Lidé by se o sebe měli v případě potřeby tři dny postarat sami, než dorazí organizovaná pomoc. Měli by se proto předzásobit vodou, léky, hygienickými pomůckami, potravinami či bateriemi. „Náš výzkum po loňských povodních ukázal, že 76 % lidí si přeje, aby stát lépe připravoval občany na mimořádné události, a 70 % by uvítalo více konkrétních informací o přípravě na katastrofy. Podobnou tradici mají dlouhodobě zavedenu v severských zemích a nyní ji adaptujeme i pro Českou republiku,“ domnívá se ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Hasiči mají náskok

Manuál Pro případ ohrožení – příručka pro obyvatele zpracovalo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR už v roce 2020. Řeší se v něm, kde se ukrýt, jak se evakuovat, chránit se před účinky nebezpečných látek a při konkrétních událostech, jako je požár nebo povodeň.

Předsudečná nenávist

Otázkou však zůstává, jestli má občan právo na odpor v případě porušení základních práv a svobod a zda se může postavit na odpor nedemokratickým trendům ve společnosti. Ministerstvo vnitra zatím alespoň definovalo, co je to „předsudečná nenávist“. „Projevy předsudečné nenávisti označují jednání, které je motivováno nesnášenlivostí a společenskými předsudky a negativními generalizacemi chovanými vůči určité skupině obyvatel. Zpravidla se jedná o skupiny vymezené paušálně rasou, národností, etnicitou, náboženstvím, sexuální orientací, politickým nebo jiným smýšlením, sociálním původem atd.,“ uvádí ministerstvo v dokumentu zveřejněném na svých webových stránkách.

Může se občan bránit proti vládě?

Nad problematikou se zamyslel Jaroslav Štefec, odborník na zbraně a ochranu proti nim, na svém facebookovém profilu.

„Znovu jsem se vrátil k Listině základních práv a svobod, která je (alespoň deklarativně) součástí ústavního pořádku České republiky, abych si osvěžil znění článku 23. V něm se praví: ‚Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.‘ Snažil jsem se dohledat k tomuto článku nějaký zákon, nařízení vlády, nebo alespoň směrnici, popisující projevy toho, že demokratický řád lidských práv a základních svobod je skutečně odstraňován. A také zda ten ‚každý‘, kdo je odstraňuje, může být chápán i jako organizovaná skupina (například vláda). Nikde nic. Stejně tak se nedá dohledat, jak má občan poznat, že ‚činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny‘,“ napsal Štefec.