonio Labrador Jimenez, vysoce postavený bruselský úředník z týmu Ylvy Johanssonové.

V článku Balkan Insight panuje velká nedůvěra k technologiím, které slibují detekci závadného obsahu za zachování počítačové bezpečnosti (text vyšel na podzim 2023, a rozebírá tedy tehdejší úroveň poznání). „Myšlenka, že budeme moci vést šifrované konverzace, je s těmito automatizovanými systémy skenování zcela neslučitelná a je to záměrné,“ řekl Matthew Daniel Green, kryptograf a bezpečnostní technolog z Univerzity Johna Hopkinse.

Schůzek se měl aktivně účastnit také španělský europoslanec Javier Zarzalejos, který byl zpravodajem návrhu. A ze zápisů z europarlamentu vyplývá, že se v debatě zajímal o možnosti širšího využití „příkazů k detenci“. Právě tímto úkonem má být monitoring aktivován.

Rovněž zástupci Europolu měli vyjádřit naději, že by se technologie dala využít i proti jiné trestné činnosti. Úředníci EU jim podle zápisu měli sdělit, že jejich přání chápou, ale je třeba být při prosazování realistický.

Všemi nástroji proti dezinformacím

Evropská unie již několik let ve svých dokumentech hovoří o využívání technologií k boji proti dezinformacím. První Kodex boje proti dezinformacím byl přijat již v roce 2018. Obsahoval 21 závazků odpovídajících tehdejším legislativním a technologickým možnostem, od regulace politické reklamy po demonetizaci účtů, které budou shledány jako dezinformační.

V roce 2022 byl schválen nový program s ještě silnějšími nástroji, zahrnující například spolupráci s podporovanými neziskovkami věnujícími se fakt-checkingu.

„Signatáři se dohodli na mezioborovém zkoumání nepovoleného manipulativního chování a praktik k šíření dezinformací. Budou také povinni pravidelně přezkoumávat seznam taktik, technik a postupů používaných zlomyslnými aktéry a zavést jasnou politiku, která pokryje širokou škálu chování a praktik,“ stojí v dokumentu.

Vrcholem této iniciativy je pak projednávání Digital service act, zákona o digitálních službách, které probíhá právě v letošním roce.

Jeho zásady již dopředu inkorporovalo do svého práva Rumunsko a byly uplatněny před letošními prezidentskými volbami. Novinář Stéphane Lucon hovoří o aktivní roli úřadů při „moderování obsahu“ na internetu a vyjádřil pochybnosti o transparentnosti celé úřední mašinerie. Prokazatelné podle něj je, že byl v Rumunsku aktivován Systém rychlé reakce, speciální režim, dávající vybraným organizacím rozsáhlé pravomoci k ovlivňování a moderování dění na internetu.

Novinář Lucon také upozornil na slova rumunského ministra vnitra, který si velmi pochvaloval, jak se o rumunský příklad zajímá mnoho členských zemí, velmi aktivně prý jeho protějšek z Prahy.

Tyto zásahy, mající různorodou podobu, jsou akceptovány v rámci nové politiky EU nazývané jako „štít pro demokracii“. Za tímto účelem byl v Evropském parlamentu zřízen stejnojmenný výbor. „Globální informační prostředí se za posledních deset let proměnilo v geostrategické bitevní pole. Skupina EPP již mnohokrát zaznamenala pokusy cizích mocností o ovlivňování demokratických procesů v EU i v jednotlivých členských zemích. V rámci Unie se musíme zamyslet nad tím, jak přizpůsobit naše právní předpisy, abychom dokázali těmto hrozbám čelit a zároveň hájit hodnoty, na nichž naše Unie stojí,“ píše k tomu na svém webu Evropská lidová strana, kterou reprezentuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Evropský parlament dnes odsouhlasil zřízení zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii, jehož cílem bude posílit odolnost EU vůči hybridním hrozbám, zahraničnímu vměšování a dezinformacím.

Čeští europoslanci a europoslankyně hlasovali následovně: pic.twitter.com/veu3iK0F52

— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) December 18, 2024

Její zástupci v roce 2021 hlasovali pro „Chat control 1.0.“. A je otázkou, zda jejich zamyšlení, jak čelit hrozbám, nemůže dospět k zahrnutí možností využití zavedených technologií ke skenování internetových konverzací. Zejména pokud explicitně hovoří o přizpůsobování právních předpisů a o cílení opatření zejména proti hrozbám v online prostoru.

Prosazení monitoringu chatových zpráv považuje za jednu ze svých priorit současné dánské předsednictví. Právě Dánsko je přitom obsáhle zmiňováno v textu amerického The Atlantic, který navzdory své levicově liberální orientaci publikoval text s názvem „Evropský problém se svobodou slova“. Kodaň je v něm zmiňována mimo jiné kriminalizací činu nazvaného „nevhodné nakládání s předměty náboženského významu“, který po mnoha desetiletích de facto zavádí trestný čin rouhání.

Česká politická reprezentace, zejména reprezentanti Fialovy vlády, po zveřejnění informací o podobě nové legislativy vehementně ujišťují, že ji nepodpoří a budou v Bruselu hledat většinu pro její zamítnutí.

„Sledování soukromé korespondence občanů nepřipustíme. Nesouhlasíme s tím, aby bylo možné monitorovat veškeré e-maily nebo zprávy na platformách, jako je WhatsApp nebo Messenger. Ochrana našich dětí je důležitá, ale musíme jí dosáhnout jinak. Ne že to bude znamenat prolomení soukromí milionů lidí. To je nebezpečné a může to být zneužito. Proto jsme to dosud odmítali a odmítneme to i v budoucnu,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Jakou podobu toto „odmítání“ doposud mělo, o tom promluvily přímo unijní dokumenty. „Pokud jde o šifrovanou komunikaci, zdá se, že návrh jde správnou cestou,“ uvádí se v něm k pozici České republiky.

Vedoucí komunikace Ministerstva vnitra ale tvrdí, že šlo o reakci na alternativní návrh polského předsednictví, z kontextu ale vyplývá, že pozitivní hodnocení směřuje k původnímu návrhu.

„V každém případě Česká republika je toho názoru, že povinnost nahlašování by se měla vztahovat na všechny poskytovatele, ne jenom na poskytovatele v rizikových službách,“ stojí také dále v textu.

Již v červnu 2024 o stanovisku ke skenování konverzací jednala vláda. Upozornil na to tehdejší ministr Ivan Bartoš, který se stavěl kategoricky proti. Hlasování ve sboru ale dopadlo neutrálně a ministři dostali pro hlasování v Bruselu doporučení se zdržet hlasování.

Iniciátorem měl být Vít Rakušan, který měl na vládě za sebe uvést, že ke kontrole konverzací má pozitivní postoj. Jako ministr vnitra prý podporoval zájmy vyšetřovatelů, kteří se o legální prolomení šifrování aplikací snaží už delší čas.

V minulých dnech Vít Rakušan ujišťoval, že s plošným sledováním konverzací nesouhlasí, podporuje pouze boj proti pornografii. Rakušanův stabilně vstřícný postoj nedávno potvrdil i Ondřej Profant, který se za Piráty účastnil jednání coby náměstek ministra.

Naopak proti se postavilo původně spíše neutrální Ministerstvo spravedlnosti pod Pavlem Blažkem. Současná ministryně se k tématu nevyjadřuje.

Web Fight chat control, který celý legislativní pokus monitoruje a shrnuje postoje členských zemí, donedávna vedl Česko mezi „neutrálními“, což odpovídá pozici vlády z loňského června. V tomto týdnu nás po vyjádřeních vládních představitelů zařadil mezi odpůrce.

Zastánci návrhu však stále mají v rámci Unie většinu. Návrh podporuje celkem patnáct států včetně velkých Francie a Itálie. Německo je mezi „nerozhodnutými“, kterých je sedm. Proti návrhu stojí Polsko, Nizozemsko, Rakousko, Belgie a nově Česko, dohromady disponující 147 poslanci ze 720.

Frustrace je patrná i ve vládních stranách. „Musím se přiznat, že už jsem tolikrát slyšel, jak je pro někoho něco ‚nepřijatelné‘ a že to ve ‚stávající podobě rozhodně nepřijme‘, že je zcela evidentní, že při projednávání bude držet kušnu a za rok mi s blahosklonným výrazem řekne, že Chat control je realita, že se s ní nedá nic dělat a ať beru šmírování soukromé konverzace jako příležitost, protože mi EU pošle 15 Kčs na cyklostezku uprostřed horoucí prdele,“ vyjádřil se jeden z členů ODS.

Advokát Radek Suchý ale upozorňuje, že tato unijní legislativa bez ohledu na svůj rozsah přinese průlom do právního postavení listovního tajemství a dalších práv spojených se svobodou vyjadřování.

„Porušování listovního tajemství, odposlechy, sledování apod. se u nás vždy řídily trestním řádem a měly a mají svá přísná pravidla,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz.

Pojetí institucionálního a organizovaného šmírování podle něj narušuje národní jurisdikci ve vyšetřování (podle návrhu má jít o unijní monitorovací centrum). Především ale tyto zásahy posouvá mimo oblast trestního práva a jeho přísných regulací. „To bylo samozřejmostí vždy jen v totalitních nebo autoritářských režimech,“ dodává Suchý.

Předvolební otočka ministra Rakušana je podle něj nevěrohodná.

„Ohánění se ochranou před šířením dětské pornografie již také nemůže obstát. Stát disponuje mimořádně kvalitními prostředky a nástroji, jak tuto trestnou činnost odhalovat a jak ji monitorovat. Je to snaha kontrolovat a monitorovat nás, naše názory a nedej bože jakoukoli občanskou nebo politickou aktivitu proti vládnoucím elitám,“ obává se.

V citovaném článku z roku 2023 nabídl hořkou prognózu dalšího vývoje akademik Ross Anderson z Cambridgeské univerzity: „Bezpečnostní a zpravodajská komunita vždy využívala témata, která zákonodárce děsí, jako jsou děti a terorismus, k podkopávání online soukromí. Všichni víme, jak to funguje. Takže pokud přijde teroristický útok, žádný zákonodárce nebude bránit rozšíření skenování ze zneužívání dětí na závažné trestné činy násilné nebo i politické,“ odhadl akademik, který v loňském roce bohužel zemřel.

Psali jsme:

Uvidí i fotky vašich dětí? Přísaha spouští akci proti „šmírování“ Bruselu

Hospodářská komora se striktně vymezila proti tzv. šmírovací vyhlášce

Ministr Bartoš: Nejlepší úmysl, ale naprosto příšerné provedení

Jan Mařenka: V Německu teď Velká Matka. Co nesmaže cenzor, smažete si sami