Vzpomíná asi nejvíc na případ, který obžalobou neskončil. Podnikatel si vzal úvěr ve výši 150 milionů korun, což tehdy byly opravdu velké peníze, na nákup linek na zpracování odpadu. Kapacita měla být tak velká, že počítal s dovozem suroviny i z Rakouska. Při vyšetřování tvrdil, že měl všechna potřebná povolení. Jenže po roce 1993 Ministerstvo životního prostředí změnilo pravidla a linky nesměl postavit.
Otakar Březina si na ministerstvu z dokumentů ověřil, že to tak opravdu bylo. Nešlo tedy o úvěrový podvod, který byl tehdy naneštěstí dost častý. „Otřáslo mnou ale to, že nikoho nezajímalo vyhozených 150 milionů,“ říká. Nakoupené stroje bez užitku ležely ve skladovací hale a úředníci na jeho dotazy, co s nimi bude, jen nevrle krčili rameny.
Pro koho se staví infrastruktura
Když se Otakar Březina stal starostou obce Kozojídky na Moravském Slovácku, zařekl se, že nikdy nepřipustí plýtvání penězi ať z dotací, nebo obecní pokladny. Pouštěl se do projektů, které dávaly smysl. Za jeden z nejúspěšnějších považuje vybudování velkého rybníku.
„V 16. století jich tu bylo několik, ale pak zanikly. Teď nás ten nový zachránil už dvakrát před povodní,“ připomíná. Ten menší „probublal“ ze spodní vody, když zde těžili zeminu na zakrytí skládky. Pozemek pak obec pronajala k vybudování fotovoltaické elektrárny. „Na soláry by se nemělo plýtvat zemědělskou půdou. Tato varianta je lepší,“ pokyvuje hlavou. Starostou je už páté volební období. V roce 2016 Kozojídky, tehdy s 510 obyvateli, vyhrály soutěž Vesnice roku v Jihomoravském kraji a umístily se na třetím místě v celostátním kole.
„Jak by ne,“ reaguje na otázku důchodce Štěpán Hlahůlek, který chodí každou sobotu na mši do místní kaple. „Nedávno sloužil mši cizí farář. Překvapilo mě, že ve své řeči ocenil, co všechno se u nás vybudovalo díky našemu starostovi.“
Otakar Březina souhlasí, že řada starostů usiluje o zvelebování svých obcí. „Ale stavět, budovat by měl i stát. A překážky odstraňovat, nikoli bezradně přihlížet. Nedaleko od nás nemohou lidé využívat dálnici kvůli nedobudovaným 200 metrům zablokovaným nějakou údajně ekologickou organizací. Pro koho se ale infrastruktura staví, když ne pro obyvatele?“ rozhořčuje se Březina.
STAN zneužívá práce stovek starostů
Otakar Březina byl autorem výzvy na přejmenování STAN. Tehdy to bylo v souvislosti s kauzou Dozimetr. „Považuji za absurdní, když Vít Rakušan označil šifrovaný telefon s jedním z hlavních aktérů Rédlem za mobil na hraní pro děti,“ zamýšlí se.
Vzniká otázka, jakou úlohu v této straně hraje organizovaný zločin. „Hlavně mě štve, že název Starostové má vyvolat ve voličích pocit, že jsou všichni ti, kterým ve svém místě bydliště věří, na Rakušanově straně. Ale tak to není! Stovky starostů z jiných stran nebo nestraníků, jako jsem já, odvádějí kvalitní práci a mají k současné vládě výhrady,“ upozorňuje.
Na jeho výzvu, kterou obeslal obecní úřady, reagovalo přes pět set starostů. „Vedení STAN se to ale podařilo úspěšně vymlčet,“ říká Březina. Považuje to za obvyklou metodu Fialova kabinetu. „Své kritiky buď dehonestuje, nebo ignoruje. Jejich názory a návrhy se nezabývá,“ nelíbí se mu.
Fotogalerie: - Plakáty v Budějovicích
Přesvědčil se o tom, když se zúčastňoval demonstrací v Praze nebo spoluorganizoval zemědělské protesty. Zaplněné Václavské náměstí nebo traktory v ulicích s vládou ani nehnuly. „Nechci, aby Fialova vláda problémy dál jen vymlčela,“ hovoří o svém rozhodnutí kandidovat do sněmovny v letošních volbách.
Přijal nabídku STAČILO!
Už před volbami do Evropského parlamentu začal jezdit na akce STAČILO! Bavil se s jeho kandidáty a zaujala ho zejména vystoupení Kateřiny Konečné. Zajímal se o hnutí dál a zjistil, že s mnoha jeho cíli souhlasí.
„Pokud bych se dostal do sněmovny, na prvním místě bych se zasazoval o zastavení současného horečného zbrojení. Chtít mír přece není zavrženíhodná věc, jak to líčí Fialova vláda,“ uvádí Březina. Chtěl by pracovat v zemědělském nebo bezpečnostním výboru.
Na otázku, co by chtěl změnit, má řadu odpovědí. Samozřejmě by se chtěl postavit proti likvidaci venkova. „Během na dlouho trať je hlavně změna vnímání práce v zemědělství jako něčeho podřadného. Vidím to například na poklesu zájmu mladých o dříve atraktivní studium na vinařské škole,“ připomíná.
Nesouhlasí s tím, že Fialova vláda rozdělila jednotné kolektivy škol na dvě skupiny, a to financované státem a obcemi a kraji. „No jistě, oslabila se tak vyjednávací pozice pedagogů a nepedagogických pracovníků, takže by je šlo opět dobře vymlčet.“
Březina pocítil, jak rozdělení společnosti Fialovou vládou dopadá na vesnici i jeho samotného. Někteří sousedé nemohou zkousnout, že kandiduje za tolik osočované hnutí STAČILO! Stal se lídrem kandidátky v kraji Vysočina. Proč právě tam? „Je to téměř můj druhý domov,“ vysvětluje. Jezdí tam za kamarády, autem či na kole projel jeho rozličná zákoutí, mnohá navštívil i pěšky. „Chci udělat, co bude jen trochu možné, aby se tam žilo lidem lépe,“ říká Otakar Březina.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Bude třeba vyšetřovat kauzy Fialovy vlády?
autor: Jan Procházka
bradr
