V úvodu rozhovoru Rusnok připomněl, že od roku 1993 koruna trvale posilovala vůči všem hlavním měnám, což není u měn běžné ani automatické. „Libru jsme mohli koupit jeden čas také za šedesát korun a dnes za polovinu, dolar místo až čtyřiceti korun stojí kolem dvaadvaceti,“ dal za příklad.
„Na naši měnu můžeme být spíše hrdí. Koruna je v časové řadě pevnou, stabilní měnou. V průběhu naší pohnuté historie velice dobře odolávala všem nejistotám a zmatkům, tradičně patřila a stále patří k stabilním měnám,“ zdůraznil Rusnok a následně se pozastavil i nad otázkou, zda je tedy rozumné jí v tom případě měnit za euro. „Zavázali jsme se, že až podle nás nastane ta pravá doba, tak euro přijmeme. Nezáleží ani tak na tom, jakou máme měnu,“ řekl a doplnil, že můžeme být úspěšní a vlivní s eurem i bez něj.
Na euro je nutné se podle Rusnoka dívat pragmaticky. Vstup do eurozóny je prý v současnosti složitější, než tomu bylo před krizí. „Eurozóna prošla během krize stresovým testem stability. Přežila, ale s velkými problémy. V tomto kontextu tedy není důvod do eurozóny spěchat,“ uvedl s tím, že se připravujeme až na reformovanou eurozónu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab