Kdyby v krizi vládla levice, měli bychom se lépe, tvrdil ekonom. Pak ukázal, kde utíkaly miliardy

30.01.2014 21:18

Profesor z Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek má za to, že bychom se dnes měli lépe, kdyby nám v krizových letech vládla levice. Pravice prý příliš škrtala, lhala o důchodové reformě a příliš mnoho prý vyplatila i církvím. Podle Vostatka nemusely církve dostat vůbec nic. Jak k tomu došel, vysvětloval v České televizi.

Kdyby v krizi vládla levice, měli bychom se lépe, tvrdil ekonom. Pak ukázal, kde utíkaly miliardy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto
reklama

Ekonom Jaroslav Vostatek, profesor z Vysoké školy finanční a správní, ve čtvrtečním Hyde parku České televize radil nové koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), co by mohla udělat, aby se v Česku žilo lépe. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) má prý šanci zlepšit výběr daní, ale prostor k tomu je především na nižších úrovních, aby kompetentní lidé věděli, jak daně jednoduše vybírat.

„Daň z přidané hodnoty je třeba velmi složitá, má v sobě zakomponovanou celou řadu problémů. Na ni se zaměřují ti největší podvodníci. Touto cestou unikají stamiliardy, a to nejen u nás,“ prohlásil v úvodu profesor. Podle jeho názoru je třeba zaměřit se na jednotlivé podniky. Určitou cestou je i navýšení počtu kontrol, které se zaměří na mzdy vyplácené načerno.

Stejně tak je třeba zlepšit čerpání peněz z EU, ale podle Vostatka je to také velmi složité. Je to prý dokonce tak složité, že by řada ekonomů byla raději, kdyby se tyto dotace úplně zrušily. „Tam potřebujete finančního poradce mnohem víc než třeba při sjednání životního pojištění,“ upozorňuje ekonom.

Od levicového ministra zdravotnictví jednoznačně očekává i zrušení poplatků. Ponechal by jen poplatek za pohotovost, protože ten brání zneužívání lékařské péče.

Neuskutečnitelné vize?

Především pravicová opozice upozorňuje na to, že plány příjmů a výdajů jaksi nejsou u budoucí vlády v rovnováze. Jsou tedy vládní plány vůbec uskutečnitelné? „V politice je možné v podstatě všechno,“ říká ekonom. Na vládní plány by mohlo dojít, otázkou je však kdy. Zřejmě ale od premiéra Sobotky neuslyšíme věty o tom, že předvolební sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce, jak je pronášel v minulosti. Kdyby nám v době krize vláda levicová vláda - více keynesiánská, tedy kladoucí důraz na státní investice, tak bychom se podle Vostatka dnes měli lépe.

V určitých chvílích by prý mělo smysl se zadlužit. Důležité je, k čemu by byly půjčené peníze použity. „Zadlužování na efektivní projekty není minusová záležitost,“ zdůrazňuje Vostatek. Za všespásné nelze označovat ani snižování nákladů na správu státního dluhu, kterým se zaklínala předchozí vláda. Kdyby její úspory nebyly tak restriktivní, nemuseli bychom na tom být o tolik hůře např. oproti Německu. Prý nám neprospěla ani výrazná intervence ČNB vedoucí k mohutnému oslabení koruny. Situace si prý nevyžadovala léčbu šokem, ke které ČNB přistoupila.

Levicovému premiérovi by ale zároveň nedoporučil zvyšovat minimální mzdu. Současných osm a půl tisíce korun považuje za adekvátní, zvláště s přihlédnutím k tomu, že s minimální mzdou je propojena řada dalších prvků sociálního systému. Jistě je třeba myslet i na to, že bohatí bohatnou a chudí chudnou, což je celosvětový problém, ale v globalizovaném světě s ním lze bojovat jen těžko.

O Babišovi se vědělo, že je z Agrofertu

Jeden z diváků chtěl od ekonoma slyšet, zda považuje působení Andreje Babiše jako majitele Agrofertu na Ministerstvu financí za rizikové. Podle Vostatka to nemusí být problém. Zvláště když vezmeme v potaz, že byl Babiš zvolen do Poslanecké sněmovny a lidé přitom věděli, z jakého prostředí přichází. Teoretický problém by mohl nastat spíše v tom, že se někdo bude snažit Agrofertu přilepšit, aniž by o tom Babiš věděl. „Ale to jen spekuluji,“ zdůraznil Vostatek.

Církve nemusely dostat nic

Ve vysílání došlo i na otázku církevních restitucí. Není to prý ani tak ekonomická záležitost, jako záležitost spíše politická. „Tak jak jsem pozoroval tu diskusi, tak ten přístup k církvím byl neúměrně vstřícný. Pokud si uvědomíme, že ve středověku byla řada staveb budována ve spoluúčasti se státem, tak z tohoto hlediska se nemuselo vracet nic,“ podotkl Vostatek. Platí to zvláště ve chvíli, kdy je počet věřících úplně jiný, než býval např. před válkou.

Důchodová reforma

Důchodovou reformu, kterou prosadila Nečasova vláda, považuje Vostatek za zbytečnou. Druhý a třetí pilíř jsou totiž oba dobrovolné a nedává smysl mít tyto instrumenty hned dva. Na to podle Vostatka upozorňoval již exprezident Václav Klaus. To, co si lidé do druhého pilíře poslali, prý mohou jednoduše dostat zpátky.

„Teze o neudržitelnosti současného důchodového systému je lež,“ zdůraznil následně Vostatek. Nečasova vláda si prý vymýšlela. Už jen odsunutý nástup do důchodu, jak ho realizovala Nečasova vláda, stačil podle ekonoma na to, aby systém zůstal životaschopný. Vláda by spíše měla provést jinou důchodovou reformu ve stylu rovného důchodu pro všechny z jednoho pilíře a z druhého pilíře dostane každý to, co si naspořil, po zhodnocení. Takto jednoduchý systém tu dnes nemáme a to je podle profesora problém. Jednoznačně také platí, že se musí dařit ekonomice jako celku, aby se dařilo i důchodovému systému.

První pilíř musí být nastaven tak, aby s ním byli spokojeni i ty nejchudší a pak je třeba stanovit určité parametry.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A jejda! Ombudsmana Křečka podpořily „známé firmy“ z Brna. To zase bude řev

18:26 A jejda! Ombudsmana Křečka podpořily „známé firmy“ z Brna. To zase bude řev

Brněnské seskupení, které se nazývá Slušní lidé, na sociálních sítích podpořilo nově zvoleného ombud…