Boj o radnice českých a moravských měst vrcholí. Největší pozornost je věnována volebnímu klání v Praze. Kdo nakonec navlékne primátorský řetěz, který si po čtyřech letech sundá dosavadní primátorka za hnutí ANO Adriana Krnáčová? Na vlnách Českého rozhlasu se voličům představilo dalších sedm lídrů, kteří chtějí dámu na čele hlavního města nahradit. Do studia přišli Václav Šimek z hnutí Jauner Československo 2018, Zemanovec Jaroslav Dvořák, Ladislav Linek za Stranu soukromníků České republiky, Jiří Vítek ze sdružení Patrioti, Jan Čižinský za hnutí Praha sobě, poslanec Bohuslav Svoboda z ODS a Tomáš Dvořák z uskupení pro zdraví a sport.
Jako první dostal slovo Linek za Ss ČR. „My jako jediní myslíme na ty nejmenší, malé a střední živnostníky. Pokud jde o Prahu, tak se to týká těch modrých zón, což je neštěstí. Je to hlavní hit. Ale další hit jsou komunální služby. Já nechápu, proč plechovka hozená do odpadu živnostníkem je dražší než plechovka vhozená jiným občanem.“
Moderátor Jan Pokorný se poté zeptal Šimka z uskupení Jauner, kdo je vlastně jejich kandidátkou na primátorku. Host odvětil, že to je Stanislava Helferová. „Ona sice tvrdila pro náš server iROZHLAS.cz, že o své kandidatuře nic neví, ale...,“ podotkl moderátor Jan Pokorný. Než větu dokončil, Šimek mu do toho vpadl. „Není jasné, co vám tvrdila, podstatné je, že podepsala souhlas se svou kandidaturou,“ odvětil.
Když dostal slovo Svoboda, popsal, v čem je ODS unikátní. „To, co je na našem programu to nejzásadnější. My neslibujeme, my říkáme, co je možné reálně udělat,“ pochválil ODS kandidát.
Nemlčel ani lidovec Čižinský z hnutí Praha sobě, který přišel s nápadem, jak vylepšit Prahu. Jednak by seřídil lépe semafory, aby byla Praha lépe průjezdná, a jednak by předal některé kompetence z velkého magistrátu na jednotlivé radnice pražských městských částí. Měl na mysli např. úklid ulic, aby do Prahy 7 nejezdily vozy z Ruzyně. Svoboda mu okamžitě připomněl, že městské části už dělají řadu věcí. Starají se o zeleň, případně se starají o sociální bydlení. Na Praze 2 pod vedením Jany Černochové z ODS to prý zvládají už dnes.
Mgr. Jana Černochová
Tomáš Dvořák by rád převedl pod kompetenci lokálních radnic regionální školství. „Magistrát hlavního města totálně nezvládá regionální školství. Ta městská část by si toho velmi vážila, kdyby měla na starosti tu střední školu ve svém regionu a velmi by ji opečovávala,“ podotkl Tomáš Dvořák od sportovců. Jaroslav Dvořák (SPOZ) naproti tomu Prahu za péči o střední školy chválil. Převod dalších kompetencí na jednotlivé městské části není podle jeho názoru tu nejlepší cestou.
Pokorný poté přehodil debatní výhybku na stav mostů v Praze. „První, co se, musí udělat, je revize všech důležitých mostů, aby bylo jasno, v jakém pořadí by se měly opravovat. Musíme mít také jasno, kolik mostů by mělo v Praze přibýt – zda jeden, nebo dva. Podle mého názoru by přibýt měly,“ zdůraznil Svoboda.
Tomáš Dvořák dal Svobodovi za pravdu. Vyzval však k tomu, aby byly opravy mostů koordinovány s ohledem na průjezdnost městem. „Letošní léto, to byl zmatek nad zmatek, totální chaos, protože neexistovala žádná koordinace těch oprav,“ zlobil se host ve studiu. Šimek z uskupení Jauner přičítá zmatky v Praze klientelismu. „V Praze je zakořeněný klientelismus, proto si myslím, že se mnohé ty akce nepohnou,“ podotkl Václav Šimek z hnutí Jauner Československo 2018.
Když dostal slovo Vítek, také se zastal podnikatelů. Opravy některých mostů a ulic vedou podle Vítka k tomu, že podnikatelé působící v těchto ulicích krachují, nebo přežívají s vypětím všech sil. „Proto je třeba těm podnikatelům pomoct,“ zdůraznil Vítek.
Došlo i na problémy s bydlením. Svoboda varoval, že Praha potřebuje vystavět asi deset tisíc bytů každý rok. Ale on není ani materiál a nejsou dělníci, kteří by je postavili. „My máme v současné době na stole např. to, že v Praze je v současné době nějak rozpracováno a zablokováno až 40 tisíc bytů. Jednou z nejdelších etap je čekání na vyjádření hygienické stanice. Já bych to zkrátil tím, že bych zrušil to obíhání úřadů – jedny dveře a za nimi všechna razítka. A ne tam chodit, ale řešit to elektronicky.“
Vítek nabídl trochu jiné řešení. „Praha se musí rozšiřovat,“ zdůraznil. „Musíme prý také myslet na to, že v Praze byty jsou, ale často je kupují cizinci. Ale žijeme v kapitalismu,“ dodal s tím, že proto nelze nijak významně regulovat, co si kdo v Praze koupí nebo nekoupí.
Jaroslav Dvořák poté Svobodovi oponoval, že podobné návrhy nepřekládají komunální politici, ale poslanci, protože stavební úřady mají roli orgánů státní správy, které mohou ovlivnit zákonodárci. Praha má jako kraj zákonodárnou iniciativu, takže tady bude podle jeho názoru připravit zákon a dostat ho do Sněmovny.
„Tady je potřeba celopražský přístup. Zařídit pět až sedm procent bytů pro lidi v tíživých životních situacích,“ doplnil Čižinský s tím, že senioři se bojí, jak budou platit nájem, až jim zemře životní partner. Obtížně jsou na tom i hendikepovaní spoluobčané.
„Na mě padá velký smutek. To, co slyším, jsou všechno parciální věci, které danou věc neřeší. Povídat si o tom, že Praha má zákonodárnou iniciativu, tak to je sice pravda, ale uvědomte si, že od roku 2010 žádný legislativní návrh Prahy v Parlamentu neprošel,“ uvedl Svoboda. Místo toho by měl magistrát dělat velké věci. „Zprůchodnit tu Prahu a zrušit parkoviště, na kterých se ani nesmí parkovat,“ rozčiloval se Svoboda.
V závěru debaty si vzal slovo pan Šimek a připomněl Svobodovi, že v pražském zastupitelstvu sedí už řadu let, takže tento čas mohl využít k tomu, aby prosadil ty „velké věci“, o kterých tu mluví. Ale nedělal to.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
