„Bylo vidět, že bylo Rusko velice dobře připravené, měli zapojenou i propagandu. Rusko obehrálo celý vyspělý svět velice jednoduše," tvrdí Votápek. „Západ si už neumí představit, aby použil nějaké sankce ani sílu, aby Krym navrátili Rusku. A ještě k tomu se sankce drobí, nejsou ani jednotné," dodává. „Tento scénář může být použít kdekoliv na území Sovětského svazu. Motivem akce Krym nebyla ochrana ruské menšiny na Krymu. Kreml to zneužil z vnitropolitických důvodů. Putin nyní začíná sbírat sovětské země," vysvětluje.

„Ve věci Krymu jsme projevili určitou neochotu a nepřipravenost. Ten zásah musel být dlouhé měsíce připravován. Kde byla rozvědka? Co dělali naši diplomaté v Moskvě?" ptá se Votápek. Podle něj chce Rusko paradoxně tímto krokem odvrátit ekonomickou krizi. „Rusko nestačí světovému vývoji. Jeho vliv se zmenšuje. Bývalé státy Sovětského svazu si začínají uvědomovat, že existuje lepší cesta za prosperitou. Proč by mělo Pobaltí žít ve stínu Ruska, když může žít v Evropské unii? Ruská ekonomika se neustále zpožďuje," tvrdí dokonce analytik.

Rusko by se muselo samo chtít soudit

Podle právníka Martina Falxe již pro Krym není cesty zpět a zásah Ruska je z pohledu mezinárodního práva neomluvitelný. „Tato situace vznikla za pomoci hrubé síly, což je proti všemu. Měla by samozřejmě zasáhnout Rada bezpečnosti. Jejím členem je ale právě Rusko, které má právo veta," říká. „Soudně se jejich postup sice napadnout dá, například přes soudní dvůr v Haagu, ale musíme si uvědomit, že toto soudní řešení by muselo být odsouhlaseno oběma stranami. To znamená, že by Rusko muselo s řízením souhlasit," vysvětluje Falx.