S teroristickými útoky v Bruselu souvisí první téma, které si pro své pravidelné ohlédnutí za zajímavostmi mediálního světa uplynulého týdne vybral Petr Žantovský. „Nechci se zabývat tím, proč k atentátům došlo, jakým způsobem se to řeší, nebo neřeší, to je otázka pro někoho jiného. Mě na tom zaujala jedna velmi bizarní mediální hláška, jejímž autorem byl pan europoslanec Stanislav Polčák za TOP 09 a Starosty. Ten krátce po útoku pronesl pro deník Právo: ‚V následujícím týdnu nehodlám do Belgie jet, dokud mi někdo nezaručí, že elementární body dopravních tepen jsou bezpečné.‘ Jistě, každý má strach, každý má oprávněné obavy z terorismu a proč by je tedy neměl mít také pan europoslanec?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ovšem má za to, že Stanislav Polčák jezdí do Bruselu pracovat. „A za tu práci, je-li to práce, no nějaké zaměstnání nebo nějaká činnost to je, pobírá nějaké peníze a jistě ne malé. On sám ví lépe než já, kolik to je. Jistě se to dá dohledat ve veřejných zdrojích a jistě to nejsou příjmy srovnatelné s příjmy většiny českých obyvatel. Nu a tento pán nám teď oznámil, že nepojede do práce, protože proto. Tak já kladu veřejnou otázku, jestli se pan Polčák za ten týden, nebo za tu dobu, po kterou nepojede do práce, vzdá platu, jestli si vezme neplacené volno, jak se to dělá. Nebo zda si vezme dovolenou, i když nevím, jestli mají europoslanci dovolenou. No oni ji mají stále, tak se to těžko posuzuje, ale zas nechci být jedovatý,“ poznamenává mediální analytik.

Polčák potvrdil, že všichni si jsou rovni, jen někteří si jsou rovnější

Okamžitě ho ale napadá, co by se stalo, kdyby příkladně uklízečka, recepční, překladatelka nebo jakákoli jiná pracovnice či pracovník Evropského parlamentu řekli: „Víte, na té stanici Maalbeek není bezpečno a já sem jezdím metrem, kolo nemám, na taxíka taky nemám, tak já prostě nepřijdu do práce, dokud mi někdo nezaručí, že ty body dopravních tepen, jak říká pan Polčák, jsou bezpečné.“  Je mu jasné, jak by to dopadlo. „Samozřejmě vyhazovem z práce, protože na takové stanovisko nemají nárok obyčejní lidé, na to mají zřejmě nárok jenom nadlidé. A jak pravil Orwell ve Farmě zvířat, tak všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější,“ připomíná Petr Žantovský.